Čas jen pro mě

Podle 94 % lidí je pro děti lepší vyrůstat v pěstounské rodině než v ústavu. Průzkum hlavního města Prahy dokonce ukázal, že každý čtvrtý Čech uvažuje o tom, že přijme dítě do pěstounské péče.

„Řada lidí má ale strach, že stát se pěstounem je složitý či nepříjemný proces. Ve skutečnosti to ale není nijak náročné – jakmile se rozhodnete opravdu přijmout dítě do pěstounské výchovy, máte již to nejtěžší za sebou,“ vysvětluje Milena Johnová, radní hl. m. Prahy pro sociální politiku a zdravotnictví.

Jaké jsou tedy čtyři kroky k pěstounské péči?

1. Vše si dobře promyslete Stát se pěstounem je velké a důležité rozhodnutí, které vám pořádně změní život. A nejen vám – také dítěti, kterému poskytnete domov. Proto si všechno nejdříve pořádně rozmyslete a proberte se svými nejbližšími. Důležité je nejen rozmyslet si, zda chcete do pěstounské péče vůbec jít, ale také jakému dítěti byste chtěli svoji lásku a pozornost věnovat. „V tomhle ohledu jsou nejhorší předsudky. To, že dítě pochází ze sociálně slabší rodiny nebo nějaké etnické menšiny ale přece vůbec neznamená, že by nemělo mít dobrou budoucnost,“ myslí si pan S., který vychovává dva romské chlapečky.
2. Podejte žádost na městském úřadu Nemusíte se obávat, že budete trávit hodiny ve frontách na úřadech. Stačí zajít na oddělení sociálně-právní ochrany dětí na úřadu městské části, kde máte trvalé bydliště. Zde vyplníte žádost, příslušné dotazníky a doložíte potřebné dokumenty jako je například lékařské vyšetření a tím je celý proces započat. Domů vás pak přijde navštívit sociální pracovnice, která vás s oblastí pěstounské péče blíže seznámí a také se podívá, v jakém prostředí bude holčička nebo chlapeček žít. „Dětí v dětských domovech je hodně. Přitom je spousta osamělých lidí, kteří mají možnost jim svou lásku věnovat. Brouček, kterého si k sobě vezmete z ústavu, vám úplně změní život a nastartuje jeho nový smysl,“ komentuje paní M., která vychovává malého chlapce s Downovým syndromem.
3. Pořádně se na pěstounství připravte Vychovávat dítě je velká výzva a nesmírná zodpovědnost. Zájemci o pěstounství proto dostávají veškerou nutnou pomoc, aby tuto důležitou roli zvládli na jedničku. Čeká vás proto několik přednášek, seminářů a diskuzí, kterým se souhrnně říká příprava k přijetí dítěte do rodiny. Odborníci Vám poskytnou i individuální konzultace, budete hovořit s psychologem, Váš zdravotní stav zkontroluje posuzující lékař. Pak již budete zcela připravení na to, abyste přijali dítě do pěstounské péče a do svého života. Nemusíte se ale bát, že byste byli od té doby na všechno sami – pěstouni mají svou doprovázející organizaci, kde mají možnost se kdykoli obrátit na odborníky, kteří jim pomohou řešit vzniklé problémy. „Každý den se učím něco nového. Je to nekončící cesta, která je občas trnitá, ale rozhodně stojí za to,“ říká k tomu paní S., která s manželem přijala do osvojení chlapečka a poté ještě další tři děti do pěstounské péče.
4. Očekávejte telefon, ale zůstaňte trpěliví Jakmile projdete všemi přednáškami, krajský úřad nebo Magistrát hl. m. Prahy vyhodnotí všechny podklady z procesu odborného posouzení a rozhodne o vašem zařazení do příslušné evidence. Poté některé zájemce čeká poslední zkouška – zkouška trpělivosti. Jiní zájemci jsou naopak ohledně možnosti převzetí dítěte do péče osloveni záhy po zařazení. Vše záleží zejména na představách a možnostech žadatelů, jaké děti jsou připraveni přijmout do péče, zda právě takové děti jejich pomoc potřebují. Věřte ale tomu, že jakmile dojde k tomu, že budete vytipováni jako vhodní náhradní rodiče pro konkrétní děti, váš život se rozzáří k nepoznání. Nejprve se s dítětem setkáte, pak bude následovat několik návštěv, abyste se blíže seznámili a zvykli si na sebe. To vše ale uplyne jako voda a brzy již budete tvořit jednu šťastnou pěstounskou rodinu.

„Pěstounství je nádherné. Pokud má někdo možnost a sílu změnit dětský život k lepšímu, měl by to podle mě udělat. Děti veškeré úsilí a péči vrací svou bezmeznou láskou. A i když to někdy nemusí být úplně jednoduché, přijdou okamžiky, kdy vás dítě obejme a vám dojde, že je díky vám šťastné. A pak jste zákonitě šťastní i vy,“ uzavírá paní G., která vychovává malá dvojčata.