Čas jen pro mě

Byla vlahá letní noc z 27. na 28. července 1954. John Young žijící v londýnské rezidenční čtvrtí Hampstead vyšel na zahradu vyvenčit psa. Překvapilo ho, když si všiml ohně na sousední zahradě. Šel blíž k plotu a uviděl starší ženu, která se kolem ohně pohybovala. Byla to matka jejich souseda Stavrose Christofiho. Usoudil tedy, že nejde o žádný požár a že Styllou zřejmě v trochu zvláštní dobu pálí nějaké haraburdí, a šel si lehnout.

Chudá dívka z kyperského venkova

Styllou Pantopiou Christofi se narodila v roce 1900 v malé vesnici na severu Kypru. Tam nebylo vzdělání prioritou a Styllou se nikdy nenaučila číst ani psát. Už ve čtrnácti ji rodina provdala.

Její muž patřil mezi ty nejchudší v okolí. Jediným zdrojem příjmů byl malý olivový háj. 

Mladému páru se narodil syn Stavros a žili společně v jednom domě s manželovou matkou. Na kyperském venkově existovala silná matriarchální kultura. Styllou se ale odmítala tchyni podřizovat. Tchyně a snacha nikdy nenašly společnou řeč a otevřeně se nenáviděly.  

Syn začal nový život

Když Stavros dospěl, přestěhoval se do Nikósie, kde pracoval jako číšník. Kypr byl britským protektorátem a spousta mladých Kypřanů na přelomu 30. a 40. let mířila do Londýna. Také Stavros si našetřil peníze na cestu a v roce 1941 našel nový domov Londýně. Pohledný mladý muž s olivovou pletí a milým úsměvem brzy získal práci v londýnských špičkových restauracích. 

V Londýně potkal německou emigrantku Hellu Bleicher, v roce 1942 se vzali a postupně se jim narodily tři děti – Nicholas, Peter a Stella.  

V roce 1953 se rodina přestěhovala do velkého domu v 11 South Hill Park v Hampsteadu. Stavros se vypracoval na someliéra v proslulé a celebritami vyhledávané Café de Paris v londýnském West Endu.

Hella našla práci v butiku Fashion Ways. Dobře se jim dařilo a byli šťastní.

Snacha cizinka

Styllou nemohla synovi odpustit, že se v Londýně oženil. V jejích očích ji urazil svatbou s Hellou. Vždyť byla cizinka, ještě k tomu nevěřící!

Když však Styllou projevila přání navštívit syna, pozval ji Stavros do jejich domu. Styllou poprvé v životě opustila ostrovní stát. Rozdíl mezi chudým kyperským venkovem a tepajícícm velkoměstem byl pro negramotnou ženu obrovský šok.

Situace v rodině byla od jejího příjezdu napjatá. Stavros neviděl svou matku dvanáct let a ona se k němu stále chovala jako k malému chlapci. Neskrývala, že se jí nelíbí synova manželka. Nesouhlasila s jejich životním stylem a výchovou dětí.

Děti Stavrose a Helly se narodily a žily v Anglii a mluvily anglicky, chodily do anglických škol, měly anglické přátele. Rodina se v Británii zcela asimilovala.

Za všechno může Hella!

Styllou chtěla, aby byly vychovány podle kyperských tradic a aby mluvily řecky. Jazyková bariéra přinášela spoustu nedorozumění a matka obviňovala Stavrose, že zapomněl na své kořeny. 

Nejhůř nesla fakt, že Stavros neměl v úmyslu se na Kypr vrátit. Podle ní za vším stála Hella. 

Dům v South Hill Parku už nebyl šťastným domovem. Návštěva matky se protáhla na rok. Hella upadla do depresí a hledala jakoukoli záminku, aby vzala děti ven z domu a nemusela trávit čas s nenávistnou tchyní.

Stavros byl na straně Helly a cítil, že matka narušuje jejich soužití. Domluvili se s Hellou, že ta odjede s dětmi na návštěvu k příbuzným do Německa a Stavros zatím doma požádá matku, aby se od nich odstěhovala. Hella měla s dětmi odletět 12. srpna 1954.  

Styllou se však o plánu vystrnadit ji z domu dozvěděla. V její hlavně se zrodila myšlenka na ďábelskou pomstu. Svého syna získá zpátky jen tak, že se zbaví Helly. Pak bude vychovávat vnoučata podle sebe a všichni se vrátí domů na Kypr!

Kde vlastně hoří?

Večer 28. července 1954 kolem osmé večer odešel Stavros na noční směnu v Café de Paris. Šestatřicetilá Hella uspala děti a šla spát.

Hodinu po půlnoci Styllou vyběhla na silnici a špatnou angličtinou křičela. „Pojďte sem! Hoří! Děti spí!“ Uslyšeli ji majitelé jedné z okolních restaurací a následovali ji do domu.

Jaké ale bylo jejich překvapení, když zjistili, že v domě nehoří. Pak si všimli, že na zahradě někdo leží! Policie, kterou zavolali, zjistila, že jde o Hellu – utrpěla zranění úderem do hlavy, podlitiny na krku svědčily o škrcení a tělo bylo těžce popálené.

Seržant Maurice Stevens měl okamžitě podezření, že něco není v pořádku. Pokusil se získat více informací od Styllou, která však jen opakovala: „Nemluvím. Nerozumím.“

Chladná a bezcitná vražedkyně Styllou Christofi. (zdroj: murderpedia.org)

Vypověděla, že spala nahoře, když ji probudil zápach kouře. Běžela dolů a viděla Hellu ležet v zadní zahradě a dvě postavy běžely z domu ven.

Soused John Young se však obrátil na policii a oznámil jim, že spatřil Styllou stát u ohně na zahradě chvíli před půlnocí.

Styllou Christofi byla vzata do vazby a obviněna z vraždy své snachy. Stavros přerušil s matkou kontakty a uvedl, že jí nemůže odpustit. 

Na 28. října 1954 byla Styllou Christofi odsouzena k trestu smrti oběšením.

Nebyla to jediná vražda!

Teprve po její popravě vyplulo na povrch, že Styllou se dostala do křížku se zákonem už dřív na Kypru. 29. září 1924 údajně upálila svou tchyni Marii, protože zneuctila rodinu, když si našla milence.

Sice byla obviněna z vraždy, soud ve Famagustě ji ale zprostil obžaloby. Manžel však od ní odešel a ona zůstala se Stavrosem sama. To, že ji opustil i on, považovala za zradu.

Za své činy necítila žádnou zodpověnost a nepřipouštěla si, že svému synovi a vnoučatům zkazila život.