Čas jen pro mě

Loupež, která měla být snadná

Na jaře roku 1927 (událost bývá někdy mylně uváděna jako rok 1928, protože soudní procesy a dozvuky případu pokračovaly ještě v následujícím roce) si skupina čtyř mužů vedená zkušeným zločincem Lajosem Bognárem vyhlédla pobočku Považské agrární a průmyslové banky ve Velké Bytči. Banka sídlila v nenápadné budově na tehdejším Masarykově náměstí a pachatelé předpokládali, že půjde o snadný cíl.

Gang přicestoval vlakem z Bratislavy a měl připravený detailní plán. Jejich cílem nebylo vraždit, ale rychle získat peníze a zmizet. Jak však ukázal další vývoj, právě nedostatečně promyšlený útěk se stal osudovou chybou.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Záhadná smrt Elmy Sandsové: První „velká vražda“ v New Yorku, která otřásla městem

Situace se zkomplikovala

Lupiči vtrhli do banky ozbrojeni pistolemi a maďarsky přikázali zaměstnancům včetně ředitele Schächtera, aby si lehli na břicho a ruce natáhli před sebe. Zpočátku šlo vše podle jejich představ. Personál byl zaskočený a pachatelé se rychle dostali k hotovosti. Přítomné zaměstnance svázali provazem.

Situace se ale rychle zkomplikovala, když bylo jasné, že útěk nebude tak jednoduchý, jak si představovali.

Zatímco čekali na dalšího kumpána, který je měl odvézt autem, do banky nejprve vešla mladá žena Mári Kalníková, která přišla požádat o půjčku. Nevěřícně zírala, co se děje, a než se vzpamatovala, lupiči ji také svázali.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Nevyjasněná vražda Rose Harsent

Chtěli jsme jen udělat pěknou loupež

Zlodějům už ale tekly nervy, skvěle připravený plán se nedařil, auto nikde a Gajdošík nahlas křičel. Umlčeli ho nožem, jehož čepel se několikrát zaryla do těla muže. Zakrvaný nůž odhodili a utíkali pryč. Jeden z mužů se obrátil k řediteli a maďarsky řekl: „Chtěli jsme jen udělat pěknou loupež.“

Původně plánovaná „čistá“ loupež se proměnila v násilný zločin, který šokoval celé Československo. Právě krvavý průběh a následné pronásledování pachatelů přitahovaly mimořádnou pozornost tisku.

Celá republika sledovala hon na pachatele

Kriminalisté rozjeli rozsáhlé pátrání. V době, kdy neexistovaly bezpečnostní kamery ani moderní databáze, šlo o mimořádně náročnou operaci. Přesto se policii podařilo stopu lupičů zachytit a postupně rozkrýt jejich pohyb.

Případ plnil titulní stránky novin a veřejnost sledovala každý nový detail. Tehdejší reportéři přirovnávali události k dobrodružným románům nebo americkým gangsterkám. Ve společnosti, která byla zvyklá spíše na drobnou kriminalitu, působilo ozbrojené přepadení banky téměř neuvěřitelně.

Tip na napínavou knihu

Dopadení a trest

Lupičům se po přepadení podařilo uprchnout z Velké Bytče do horského terénu nad Štiavníkem. Rozsáhlé pátrání četnictva, do něhož se zapojili i místní obyvatelé, však vedlo k postupnému dopadení celé čtveřice.

Vůdce Lajos Bognár se po útěku skrýval pod falešnými jmény, ale kriminalisté z bratislavského policejního ředitelství jeho identitu odhalili a dopadli jej. Jeho komplici Jozef Pihodňa, František Markl a Ján Andrássy byli zatčeni v následujících týdnech a měsících při rozsáhlé pátrací akci.

Vůdce gangu Lajos Bognár byl později odsouzen k smrti a popraven, ostatní dostali dlouholeté tresty vězení.

Kdo byl Lajos Bognár?

Vůdce skupiny Lajos Bognár patřil mezi zkušené kriminálníky. Dobové policejní záznamy ho popisují jako inteligentního a odvážného muže, který dokázal ostatní přesvědčit, aby se k riskantní akci připojili. Přestože plánování věnoval značné úsilí, podcenil několik zásadních okolností – zejména logistiku útěku a reakci bezpečnostních složek. Právě tato chyba nakonec vedla k pádu celé skupiny.

Případ inspiroval novináře i historiky natolik, že mu byla v posledních letech věnována rozsáhlá historická publikace Neprišli sme vraždiť („Nepřišli jsme vraždit“), která na základě dobových dokumentů rekonstruuje celý průběh přepadení téměř minutu po minutě. Podle knihy vznikla také dokumentární minisérie.