Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Martiny (49): Láska na vozíku
Flickr
Příběhy ze života

Příběh Martiny (49): Láska na vozíku

datum: 29. 2. 2020 0:30 autor: podle příběhu čtenářky Martiny S. napsala Jana Hradilová
Stačila chvilka nepozornosti a můj život se ocitl na vlásku. Neviděla jsem před sebou nic jiného než hlubokou beznaděj.

Od malička jsem milovala rychlost a přebytek energie jsem ventilovala sportem. Někdo tomu říkal hyperaktivita, jiný zase radost z pohybu. Pak se to stalo. Jediná vteřina a všechna ta radost vymizela.

Osudná vteřina

Probudila jsem se na jednotce intenzivní péče. Nic jsem si nepamatovala. Až od rodičů jsem se doslechla, co se vlastně přihodilo. Upadla jsem během řízení do mikrospánku a nabourala do dálničních svodidel.

Až po pár dnech mi lékaři oznámili, že už nikdy nebudu chodit. Nemohla a nechtěla jsem tomu uvěřit. Zhroutil se mi svět. Říkala jsem si: „Holka, vždyť je ti třicet čtyři, rodinu nemáš, zůstaneš sama. Nikdo tě jako vozíčkářku nezaměstná…“ Pomalu jsem začala padat do deprese a nebýt pobytu v lázních, který mi pojišťovna zaplatila, asi bych skončila na antidepresivech.

Lázně místo antidepresiv

Nikdy jsem v Jánských Lázních nebyla, stačilo však prvních pár nádechů čerstvého horského vzduchu a zamilovala jsem si je. Plavání, masáže a rehabilitace mi denně zabraly i několik hodin. Poznala jsem spoustu lidí s podobným osudem a cítila jsem, že mi pobyt pomáhá fyzicky i psychicky. Nejvíc mě asi bavilo individuální cvičení s mým fyzioterapeutem Vaškem. Byl asi stejně starý a vždycky jsme se spolu hodně nasmáli. Jedno odpoledne mě zaskočil dotazem: „Martino, co děláte pro procedurách?“ „No, koukám se v pokoji na filmy nebo jezdím po kolonádě a fotím podzim,“ žblebtla jsem. „A nechtěla byste se podívat někam dál? Třeba na Černou Horu? Zítra mám volno.“ Řekla jsem, že mám jiné plány. Měla jsem strach, že mě někam zve jenom ze solidarity, tak jak to zdraví lidé vůči nemocným často dělávají. Sympatický mi rozhodně byl, ale co by si počal s holkou mrzákem?

Co bude dál?

Další dny bylo mezi mnou a Vaškem velké napětí. Můj odjezd se nezastavitelně blížil a já si uvědomila, že mě doma nic zajímavého nečeká. Snažila jsem se ale tvářit statečně a sama sobě jsem slíbila, že v cvičení budu pokračovat i po odjezdu z lázní. Na posledním cvičení jsem Vaškovi darovala malou bonboniéru. Poděkoval a popřál mi mnoho sil do budoucna. Druhý den jsem se sbalenými kufry čekala před hotelem na taxíka, který mě měl odvézt na nádraží. Babí léto už definitivně ohlásilo své sbohem a předalo žezlo sychravému listopadovému počasí. Začalo krápat. Já bez deštníku a na vozíku. Taxík nikde.

Na sladký život

Naštěstí ale vedle mě přibrzdilo auto a z jeho okénka na mě vykoukl Vašek. „Martino, nepotřebujete někam svést?“ Bála jsem se, že nestihnu vlak, a tak jsem bez váhání přikývla. Jak se o pár okamžiků později ukázalo, zase tak moc jsem pospíchat nemusela. Vlak měl zpoždění. Místo, aby se se mnou můj zachránce rozloučil, svou společností mi krátil čekání. Donesl mi s automatu kávu a z batohu vytáhl mou bonboniéru. „Tak na co si, Martinko, přiťukneme, na sladký život a brzké shledání?“ Vzala jsem si bonbón a s ruměncem v tvářích přikývla.

Od toho dne uplynulo patnáct let, které utekly jak voda. Vašek je tím nejúžasnějším manželem, kterého mi život mohl dát. A třináctiletý Vašík je štěstí, ve které už jsem nedoufala.


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kláry (35): Týral mě a bil, a já se za to styděla

Příběh Kláry (35): Týral mě a bil, a já se za to styděla

Autor: podle příběhu čtenářky Kláry P. napsala Jana Hradilová, Datum: 16. 5. 2021 0:05

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že manželství bude doslova očistec. Peklo domácího násilí…

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě

Příběh Hanky: (52) Poklad na cizí zahradě

Autor: podle příběhu Hany W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 15. 5. 2021 0:05

Měla babička pravdu o zakopaných špercích na zahradě pod hruškou? Nebo šlo jen o výmysl popletené…

Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice

Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice

Autor: podle příběhu Edity T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 9. 5. 2021 0:05

Viděla naše čtenářka opravdu tančit nadpřirozené bytosti, nebo to byl jen živý sen?

Příběh Jitky (45): Síla velké rodiny

Příběh Jitky (45): Síla velké rodiny

Autor: podle příběhu Jitky R. napsala Alžběta Morávková, Datum: 8. 5. 2021 0:05

Nečekaná smrt blízkého člověka zamává s psychikou a někdy trvá dlouhé měsíce i roky, než se z toho…

Příběh Katky (60): Už mě nebaví provozovat „mama hotel“

Příběh Katky (60): Už mě nebaví provozovat „mama hotel“

Autor: podle příběhu Kateřiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 2. 5. 2021 0:05

„Vždycky mi přišlo samozřejmé, že rodiče pomáhají svým dětem při vstupu do života. Jenže nic se…

Příběh Laďky (58): Věštba z karet se vyplnila

Příběh Laďky (58): Věštba z karet se vyplnila

Autor: podle příběhu Laďky S. napsala Alžběta Morávkocá, Datum: 1. 5. 2021 0:05

Na podivnou věštbu Laďka dávno zapomněla. O to víc byla překvapená, že se vyplnila do posledního…

Příběh Ivany (53): Máme smůlu na chlapy, kteří se nechají živit

Příběh Ivany (53): Máme smůlu na chlapy, kteří se nechají živit

Autor: podle příběhu Ivany K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 4. 2021 0:05

Rodinné prokletí? Jak tomu jinak říkat? Já jsem svého otce nepoznala, otčím se nechal živit od mámy…

Příběh Karly (45): Sestřička a doktor

Příběh Karly (45): Sestřička a doktor

Autor: podle příběhu Karly A. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 4. 2021 0:05

Znáte ta banální klišé o sestřičkách a doktorech? Mně takový vztah přinesl velké zklamání. A…

Tip šéfredaktorky

Nový zábavný kvíz na téma: České filmové maminky

9. 5. 2021 11:00 autor -jav-