Čas jen pro mě

Kdo byla Pauline Dubuissonová?

Narodila se 11. března 1927 Malo-les-Bains (dnes součást města Dunkerque) jako nejmladší dítě a jediná dcera manželů André a Hélène Dubuissonových. Otec byl byl veterán první světové války, plukovník v záloze a důstojník Čestné legie, který vlastnil stavební firmu zabývající se převážně veřejnými stavbami.

Když se Pauline narodila, bylo Andrému pětačtyřicet let. Pauline byla o více než deset let mladší než její tři bratři. Možná i proto se stala sřtředem otreovy pozornosti. Dva z jejích tří bratrů, François a Vincent, zemřeli mladí a nejstarší Gilbert byl o patnáct let starší než Pauline. André byl přesvědčený, že žádný z jeho tří synů nebyl tak inteligentní a chytrý jako Pauline.

Phoebe Veitchová: Novozélandská vražedkyně 19. století

Pod vlivem otce

Smrt Vincenta, bratra věkově nejbližšího Pauline, při letecké nehodě v roce 1936, hluboce zasáhla ji i její matku.

Hélène, již tak plachá a náchylná k depresím, upadla po Vincentově smrti do duševní letargie, z níž se nikdy neprobrala.

André se tak stal dominantní postavou Paulinina života. Byl přísný a poněkud tvrdý, citově odtažitý a zároveň přísně kontroloval její výchovu. Své nadané dceři zajistil solidní vzdělání, které předčilo vzdělání mnoha dívek v předválečných letech a které jí umožnilo pokračovat ve studiu na univerzitě. Jejím snem byla medicína.

André také naučil svou dceru pevně ovládat své emoce a pohrdat neúspěchem. Život byl pro Andrého neúprosný konkurenční boj, v němž mohli a měli přežít jen ti silní. Pauline tak měla velkou potřebu zalíbit se otci. Možná i proto se cítila dobře ve společnosti starších mužů.  V červnu 1940, když bylo Pauline třináct let, obsadili Malo-les-Bains Němci.

Scott Peterson: Vrah těhotné manželky

Německá okupace

Otec Dubuisson potřeboval práci, a tu mu mohli nabídnout pouze Němci. Netrvalo dlouho a začal se s nimi často stýkat. Pauline se naučila plynně německy, proto ji bral ji s sebou, aby překládala. Není divu, že krásná a vyspělá čtrnáctiletá dívka přitahovala pozornost vojáků.

V roce 1941 navázala vztah s mladým důstojníkem. Po jeho přeložení v roce 1942 se stýkala s dalšími Němci. O svých známostech si vše pečlivě zapisovala do deníku. V roce 1944, kdy se spojenci blížili k městu a bombardování způsobilo těžké ztráty jak mezi okupanty, tak mezi civilním obyvatelstvem, začala Pauline pracovat v německé polní nemocnici pod vedením plukovníka Wernera Domnicka, hlavního lékaře.

Stala se také jeho milenkou, přestože byl nejméně o čtyřicet let starší. Když Němci nakonec ustoupili, byli Dubuissonovi označováni za kolaboranty. Školní docházku proto dokončila Pauline v Lyonu.

Elfriede Blauensteiner (†72): Rakouská „černá vdova“

Vysněná medicína a velká láska

V říjnu 1946 začala Pauline studovat medicínu v Lille. Tam se seznámila s Félixem Baillym, potomkem bohaté měšťanské rodiny ze Saint-Omer, také studentem medicíny. Bylo jí dvacet a jemu o pět let více a v únoru 1947 se stali milenci.

Félix byl do Pauline zamilovaný a několikrát ji požádal o ruku. Pauline se však zdráhala. Chtěla pokračovat ve studiu a poté provozovat lékařskou praxi, což by nebylo možné, kdyby se vdala a měla děti. Zřejmě si také nebyla úplně jistá svými city k Felixovi.

Pauline Dubuissonová. (zdroj: murderpedia.org)

Rozchod a zbytečná smrt

Po dvou letech se rozešli. Félix zamířil na lékařskou fakultu do Paříže,  zatímco Pauline zůstala v Lille a brzy si za něj našla náhradu. Pak si ale uvědomila, že Félixe skutečně miluje a je ochotná si ho vzít.  Ten už se ale stačil zasnoubit s jinou dívkou. Zoufalá Pauline se v březnu 1951 za ním vydala do Paříže.

Po společně strávené noci pochopila, že Félix snoubenku Monique neopustí. Byla ale posedlá touhou získat zpět jeho náklonnost.

Vrátila se do Lille, koupila si malý revolver a v sobotu 17. března se vrátila do Félixova bytu na Rue de la Crox Nivert a třikrát ho střelila poté, co se jí podle jejího tvrzení pokusil zabránit v tom, aby se sama zastřelila. Tvrdila, že Félixova smrt byla nešťastná náhoda. Policie ji našla ve Félixově kuchyni, kde se chtěla otrávit svítiplynem.

Philip Henry Cross: Kvůli milence otrávil manželku

Tragédie pokračuje

Jakmile se Paulinin otec dozvěděl o zatčení své dcery, spáchal sebevraždu. Mladá žena putovala za mříže, kde se opět pokusila o sebevraždu.

Během soudního procesu ji média líčila jako nadmíru emancipovanou ženu, která nechtěla ukončit studium a věnovat se domácnosti.

V roce 1953 byla odsouzena k doživotnímu vězení.

Martha Marková: Vraždila z chamtivosti

Trpká svoboda

Po sedmi letech byla propuštěna za dobré chování. Pauline pokračovala ve studiu medicíny a odstěhovala se do Maroka, kde vykonávala praxi. Tam začala používat jméno Andrée.

V Maroku se jí dařilo dobře a kolegové i pacienti si ji vážili. Našla si tam i novu lásku a o šest let mladší inženýr Jean Lafourcade ji požádal o ruku.

Vše se změnilo koncem roku 1960, kdy do kin vstoupil film La Vérité (Pravda), kde se scénárista a režisér Henri-Georges Clouzot inspiroval jejím příběhem. Ve filmu si zahrála hlavní roli Brigitte Bardot. Ztvárnila dívku Dominique , která zabije bývalého milence. Novináři  opět oživili oživil případ Pauline Dubuissonové.

Jakmile se Jean dozvěděl pravdu o její minulosti, vztah ukončil. Pauline strávila několik měsíců v depresích a 22. září 1963 spáchala sebevraždu. Otrávila se barbituráty. Bylo jí pouhých 36 let.

Zdroje informací: h-france.net, Wikipedia, murderpedia.org