Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Kamily (26): Mám strach, že mě má paměť nešálí
pxhere.com
Příběhy ze života

Příběh Kamily (26): Mám strach, že mě má paměť nešálí

datum: 11. 4. 2020 0:05 autor: podle příběhu čtenářky Kamily V. napsala Jana Hradilová
Kamila se po více jak dvaceti letech mlčení rozhodla, že se se svým tajemstvím potřebuje někomu svěřit. Své temné vzpomínky na dětství už v sobě dusila příliš dlouho.

Doby, kdy jsem jako malá volala o pomoc maminku, už dávno pominuly. Nyní jsem vdaná a nejdůležitější osobou v mém životě je můj muž Adam. Pokud si s něčím nevím rady, pomůže mi. Když jsem nemocná, odveze mě k lékaři. A pokud mám „své dny“, je neskutečně trpělivý a dokáže se nad mými nejapnými poznámkami a špatnou náladou povznést. Naopak, pokud se necítím ve své kůži, dokáže mě bleskurychle rozesmát a zlepšit mi den.

Bylo nebylo

Jednoho večera, poté, co jsem nám po večeři nalila skleničku červeného vína, jsem se Adama zeptala: „Také máš někdy pocit, že si na něco pamatuješ, ale nejsi si jistý, zda se ti to stalo?“ –  „Jako jestli si pletu sen s realitou?“ – „No, tak nějak. Hrozně dlouho mám něco v hlavě, a nevím, jestli to je skutečné. Jestli se mi to nezdá,“ řekla jsem mu a snažila se připravit půdu na to, abych mu řekla, co mě trápí.

„Mám takový zvláštní pocit, že mě můj bratranec obtěžoval. Byly mi asi čtyři.“ Pamatuji si místnost, kde k tomu došlo. Osvětlení, matraci na hraní a další detaily. Jezdil po mém těle autíčkem… Jakmile jsem to dořekla, Adam mě obejmul a políbil do vlasů. Tušil, že jsem musela prožívat muka a nedokázal pochopit, jak jsem mohla tak dlouho mlčet.

Bohužel nebo bohudík byl Adam prvním člověkem, kterému jsem se o tom nebála říct. Kdo něco podobného zažil, pochopí, že to není věc, se kterou by se člověk chlubil. Není to ani dobré téma na hovor s nejlepší kamarádkou. Já si navíc nebyla ničím jista. Nemohla jsem přece říct mámě, že mám na bratrance jakési podezření. Nemám na něj žádné usvědčující důkazy. Žádné razítko od lékaře. Párkrát mě i napadlo navštívit psychologa, ale co bych mu řekla? Mít dojem přece nestačí!

Má špatné svědomí?

A pak je tu druhá stránka celého případu. I kdyby byla vše pravda a tehdy čtrnáctiletý bratranec na mě opravdu sahal, měla bych ho konfrontovat s jeho ostudným chováním? Nejsme si nijak blízcí, vidíme se nanejvýš jednou za rok na babiččiných narozeninách. Moc se ale spolu nebavíme, není o čem. A abych byla upřímná, příliš inteligence do vínku nedostal. Hodně bych si přála, aby byl život spravedlivý a aby ten, kdo se provinil, pykal. Zde to ale nemá význam. Komu bych pravdou prospěla? Co by na to řekla jeho žena a jeho dvě malé děti? Bojím se, že jediné, co mi zbývá, je odpustit mu a doufat, že i on si pamatuje. Snad má alespoň špatné svědomí kdykoliv si na mě vzpomene. To jediné mi může být útěchou, ne?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

Příběh Katky (40): Posedlost uklízením

Autor: podle příběhu Kateřiny V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 9. 2021 0:05

Určitě znáte nějakou ženu, která neustále doma běhá s prachovkou nebo vysavačem a rovná třásně u…

Příběh Hanky (57): Vlastní hloupostí jsem si zničila manželství

Příběh Hanky (57): Vlastní hloupostí jsem si zničila manželství

Autor: podle příběhu Hany E. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 9. 2021 0:05

„Za pár měsíců oslavím osmapadesáté narozeniny. Tedy pokud bude s kým,“ začíná své vyprávění Hanka.…

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

Příběh Terezy (41): Chtěla jsem jen dítě, ne manžela

Autor: podle příběhu Terezy H. napsala Alžběta Morávková, Datum: 5. 9. 2021 0:05

Věk nikdo nezastaví a s přibývajícími lety klesá možnost najít toho pravého – a hlavně mít děti! To…

Příběh Jany (58): Tu zradu mu nezapomenu!

Příběh Jany (58): Tu zradu mu nezapomenu!

Autor: podle příběhu Jany S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 4. 9. 2021 0:05

„Nikdy jsem nebyla žádná úchvatná krasavice. Ani hezká, ani ošklivá, prostě taková úplně normální…

Příběh Milady (64): Tajemství fotografie ve starém albu

Příběh Milady (64): Tajemství fotografie ve starém albu

Autor: podle příběhu Milady C. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 8. 2021 0:05

Dneska nám to připadá nepravděpodobné, ale ještě za první republiky běžně existovala manželství…

Příběh Evy (50): Můj zeť je líný flákač a opilec, který zkazil dceři život

Příběh Evy (50): Můj zeť je líný flákač a opilec, který zkazil dceři život

Autor: podle příběhu Evy P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 28. 8. 2021 0:05

„Sama jsem se vdávala hodně mladá a Martinka se narodila krátce po mých dvacátých narozeninách,“…

Příběh Lenky (56): Moje netradiční velká rodina

Příběh Lenky (56): Moje netradiční velká rodina

Autor: podle příběhu Lenky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 25. 8. 2021 0:05

„Nemohla jsem mít děti, ale mám najednou velkou rodinu,“ směje se naše čtenářka Lenka. „Co na tom,…

Příběh Honzy (62): Jak jsem ztratil a znovu našel svou plavovlasou vílu

Příběh Honzy (62): Jak jsem ztratil a znovu našel svou plavovlasou vílu

Autor: podle příběhu Honzy Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 8. 2021 0:05

Cesty osudu jsou někdy hodně klikaté. Honza netušil, že ta jeho bude mít zatáček víc než dost. Muži…

Tip šéfredaktorky

Nemocné ledviny nebolí. Otestujte se 16. a 17. září!

1. 9. 2021 15:00 autor -an-