Přístupy k dosažení udržitelnosti práce jsou velmi individuální, ilustruje to například rozdílný postoj napříč generacemi. Zatímco pro tzv. generaci X je typické striktní oddělení pracovního a soukromého života, mileniálové naopak prací doslova žijí. Bohužel žádný z přístupů není ideální.
Každému vyhovuje něco jiného, máme své vlastní tempo a postupy. Někdo raději chodí na klasickou osmihodinovou směnu, někomu naopak více vyhovuje jít do kanceláře čtyřikrát týdně na dvanáct hodin. Člověk by si měl uvědomit své potřeby a najít to, co mu dobíjí energii a předcházet tak hrozícímu vyhoření.
Z nedávného průzkumu pracovního tempa vyplynulo, že pro 87 % zaměstnanců je nejdůležitější rovnováha mezi pracovním a osobním životem (druhá příčka po platu). Bohužel, kvůli restrikcím proti šíření koronaviru jsme nuceni pracovat již rok z domova, což ovlivňuje náš způsob života – vytrácí se jasné dělení práce od soukromí.
Téma práva odpojit se je momentálně diskutováno i v Evropském parlamentu. Snadná dostupnost zaměstnanců dala vzniknou kultuře neustálé pohotovosti, kterou má právě navržená unijní legislativa regulovat. Podobné zákony zatím fungují pouze ve čtyřech evropských zemích, a to ve Francii, Belgii, Itálii a Španělsku.
Ukazuje se, že během práce z domova lidé nevědí, kdy přestat pracovat.
„Nejdůležitější je pamatovat na své zdraví. Lidé věřili, že jim práce z domova ušetří čas a budou mít více prostoru pro jiné aktivity. Ukázalo se však, že home office není benefitem a že většina z nás nezvládá oddělovat svůj osobní život od toho pracovního. Často pak lidé pracují i ve svém volném čase, a to se postupně promítne na jejich duševním zdraví. Je nutné se touto situací a jejími důsledky zabývat, protože to není dlouhodobě udržitelné,” popisuje současnou situaci Jan Klusoň.
Na to také upozorňuje například česká organizace Nevypusť duši, která se mimo jiné zabývá psychickou pohodou zaměstnanců na home office. Zasvětit den pouze práci může dříve či později vést k psychickým problémům a pocitu vyhoření.
Zapomínat by se nemělo ani na pauzy během pracovní doby. Průměrná denní přestávka je jedna hodina. Přitom 64 % Čechů si dává přestávku kratší. Změňte prioritu přestávky z možná na nutné! Nejenom že vaše produktivita stoupne, ale zlepší se i váš pocit a fyzická pohoda. Když se stane, že dokončíte nějaký úkol s časovým předstihem, využijte této chvilky a dojděte si pro sklenici vody. Lehký pohyb a voda vám pomohou se rychle zregenerovat a práce vám pak půjde lehce od ruky a s čistou myslí.
Nesmíte se bát zařídit si den podle sebe. Jestli jste spíše ranní člověk, vstaňte dřív a pracujte klidně když ostatní ještě snídají. Pokud jste naopak večerní typ, přizpůsobte tomu své rozpoložení úkolů a pracovní tempo. Je důležité znát svoje produktivní časy a řídit se jimi. To samé platí i pro dny volna – nebojte se si je brát a stůjte si za nimi! Když máte den volna, nemusíte svolit jen k tomu rychlému hovoru s kolegou. Vaše volno má mít stejnou prioritu jako vaše pracovní doba.
Omezte oblíbený multitasking a raději se kompletně soustřeďte na jednu věc. Řešení vám zabere méně času a vy budete mít pocit, že jste udělali vše, co bylo ve vašich možnostech. Z průzkumu Welcome to the Jungle se dozvídáme, že přechod na práci na dálku přitom nemá dle zaměstnanců vliv na jimi pociťovaný stres.
„Náš celkový dojem z práce ovlivňují i vztahy na pracovišti, které během pracovního odloučení trápí 38 % zaměstnanců. Nejvíce vnímaným problémem je pocit izolace a ztrácení se v pracovním kontextu a chodu firmy. Nebojte se tak napsat vašemu oblíbenému kolegovi či kolegyni a pobavit se o tom, na čem momentálně pracujete! Určitě vám to rozšíří pohled na vnitřní chod firmy a zároveň obnovíte vztah s kolegy,” uzavírá Klusoň.
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Jste spolu roky a věřili jste, že tohle už je opravdu „ono“. Po čase jste se ale jeden druhému…
Psychické problémy mezi mladými Čechy sílí. Většina ale mlčí, nemá se komu svěřit. Markeťačka a…
Na otázky čtenářů odpovídá Hana Haráková, zakladatelka a předsedkyně správní rady Nadačního fondu…
Věděli jste, že se od roku 1992 slaví 10. října Světový den duševního zdraví? Možná se o tomto…
V Česku trpí demencí více než 165 tisíc lidí a do roku 2050 se toto číslo může vyšplhat až na 280…
Jak to udělat, aby školní rok byl pohodovější než ten předchozí? Co třeba můžeme udělat, když ráno…
Nový průzkum zpracovaný společností Ipsos nahlédl do českých kuchyní a přinesl zajímavá zjištění o…
Ačkoli obyvatelé Česka patří podle údajů EU mezi nejméně osamělé v unijní sedmadvacítce, osamělost…