Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Marcely (42): Z mého bratra se stal bezdomovec
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Marcely (42): Z mého bratra se stal bezdomovec

datum: 6. 6. 2021 0:05 autor: podle příběhu Marcely V. napsala Alžběta Morávková
„Ještě, že se toho nedožili rodiče,“ povzdychla si naše čtenářka Marcela. „Všechny tři nás vychovávali stejně, my s mladším bratrem Pavlem vedeme úplně normální život. Ale Jaromír skončil vlastní vinou na ulici.“

Táta pracoval na šachtě, pak bohužel utrpěl úraz. Lékaři se mu snažili zachránit nohu, ale nešlo to, museli mu ji uříznout. Všechno se najednou obrátilo naruby. Skončil na vozíku, trápil se a pak dostal infarkt, který nepřežil. Máma z malého platu táhla celou domácnost a tři dospívající děti.

Prokleté automaty

Měla radost, když se Jaromír dostal na učební obor automechanik. Škola ho nebavila, zato ruce měl moc šikovné. Jenže už v prvním ročníku ho začaly zajímat automaty. Aby na ně měl peníze, dostal se do party zlodějů, kteří vykrádali auta. Bylo mu šestnáct, když ho chytili a šel do pasťáku. Ze školy ho pochopitelně vyhodili.

Domů se vrátil jako čerstvě plnoletý. Plakal a sliboval mámě, že teď už bude všechno v pořádku. Bez vzdělání, bez výučního listu – nikdo ho nechtěl zaměstnat. Skončil jako pomocný dělník na stavbě. To málo, co vydělal, znovu začal sypat do automatů. A přišlo druhé kolo – vykrádání aut, vloupačky do rodinných domů. To trvalo asi rok. Policisté ho zadrželi v den jeho jednadvacátých narozenin.

Mámu dostal do hrobu!

Po jeho nástupu do vězení se máma nejdřív nervově zhroutila, pak se doslova utrápila k smrti. Já jsem v té době maturovala a Pavel byl ve třetím ročníku na průmyslovce. Vůbec nevím, jak jsme to všechno ustáli.

O Jaromírovi jsme dlouho neslyšeli. Ani jsme nechtěli. Hlavně Pavel. „Dostal mámu do hrobu,“ říkal, „to mu nemůžu nikdy odpustit.“ Oba jsme si časem našli partnery, odsvědčili si vzájemně svatby a radovali se z toho, že máme své rodiny.

Jednou večer u mých dveří zazvonil Jaromír. Nemohla jsem ho v první chvíli poznat. Dobře oblečený, upravený. „Nebudeš tomu, Marci, věřit, ale vyhrál jsem ve sportce,“ hrdě mi oznámil. „Opravdu,“ řekl, když jsem se na něj nedůvěřivě podívala. „Vidíš ten tiket? 2 850 000 korun!“

„A proč jsi přišel?“ – „Abych se s vámi vyrovnal a zaplatil tobě a Pavlovi za to, že jste to měli těžké!“ – „Nezlob se, ale my nic nepotřebujeme,“ odpověděla jsem. „Mámu nám žádné peníze nevrátí! Ale moc ti přeju, že konečně máš možnost se postavit na vlastní nohy.“

Šanci nevyužil

„Ten to rozhází,“ skepticky se k nenadálému zbohatnutí našeho bratra postavil Pavel. Měl bohužel pravdu.

To já jsem doufala, že se Jaromír usadí, vymění ubytovny za slušné bydlení a restartuje se. Další zprávy mám jen zprostředkovaně. Naše město je přece jenom malé, proto občas nějaká sousedka něco utrousila. Nejdřív si našel přítelkyni – spíš ona jeho. Aneta byla krásná dívka s postavou modelky. Bohužel se o ní vědělo, že má ráda peníze, ale rozhodně je nerada vydělává.

Jaromír ji zahrnoval luxusními dárky, několikrát se vypravili na drahou dovolenou, navštěvovali spolu jen ty nejlepší restaurace. Peníze se během roku rozkutálely. Poslední pak prohrál v automatech. Aneta ho samozřejmě okamžitě opustila a našla si perspektivnějšího „sponzora“.

Bratra vyhodili z bytu, který si pronajímal, a nahromadily se exekuce. Ubývalo kamarádů ochotných nechat ho u sebe přespat. Skončil na ulici.

Před týdnem jsem si cestou z práce všimla viditelně opilého bezdomovce. Zarostlý a špinavý vybíral popelnice na sídlišti. Byl to Jaromír! Vůbec mě nepoznal.

Od té doby mně to nedá spát. Celá naše rodina s ním nechce mít nic společného, ale já pořád přemýšlím, jestli jsme nad ním nezlomili hůl moc brzy. Nevím, jestli mu mám pomoci, a hlavně jak?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

Autor: podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 9. 2021 0:05

Určitě znáte nějakou ženu, která neustále doma běhá s prachovkou nebo vysavačem a rovná třásně u…

Příběh Hanky (57): Vlastní hloupostí jsem si zničila manželství

Příběh Hanky (57): Vlastní hloupostí jsem si zničila manželství

Autor: podle příběhu Hany E. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 9. 2021 0:05

„Za pár měsíců oslavím osmapadesáté narozeniny. Tedy pokud bude s kým,“ začíná své vyprávění Hanka.…

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

Autor: podle příběhu Terezy H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 9. 2021 0:05

Věk nikdo nezastaví a s přibývajícími lety klesá možnost najít toho pravého – a hlavně mít děti! To…

Příběh Jany (58): Tu zradu mu nezapomenu!

Příběh Jany (58): Tu zradu mu nezapomenu!

Autor: podle příběhu Jany S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 9. 2021 0:05

„Nikdy jsem nebyla žádná úchvatná krasavice. Ani hezká, ani ošklivá, prostě taková úplně normální…

Příběh Milady (64): Tajemství fotografie ve starém albu

Příběh Milady (64): Tajemství fotografie ve starém albu

Autor: podle příběhu Milady C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 8. 2021 0:05

Dneska nám to připadá nepravděpodobné, ale ještě za první republiky běžně existovala manželství…

Příběh Evy (50): Můj zeť je líný flákač a opilec, který zkazil dceři život

Příběh Evy (50): Můj zeť je líný flákač a opilec, který zkazil dceři život

Autor: podle příběhu Evy P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 8. 2021 0:05

„Sama jsem se vdávala hodně mladá a Martinka se narodila krátce po mých dvacátých narozeninách,“…

Příběh Lenky (56): Moje netradiční velká rodina

Příběh Lenky (56): Moje netradiční velká rodina

Autor: podle příběhu Lenky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 8. 2021 0:05

„Nemohla jsem mít děti, ale mám najednou velkou rodinu,“ směje se naše čtenářka Lenka. „Co na tom,…

Příběh Honzy (62): Jak jsem ztratil a znovu našel svou plavovlasou vílu

Příběh Honzy (62): Jak jsem ztratil a znovu našel svou plavovlasou vílu

Autor: podle příběhu Honzy Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 8. 2021 0:05

Cesty osudu jsou někdy hodně klikaté. Honza netušil, že ta jeho bude mít zatáček víc než dost. Muži…

Tip šéfredaktorky

Nemocné ledviny nebolí. Otestujte se 16. a 17. září!

1. 9. 2021 15:00 autor -an-