Čas jen pro mě

Začarovaný kruh v podobě stále většího množství léků a snaha pracovat naplno vyvolávaly stres a tělo brzy reagovalo dalším záchvatem.

To časem odezní!

Se svým prvním lehčím záchvatem jsem se setkala ve třinácti letech. Nevěděla jsem, že jde o migrénu. Máma mi dala něco na bolest a nechala mě doma v posteli, než záchvat odezněl. Pak se dlouho nic nedělo a migréna se v mém životě objevovala spíše sporadicky.

Když jsem se o svém problému zmínila praktickému lékaři, mávl nad tím rukou: „To časem odezní,“ řekl. Kdyby se mě tenkrát někdo zeptal, jaká migréna je, řekla bych, že to vlastně není nic tak hrozného. To jsem ještě netušila, jak moc se mýlím.

Udeřila plnou silou

Migréna u mě nabrala na obrátkách až po prvním porodu, kdy jsem ji začala mívat jednou za měsíc. Poprvé jsem poznala její devastující sílu a byla jsem prakticky odrovnaná vždy i na tři dny. Tehdy mi došlo, že se migréna stává součástí mého života, a s ní se objevil i strach, co všechno dokáže překazit.

Ze začátku mívám velkou žízeň, jsem unavená a často i špatně mluvím. Jakmile záchvat propukne naplno, je mi hrozně zle, mám obrovské bolesti a někdy i zvracím. Vadí mi zvuky, pachy, světlo a nemůžu téměř ani pracovat na počítači. To mě přivedlo na neurologii, kde mi lékař předepsal tzv. triptany, cílené léky pro tlumení akutních záchvatů migrény. Ty jsem kombinovala s dalšími běžně dostupnými léky na bolest. Někdy zabraly, jindy ne.

Příchází každý týden

Migréna jednou měsíčně byl ale jen začátek. Po určité době se můj stav výrazně zhoršil a já měla migrenické záchvaty každý týden. Užívala jsem léky proti bolesti i čtyři dny v týdnu. Neustále jsem se bála, že záchvat přijde, když budu dělat důležitou práci. Chtěla jsem dál normálně fungovat a podávat ten nejlepší pracovní výkon. A tak jsem užívala víc a víc léků a snažila se pokračovat v práci, co to šlo.

Zpětně si uvědomuji, že i tohle mohlo být pro okolí matoucí, dost možná pak mají dojem, že si prostě jen stačí vzít prášek a můžete jet dál. Pro tělo je to ale zničující stres, který se poté projeví dalším záchvatem.

To chce více sexu

Své obtíže jsem se snažila nejdříve tajit, ale někdy mi bylo tak zle, že jsem z práce prostě musela odejít. Po večerech jsem pak práci dodělávala a přetěžovala se. Za každou cenu se snažíte dokázat, že nejste hendikepovaný, a často pak děláte ještě více než ostatní. Lidé většinou mají pochopení, když se to stane jednou.

Migréna je ale chronické onemocnění a okolí začíná ztrácet trpělivost, protože se vaše obtíže opakují. Většina lidí v mém okolí měla pochopení, ale občas jsem slýchala komentáře typu „to chce více sexu“ a podobné nesmysly. Také proto jsem měla často pocit, že musím všem něco dokazovat a vysvětlovat, což byl pro mě další tlak. Stáhla jsem se nakonec i ze společenského života, protože jsem musela kvůli migréně řadu akcí rušit.

Zkažená dovolená

Neustálý strach, že udělám něco, co může záchvat vyvolat, byla moje denní realita. Stačilo lehké přetížení, nevyspání a další migréna byla na cestě. Spouštěče jako stres často neovlivníte, záchvat navíc mnohdy přijde i v době odpočinku a migrénu si pak užíváte i o víkendech nebo dovolených.

Když strávíte půlku dovolené s migrénou, neodpočinete si, a ještě jste ostatním na obtíž.

Čínská medicína, ani akupunktura nepomohly

Snažila jsem se žít zdravě, sportovat, dostatečně spát a nepít alkohol. Migrénu ale u mě dokázala vyvolat i změna počasí a tlaku. Najednou jsem měla pocit, že jsem v začarovaném kruhu, ze kterého není cesty ven.

Zkusila jsem si i alternativní cestu bez léků. Čínskou medicínu, akupunkturu, různé diety a chiropraktika. Tyto procedury měly jedno společné, ani jedna mi doopravdy nepomohla. Naopak byly některé velmi bolestivé a finančně nákladné.

Znovu žiji týdny bez migrény

Nevěřila jsem, že se někdy vrátím do trochu normálního života bez migrény. Nakonec jsem se vrátila k neurologovi, se kterým jsme začali zkoušet preventivní léčbu, tzv. profylaktika. Ta mají záchvaty omezit co do frekvence a intenzity.

Chvíli jsme zkoušeli a nakonec jsme našli typ, který mi vyhovuje. Mám teď více energie a pocit, že mi migréna už neřídí život. Chodím zase běhat a jsou dny, kdy se cítím úplně normálně. Nemám strach, že se něco stane, a dokonce zažívám i týdny úplně bez migrény. V to už jsem už ani nedoufala.

Migréna je závažné neurologické onemocnění, které postihuje až 10 % české populace. I přes úpornou bolest, která nemocné trápí i několikrát za měsíc, doprovázenou nevolností, poruchami vidění a citlivostí na světlo a zvuky, ji stále až 40 % z nich nemá diagnostikovanou. Jelikož postihuje nejčastěji populaci v produktivním věku, výrazně zasahuje i do jejich pracovního života. Dokáže sebrat až celý jeden pracovní měsíc v roce. Je proto důležité se o své zdraví aktivně zajímat a v případě podezření na migrénu navštívit svého praktického lékaře. Ten vás dle závažnosti migrény poté může předat do péče neurologa nebo přímo do specializovaného centra pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Více informací na www.omigrene.cz.