Čas jen pro mě

Nepřišli domů!

Slunečný den 5. května 1993 byl jako stvořený na výlet na kole. Tři kamarádi, osmiletí chlapci Steve Branch, Michael Moore a Christopher Byers se vydali projížďku po svém rodném městě West Memphis v Arkansasu.

Dne 5. května 1993 kolem osmé hodiny večer přijalo policejní oddělení ve West Memphisu telefonát od Johna Marka Byerse, který oznámil, že se pohřešuje jeho syn Christopher Byers. Byers a jeho manželka Melissa hlídce řekli, že Chrise naposledy viděli kolem půl šesté na dvoře.

Během následujících devadesáti minut policie reagovala na další dva telefonáty od znepokojených rodičů. Dana Mooreová uvedla, že viděla svého syna Michaela, jak kolem šesté hodiny odjíždí na kolech se dvěma kamarády, ale na večeři se už nevrátil.

Pamela Hobbsová sdělila, že svého syna Stevieho Branche neviděla od chvíle, kdy odešel do školy.

Tara Calicová: Kam zmizela mladá studentka na silnici 47?

Rozsáhlé pátrání

Zpráva o třech pohřešovaných osmiletých chlapcích vedla k prohledání čtyř akrového lesa poblíž mezistátní silnice č. 40, kde si děti ze sousedství občas hrávaly. Pátrání v lese zvaném Robin Hood Hills nic nepřineslo – alespoň tu noc.

Brzy odpoledne si policista Steve Jones všiml černé tenisové boty plovoucí ve vodě příkopu v Robin Hood Hills. O patnáct minut později seržant Mike Allen z policejního oddělení ve West Memphisu vytáhl na břeh nahé tělo dítěte a kolem oblasti se rozprostřela žlutá kriminální páska.

Najít další dvě dětská těla trvalo hodinu. Obě byla nahá, se zápěstími svázanými tkaničkami ke kotníkům. Tělo jednoho z chlapců, identifikované jako tělo Chrise Byerse, bylo nalezeno s poškozenými genitáliemi.

Pomník na památku třech zavražděných chlapců ve West Memphisu. (zdroj:Wikimedia Commons, Thomas R. Machnitzki – own work, CC BY 3.0) 

„West Memphis Three“

Do měsíce byli vyšetřovatelé přesvědčeni, že našli vrahy, tři teenagery, kteří stáli na okraji společnosti a měli problémy se zákonem. Ti se stali známými jako „West Memphis Three“.

V době zatčení bylo Jessiemu Misskelleymu 17 let, Jasonu Baldwinovi 16 let a Damienu Echolsovi 18 let.

Baldwin a Echols byli již dříve zatčeni za vandalismus, respektive krádeže v obchodech, a Misskelley měl pověst temperamentního mladíka, který se ve škole pouštěl do pěstních soubojů s ostatními teenagery.

Nevyřešený případ: Neznámý chlapec v krabici od kočárku

Misskelley a Echols zanechali studia na střední škole; Baldwin však měl dobré známky a projevoval se u něj výtvarný talent a jeden z jeho učitelů ho dokonce povzbuzoval, aby šel na vysokou školu studovat grafický design. Baldwin a Echols se znali s Misskelleym ze školy, ale nebyli s ním blízcí přátelé.

Echolsova rodina byla chudá a často ji navštěvovali sociální pracovníci, do školy chodil Damien jen zřídka. Strávil také několik měsíců v psychiatrické léčebně v Arkansasu a podle záznamů trpěl: „…vážným duševním onemocněním, které se vyznačuje stihomamem, bludy, sluchovými a zrakovými halucinacemi, poruchami myšlení, značným nedostatkem náhledu a chronickými, neschopnými výkyvy nálad.“

Sophie Toscan du Plantier: Nevyřešená záhadná vražda

Stopa, kterou nikdo neprověřil

Zaměstnanci restaurace Bojangles', která se nachází asi kilometr od místa činu. Na dámských toaletách viděli muže tmavé pleti, který se zdál být „psychicky dezorientovaný“. Muž krvácel a otřel se o stěny toalet. Policie tam už nikoho nenašla. Detektivové na toaletě mj. našli vlas, který prokazatelně patřil černochovi. A stejný vlas se našel u těla jednoho z mrtvých chlapců.

Kriminalisté se ale dál zaměřili na „své“ podezřelé. Jeden z nich, Jessie Mickelley, mladík s IQ 72 se přiznal a podrobně popisoval mučení i vraždu tři chlapců. Později výpověď odvolal, protože prý byl vystaven nátlaku a zastrašování.

V roce 1993 byli všichni tři obžalovaní odsouzeni. Echols k trestu smrti, Jason na Mickelley na doživotí.

Záhada muže ze Somertonu aneb Případ Tamán Shud

Nová fakta

Tím ovšem případ nekončí. Všichni tři se prostřednictvím svých obhájců odvolali. Po vynesení rozsudku se na místní vyšetřovatele snesla vlna kritiky. Noviny psaly o nevhodném uložení důkazů do obyčejných papírových sáčků, o četných nedostatcích při zajišťování místa činu, o pozdním zavolání koronera…

V roce 2007 byl případ znovu otevřen a zjistilo se, že DNA odebraná z místa činu, nepatří žádnému ze tří odsouzených.

V říjnu 2007 obhájci odsouzeného Echolse předložili federálnímu soudu žádost o obnovu řízení.

V srpnu 2011 byli všichni tři propuštění z vězení.  

Do hledáčku policie se dostali i John Mark Byers, adoptivní otec oběti Chrise Byerse, a Terry Hobbs, otčím zavražděného Stevieho Branche. Žádné důkazy proti nim se ale nenašly.

Pachatel či pachatelé otřesných vražd malých chlapců nebyli dodnes nalezeni a usvědčeni.

Zdroje informací: famous-trials.com, Wikipedia