Příběh neslyšícího Petra (20): Jedno rozhodnutí mu změnilo život a nastartovalo kariéru
Co bude po maturitě?
Ze Zelenče, kde bydlel s rodiči, dojížděl každé ráno do Prahy na gymnázium. Tehdy 17letého Petra brzy čekala maturita, ale stále váhal, co pak dál.
„Měl jsem dost zájmů, ale nevěděl, jak je zúročit a třeba i promítnout do budoucí profese, která by mě naplňovala. Pro zábavu jsem si zkoušel programovat, ale žádné velké ambice jsem neměl a o budoucnosti moc nepřemýšlel. Vstup do rozvojového programu to úplně změnil – posunul mě hlavně v osobní rovině, získal jsem sebevědomí, motivaci, houževnatost a měkké dovednosti, od kterých se odvíjí vše ostatní. Přihlásil jsem se tehdy ze zvědavosti, kvůli pandemii jsem měl hodně volného času a chtěl jsem zkusit jiné vzdělávání než ve škole,“ popsal dnes 20letý Petr.

Příběh Karolíny: Vše se děje z nějakého důvodu
Tehdy ještě netušil, jak důležité rozhodnutí dělá a jak se jeho život promění. „Dnes se prakticky veškerá moje současná práce nějak vztahuje k mým aktivitám a kontaktům z programu,“ usmál se Petr.
Od narození neslyší
Od narození žije se 100% ztrátou sluchu na obou uších. Svůj handicap ale bere s nadhledem. Nosí kochleární implantát, který mu pomáhá slyšet a umožnil mu navštěvovat klasické školy. Mluvený projev vypiloval k nerozeznání od zdravých lidí. Překonávat překážky je zvyklý odmalička.
„Stále bojuji s výrazně zhoršenou schopností porozumět v prostoru s ozvěnou, na rušných místech, když mluví víc osob najednou nebo v rychlém sledu za sebou. Pokud si nemůžu pomáhat odezíráním z úst hovořícího, je to pro mě hodně náročné a vyčerpávající, například ve škole. Nemám možnost pořádně se zapojit do diskuze, přeslechnu důležité informace a vznikají i trapné situace,“ svěřil se Petr.
Objevil nové možnosti
Přesto neváhal a v duchu svého kréda „když nic nezkusíš, nic nevíš“ se do rozvojového programu Samsung Tvoje šance #futureskills přihlásil. V tu dobu chodil do třeťáku na gymnáziu a závodně se věnoval atletice. Byl celkem typickým teenagerem, který řeší jen přítomnost. V programu ale objevil své možnosti a talenty. Pochopil, jak funguje pracovní prostředí, a naučil se v něm pohybovat.

„Stále na program vzpomínám, jako kdyby proběhl před měsícem, i když od jeho konce uplynuly už dva roky a stalo se toho spousta! V programu jsem získal neuvěřitelnou síť profesních kontaktů a poznal své silné stránky, které dokážu využít v praxi. Předtím jsem byl jen kluk, který zkouší tvořit weby, nyní pracuji jako juniorní web developer v jednom start-upu, který vyvíjí webové aplikace pro firmy. Prošel jsem sítem pohovorů a zkušebních testů a k mému překvapení mě vzali! Sdělil jsem jim, že se dokážu vše naučit přesně tak, jak oni chtějí, a jim se líbil můj přístup. K tomu mám své klienty a webové projekty jako OSVČ, ale nejvíc času mi stále zabírá škola,“ uvedl student 2. ročníku Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze.
Chce si plnit sny
Na podobnou pozici ve firmě by si Petr dřív ani netroufl. Teď už sní o uplatnění v zahraničí a budování vlastní společnosti.
„Považoval bych to za obrovský úspěch a skvělé zhodnocení všech nabytých schopností, takový pomyslný vrchol kariéry, kterou jsem v programu nastartoval. Vlastní firmu jsem dřív vnímal jako něco, co tu zůstane, co bude ukazovat výsledky mé práce. Nyní bych spíš chtěl světu přinést nějakou přidanou hodnotu, něco, co by zlepšilo životy lidem – na takovém základu bych chtěl společnost stavět,“ přemítal Petr.
Honza Trávníček (45): Překonal rakovinu, kloubní lupénku i himalájské obry
Když přijde opravdová šance
V osmiměsíčním programu Tvoje šance #futureskills investoval do svého individuálního rozvoje a společných workshopů přes 450 hodin času. Program tehdy probíhal v začátcích koronakrize a převážná část studia musela být z domova.
Od účastníků to vyžadovalo velkou dávku disciplíny a organizace, ale i v takto ztížených podmínkách to nikdo z účastníků nevzdal a každý využil tipy od odborníků na dostupné vzdělávací kurzy, webináře, konference či stáže ve firmách na maximum.
Příběh Petra (56): Nebát se navštívit lékaře. To je má rada pro všechny, kteří mají problémy s dýcháním
A co dál?
Na konci rozvojového programu Petr sledoval své zlepšení v mnoha dovednostech, ale nejvíc vyzdvihl to, jak se změnilo jeho myšlení – vyjasnil si životní priority a získal chuť na sobě neustále pracovat.
„Program mi rozšířil obzory, ukázal mi, že nemusím zůstat ve své profesní bublině, ale že je mnohem lepší oblasti kombinovat a propojovat. Objevil jsem spoustu měkkých dovedností, které jsem předtím nerozvíjel nebo jsem jim nevěnoval pozornost, například jak mluvit a jednat s lidmi, jak pracovat v týmu, kriticky myslet, dávat věci do logických souvislostí, respektovat sebe i ostatní, přijmout chyby ostatních, schopnost improvizace a podobně,“ popsal Petr.

Příběh Petry (45): Život s autistickou dcerou
Jeho hlavním cílem je nyní dodělat školu, využít možnosti studia v zahraničí, cestovat, rozšiřovat své profesní portfolio a hýčkat si to stávající. Ví ale, že se nic nemá přehánět, a hlídá si i pravidelný odpočinek. Zajde na pivo s kamarády nebo jen doma „vypne a prokrastinuje“.
Plánů mám hodně, ale co je pro mě asi nejdůležitější, je prostě se mít dobře, být zdravý a připravený na jakoukoliv výzvu v mém životě. I když byl program časově a mentálně náročný, všechno se mnohonásobně vyplatilo a zároveň jsem se naučil hlídat si pomyslnou hranici, kdy už je toho na mě moc. Rovnováha práce-škola-volný čas je pro mě důležitá,“ dodal nadaný programátor.
Komenář manažerky CSR programů společnosti Samsung Zuzany Mravík Zelenické
„Při výběru účastníků nás Petr hned přesvědčil svým bezprostředním vystupováním a úžasnou touhou po vědění a znalostech. Když jsme zjistili, že je od narození neslyšící, nevěřili jsme. V tom je Péťa výjimečný, pokud člověka sám neupozorní, nikdo netuší, že má hendikep. I když během pandemie při on-line aktivitách musel někdy zažívat perné chvilky, nikdy nežádal o úlevy a vše zvládl s přehledem. Ve svém volnu navíc organizuje kroužky a tábory pro neslyšící děti. Je skvělé, když můžeme mladé lidi, jako je Petr, takto popostrčit, ukázat jim, jaké mají možnosti. Na pravidelných setkáních s absolventy programů – našimi alumni – pak nadšeně sledujeme, kam až svůj potenciál dokáží rozvinout a jakých úspěchů dosahují.“
Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Příběh Terezy (40): Moje kamarádka si zahrává s ohněm
Autor: podle příběhu Terezy K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 1. 2026 0:05Mám o Majdu strach, svěřila se v dopise naše čtenářka Tereza. Její kamarádka dlouhé roky podvádí…
Příběh Kláry (36): Jeden špatný krok nebyl zase až tak špatný
Autor: podle příběhu Kláry Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 1. 2026 0:05Když se obyčejné rande, které mělo být po dlouhé době první, proměnilo v příhodu, na kterou se…
Příběh Dáši (40): Spolucestující z ranního autobusu
Autor: podle příběhu Dáši W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 1. 2026 0:05Pravidelné jízdy stejným ranním vlakem nebo autobusem se stejnými lidmi mohou přinést nová…
Příběh Adély (47): Manžel mi zatajil, že je bez práce
Autor: podle příběhu Adély T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 1. 2026 0:05Ještě před pár měsíci bych řekla, že mám obyčejný, klidný život. Práci, dospívající děti a hlavně…
Příběh Lenky (48): Věštba tajemné ženy
Autor: podle příběhu Karly L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 1. 2026 0:05Věštba tajemné staré ženy se celých dvacet let plnila. Má se Lenka bát jejích posledních slov?
Příběh Karly (52): Nevěděla jsem, že jsem adoptovaná
Autor: podle příběhu Karly J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 1. 2026 0:05Nezáleží na tom, do vás porodí, ale kdo vás vychová a dá vám lásku. Své o tom ví naše čtenářka…
Příběh Lindy (33): Vyhrála jsem nad zbytečnými kily (a sama nad sebou)
Autor: podle příběhu Lindy K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 1. 2026 0:05Byla jsem tlustá odjakživa. Ne „trochu při těle“, ne „krev a mlíko“. Prostě tlustá. Něco mohu…
Marcela (43): Manžel má profil na seznamce!
Autor: podle příběhu Marcely Z. napsala Alžběta Morávková, Datum: 3. 1. 2026 0:05Myslela jsem si, že jsem šťastně vdaná. Ne jen tak „docela spokojená“, ale opravdu šťastná – ten…

