Čas jen pro mě

Má současná politická a bezpečnostní situace vliv na psychiku lidí? (25. 5. 2026)

Ano, mnohdy velmi výrazně. I když se konkrétní události neodehrávají přímo v našem okolí, žijeme v informačně propojeném světě. Náš mozek nerozlišuje mezi bezprostřední hrozbou a dlouhodobou mediální expozicí hrozbě, tělo na ně reaguje podobně.

Jak se to projevuje? (25. 5. 2026)

Mezi nejčastější projevy, které nyní u svých klientů pozoruji, jsou například zvýšená úzkost a napětí, potíže se spánkem, podrážděnost a častější konflikty s jejich blízkými, zhoršená schopnost soustředění, nutkavé sledování zpráv a tzv. doomscrolling, pocit bezmoci a ztráty kontroly. U některých lidí se aktivují starší, dříve zvládnuté úzkostné stavy.

Setkáváte se tedy s tím, že lidé mají obavy z věci, které se jich přímo netýkají? (25. 5. 2026)

Ano, setkávám se s tím v terapii velmi často. Klienti například říkají: „Vím, že se to neděje tady, ale stejně mám strach.“ Z psychologického hlediska je to pochopitelné. Náš mozek je evolučně nastavený na vyhledávání hrozeb. Informace o válce, politickém napětí či ekonomické nestabilitě aktivují amygdalu, tedy centrum ohrožení.

Pokud navíc zprávy sledujeme pravidelně, nervový systém zůstává v dlouhodobé pohotovosti. Dalším faktorem, který v tomto případě úplně „nepomáhá“, je naše schopnost empatie. Lidé si dokážou velmi živě představit, že by se podobná situace mohla týkat i jich nebo jejich blízkých. V nejistotě navíc chybí jasný konec, a právě neurčitost a nejistota bývá pro psychiku náročnější než konkrétní problém, který je ale možné za určitých okolností či v určitém čase vyřešit.

Proč je nejistota tak vyčerpávající? (25. 5. 2026)

Mozek miluje předvídatelnost. Nejistota znamená, že nemáme jasný scénář, a to zvyšuje stresovou reakci. Pokud nemáme možnost situaci ovlivnit, může vznikat pocit bezmoci, a ten je z hlediska psychiky jeden z nejtěžších.

Proto někteří lidé reagují zvýšeným sledováním zpráv (snaha získat kontrolu skrze informace), jiní naopak vyhýbáním se jakýmkoli informacím (ochrana před přetížením). Každý má své strategie, ale většiny z nás se nějakým způsobem to, co se děje „za našimi humny“, dotýká.

Jaké techniky tedy pro udržení psychické stability doporučujete? (25. 5. 2026)

Existuje několik jednoduchých technik, které mohou pomoci udržet psychickou stabilitu i v této době zvýšené nejistoty a stresu.

1. Regulovat příjem informací Doporučuji stanovit si konkrétní čas na zprávy (např. 1–2× denně) a vyhnout se jejich sledování před spaním. Nepřetržitý tok informací zvyšuje stres.
2. Oddělit ovlivnitelné od neovlivnitelného Pomáhá jednoduchá otázka: „Mohu s tím něco udělat právě teď?“ Pokud ano, co to je. Pokud ne, je důležité vědomě přesunout pozornost k tomu, co ovlivnit lze – vlastní režim, péči o rodinu, komunitní pomoc atd.
3. Zaměřit se na tělo Psychická stabilita začíná fyzickou regulací: pravidelný spánek, pohyb, dechová cvičení, omezení kofeinu a alkoholu může být teď důležitější než kdy dříve. Nervový systém potřebuje signály, že je v bezpečí.
4. Udržovat vztahy Sdílení obav s důvěryhodným/blízkým člověkem snižuje pocit izolace. Zároveň je vhodné vyhýbat se nekonečným katastrofickým debatám a vyhledávat ty, kdo nás vyslechnou, nabídnout porozumění, ale s nimiž se nedostaneme do ještě většího propadu a pocitu beznaděje.
5. Vědomě pracovat se svou pozorností Doporučuji dát důraz na krátké každodenní rituály. Může to být například procházka bez telefonu, práce na zahradě, kreativní činnost. Takové „drobnosti“ nám pomáhají vrátit se do přítomnosti, soustředit se na tady a teď, na to, co je „reálné“ a hmatatelné.
6. Hlídat si svou hranici přetížení Je dobré se, zejména ve dnech, kdy se toho okolo nás tolik děje, se trochu více „sledovat“. Pokud naše nálada vybočuje z normálu, úzkost přetrvává týdny, výrazně narušuje spánek, práci nebo vztahy, je vhodné vyhledat odbornou pomoc. Vyhledání podpory je známkou zodpovědnosti, nikoli slabosti a například právě terapie může nabídnout prostor pro reflexi, porozumění, ventilaci či uvolnění.

Pokud máte dotaz na psychiatra, pište prosím na redakce@casjenprome.cz