Čas jen pro mě

Měl to být úplně obyčejný let společnosti Northwest Orient z Portlandu do Seattlu. V kalendáři bylo datum 24. listopadu 1971 a většina cestujících letěla oslavit jeden z největších amerických svátků Den díkůvzdání.

Cestující na sedadle 18 C

Do letadla nastoupil i nenápadný, konzervativně oblečený asi pětačtyřicetiletý muž. Na letence bylo jméno Dan Cooper. Usadil se na sedadlo 18 C a krátce po startu požádal letušku o bourbon. Když mu třiadvacetiletá Florence Schaffner sklenku přinesla, vložil jí do kapsy lístek. Dívka na to nereagovala. Každý den se s ní chtělo mnoho mužů podobným způsobem seznámit – do kapsy jí dali své telefonní číslo.

„Slečno, měla byste si přečíst můj vzkaz,“ naklonil se k Florence, když šla opět kolem. Ta sáhla do kapsy a nevěřila vlastním očím. Na lístečku bylo hůlkovým písmem napsáno: „V kufříku mám bombu. Pokud to bude nutné, jsem připraven vyhodit letadlo do vzduchu. Chci, abyste si sedla vedle mě. Je to únos.“

200 000 dolarů a čtyři padáky

Vyděšená Florence poslechla a muž jí klidně oznámil, co chce. 200 000 dolarů ve dvacetidolarových neoznačených bankovkách a čtyři padáky. Florence o požadavcích únosce ihned informovala kapitána letadla. Na jeho přání se vrátila k cestujícímu a požádala ho, aby jí bombu ukázal. Neprotestoval a s naprostým klidem otevřel příruční zavazadlo – letuška uviděla nálože, hromadu drátů a baterii.

Piloti vše ohlásili řídícímu středisku a bezpečnostní složky v Seattlu se rozhodly neriskovat životy cestujících. Po přistání na okraji přistávací dráhy Cooper dostal vše, co požadoval. Pak propustil všech 36 cestujících i Florence. Na palubě zůstal kapitán Scott a další tři členové posádky.

Policie se zatím snažila o tajemném únosci něco zjistit. Muž oficiálně neexistoval. V souvislosti s jeho požadavkem na padáky se spekulovalo, jestli nemá v letadle komplice.

Ztratil se za letu

Cooper si nadiktoval další požadavky. Po natankování přikázal odletět směrem na Mexico City, a to ve výšce maximálně 3000 metrů (varoval, že si to bude kontrolovat pomocí příručního výškoměru), rychlostí 320 km/h. Posádce nařídil zůstat v kabině.

V doprovodu dvou vojenských letounů se Boeing 727 vznesl. Po nějaké době zablikala v kokpitu kontrolka, která signalizuje otevření zadního nouzového východu. Posádka vběhla do prostoru pro cestující. Nikdo tam nebyl! Po tzv. Cooperovi zůstalo jen osm nedopalků cigaret značky Raleigh a kravata s perleťovou jehlicí. Bylo jasné, že muž vyskočil padákem.

Je zajímavé, že dva vojenské letouny, které tento podivný let doprovázely, nic nezaznamenaly. Při rozsáhlém pátrání v místě možného seskoku – odlehlé oblasti pokryté lesy a horami se zasněženými vrcholky – se nic nenašlo. Nikde se neobjevila ani jedna z bankovek, jejichž čísla měla FBI k dispozici.

Téměř po deseti letech, v roce 1980, se západně od Portlandu našel balíček starých vybledlých dvacetidolarových bankovek v hodnotě 5800 dolarů. Zjistilo se, že jsou to ty, které obdržel Cooper.

Policie se domnívala, že Cooper pravděpodobně seskok nepřežil. Tehdejší špatné povětrnostní podmínky a obtížný terén této verzi nahrávaly.

Policejní portrét údajného Dana Coopera. (zdroj: Wikimedia Commons)

„To byl můj bratr!“

V lednu 2007 bývalý poštovní úředník Lyle Christiansen z nudy přepínal televizní kanály a najednou zůstal jako opařený! Na jednom z programů běžel pořad Neznámé zločiny. V dokumentu o tajemném únosci letadla uviděl policejní portrét muže, který se nápadně podobal jeho již mrtvému bratru Kenovi! Okamžitě kontaktoval policii.

Kenneth Christiansen v armádě cvičil výsadkáře a uměl zacházet s výbušninami. Bydlel ve státě Washington, tedy v místech záhadného výskoku z letadla. Do té doby nemajetný Ken si roku 1972 pořídil dům v horách a později koupil další pozemek. Z alkoholu měl nejraději bourbon a kouřil cigarety značky Raleigh! Před svou smrtí údajně řekl bratrovi: „Měl bych ti říct něco o mé minulosti, ale raději to neudělám!“

Zda byl Ken opravdu oním legendárním únoscem, se nepodařilo prokázat.

Cooperův únos měl vliv na bezpečnost letecké dopravy. Na letištích se postupně zavedly detektory kovů a Boeingy 727 byly vybaveny mechanickým aerodynamickým klínem, který brání otevření zadních dveří během letu.