Čas jen pro mě

Dívka z vesnice a její tajemství

Rose Harsent se narodila pravděpodobně v roce 1879 v Peasenhallu, v anglickém hrabství Suffolk. Pocházela z chudých poměrů a jako většina dívek z venkovských rodin se musela už v mladém věku postavit na vlastní nohy.

Pracovala jako služebná u místního farmáře Williama Crispa a jeho ženy Georgiany v obci Peasenhall. Byla pobožná, tichá a mezi lidmi oblíbená. Přesto se kolem ní začala šířit šeptanda, že má tajný poměr s ženatým mužem, Williamem Gardinerem, váženým členem metodistické církve a otcem šesti dětí. 

Rose Harsent. (zdroj: Wikimedia Commons, Unknown author, Public Domain)

Na začátku června 1902 dostala Rose anonymní dopis, ve kterém ji někdo žádal o schůzku pozdě v noci. O několik hodin později byla nalezena mrtvá – ležela na zemi ve svém pokoji, s proříznutým hrdlem a stopami po zápase. Kolem ní se nacházely ohořelé zbytky ložního prádla, jako by se někdo pokusil tělo zapálit a zahladit stopy.

Co by váís ještě mohlo zajímat

Ruth Blayová: Osud ženy obviněné z vraždy novorozence

Podezřelý muž z kostela

Policie brzy zjistila, že rukopis v dopise se nápadně podobá písmu Williama Gardinera. Ten tvrdil, že v noci spal doma, přestože jeho manželka si nebyla jistá, kdy se do postele uložil. Soudní proces s ním se stal senzací – proti sobě stály dva světy: morálně neúprosná viktoriánská společnost a příběh mladé ženy, která mohla být obětí vášní i pomluv.

Gardiner byl obžalován, ale důkazy byly nepřímé. Porota se nedokázala shodnout nejprve na jeho vině, poté na jeho nevině. V roce 1903 byl nakonec propuštěn a případ byl uzavřen bez rozsudku. Nikdo jiný už nikdy nebyl obviněn.

Ženy ve službě: Život na okraji společnosti Na přelomu 19. a 20. století byla služebná nejběžnějším ženským povoláním v Británii. ● Dívky z chudších rodin odcházely z domova už ve 13 nebo 14 letech a pracovaly za malý plat – často izolované, bez rodiny, bez možnosti osobního života. ● Jejich postavení bylo podřízené a zranitelné: byly závislé na svých zaměstnavatelích a musely dodržovat přísná morální pravidla. Jakýkoli skandál, skutečný či domnělý, mohl znamenat konec jejich zaměstnání i reputace. ● Pro služebné jako Rose Harsent bylo téměř nemožné se bránit klepům nebo nespravedlnosti. ● Pokud otěhotněly mimo manželství, často skončily na ulici. ● V tomto světle se tragédie Rose stává nejen příběhem vraždy, ale i symbolem nerovnosti, která ženy v té době svazovala.

Vyšetřování v době bez forenzních metod

Na počátku 20. století byla kriminalistika teprve v plenkách. Otisky prstů se v Británii začaly používat teprve o rok později, v roce 1903, a znalost DNA byla ještě vzdálená celé století. Policie se spoléhala hlavně na výpovědi svědků, rukopisné analýzy a fyzické důkazy, které by dnes neobstály.

Vražda Rose Harsent tak zůstala záhadou i kvůli tehdejší technické nevybavenosti. V malé vesnici, kde se všichni znali, bylo navíc obtížné získat nezaujaté svědectví – a společenské předsudky hrály velkou roli i v tom, komu se věřilo. Ženě s pošramocenou pověstí jen málokdo přál spravedlnost.

Tip na zajímavou knihu

Detektivu Johnu Bowiemu nechybí moc, aby ho propustili. Bowie, nedávno rozvedený a s mírnými sklony k alkoholismu, dělá vše, aby se vyrovnal s tím, co podnikl (nebo spíš nepodnikl) během vyšetřování případu Crissy Mellinové, teenagerky, jež zmizela před více než třemi lety. Nyní se však chystá odvysílání epizody pořadu o skutečných kriminálních kauzách Kritický okamžik, který se má věnovat právě této události. A Bowie dostal od svého bezskrupulózního šéfa pokyn, aby si své stížnosti a kritiku ohledně nesprávného vedení vyšetřování nechal pro sebe. Beth Collinsová, producentka Kritického okamžiku, ví, jak vytvořit skvělou story a kdy se za ní skrývá třeba i něco víc. A Crissino zmizení podle ní nebylo ojedinělým incidentem. Řada zmizení dospívajících dívek v okolí má totiž jeden společný faktor: ke všem došlo v noci, kdy nastal takzvaný krvavý úplněk. V poslední snaze zjistit pravdu Beth odjíždí požádat detektiva Bowieho o pomoc při pátrání po tom, co se stalo Crissy, a při hledání skutečného pachatele, jenž by mohl udeřit znovu – už za čtyři dny, při příštím krvavém úplňku. (Vydává nakladatelství Kalibr.)

Stín minulosti

Příběh Rose Harsent zůstal symbolem doby, kdy ženy často čelily přísnému morálnímu soudu společnosti a jejich životy závisely na pověsti. Rose byla mladá žena, která mohla být nevinnou obětí, ale i tou, která se odvážila přestoupit hranice dané dobou.

Dodnes se historici i milovníci záhad snaží přijít na to, kdo Rose zavraždil. Byl to skutečně Gardiner, který chtěl umlčet dívku kvůli jejich poměru? Nebo někdo jiný, kdo chtěl využít příležitosti a přenést vinu na muže, jehož pověst visela na vlásku?

Zdroje informací: Andrew Clarke: The Murder of Rose Harsent: The Peasenhall Mystery, 2002; Jane Humphries: Women’s Work, Women’s Lives in Victorian England, 2010; historicmysteries.com, imdb.com, ipswichstar.co.uk