Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Jiřiny (66): Prázdná náruč tetičky Toničky
ilustrační foto Pixabay
Příběhy ze života

Příběh Jiřiny (66): Prázdná náruč tetičky Toničky

datum: 11. 10. 2020 0:05 autor: podle příběhu Jiřiny V. napsala Alžběta Morávková
Všechny děti z naší široké rodiny milovaly prázdniny u tetičky Toničky. V parádním pokoji v sekretáři byla obrovská krabice s fotkami. Z nich se na nás přísně tvářily obličeje neznámých příbuzných a Tonička nám o nich dlouze vyprávěla. Jen jedné fotografie jsme se nesměly ani dotknout – podobenky mladého muže ve vojenské uniformě. Smutnou rodinnou historii jsme se dozvěděly až mnohem později.

Psal se rok 1916, na evropských bojištích ještě zbytečně umírali mladí muži ve válce, jejíž konec byl zatím v nedohlednu. Na statku v malé jihočeské vesnici válečné starosti naštěstí neměli. Hospodářství bez problémů uživilo početnou rodinu statkáře Václava.

Zakázaná láska

Dětí měl statkář jak dnů v týdnu – sedm, z toho šest dcer. A to mu přidělávalo vrásky na čele, protože na věno pro všechny neměl. O prostřední dceru Toničku projevil zájem bohatý vdovec z vedlejší vesnice. Teprve šestnáctiletá Tonička byla z jeho dcer nejen nejhezčí, ale také nejpracovitější. Pomáhala v chlévě i na poli a v kuchyni se uměla otáčet jedna radost!

Nikdo neměl tušení, že Toniččino srdce už dávno patří čeledínu Janovi. „Kdyby se to hospodář dozvěděl, vyžene mě,“ šeptal večer na seně Toničce. „Utekla bych za tebou,“ dívala se na něj zamilovanýma očima.

Jan opravdu musel odejít, ale na vojnu! „Já tě nepustím,“ plakala Tonička, „vždyť tě tam můžou zabít!“ – „Neboj se, Toničko, já se vrátím a pak požádám hospodáře o tvou ruku.“

Jan narukoval a Tonička chodila jako tělo bez duše. „Tonko, ty jsi dneska nějaká pomalá,“ divila se jednoho dne matka. „Nějak mi není dobře,“ špitla Tonička. Matka se na ni pátravě podívala, ale nic neřekla.

Druhý den si vzala Toničku stranou. „Tonko, že ty jsi v tom?“ – „Asi ano, maminko…“ rozplakala se Tonička. – „Huso hloupá,“ nadávala matka, „myslíš si, že nevím, jak se kolem tebe motal ten čeledín? Musíš si od toho nechat pomoct, jinak budeš mít zkažený život a už se nevdáš,“ povzdechla matka. „Jen aby se to nedozvěděl tatínek!“

„Jedeme s Tonkou do města po nákupech,“ řekla manželovi selka a nechala zapřáhnout vůz. Zastavili u malého domku na kraji města, kde bydlela místní „bába andělíčkářka“. Jako ve špatném snu vešla Tonička do malé špinavé místnosti. „Maminko,“ hlesla, „opravdu musím…“ – „Na to si měla myslet dřív. Už se nedá nic jiného dělat.“

Kruté probuzení

Bolestí křičela a pak omdlela. Cestu domů prožila v polovičních mdlobách. Matka ji hned uložila do postele a řekla otci, že se ve městě asi nastydla a má horečku. V noci blouznila v horečkách, bodavá bolest v podbřišku ji nenechala spát. „Proboha,“ uslyšela nad sebou matčin hlas, „musíme poslat pro doktora!“

„Řekne mi konečně někdo, co se tu děje“? Snad ta holka nebyla v tom!? Pěkně dcery hlídáš, jen co je pravda,“ láteřil otec. „To se určitě rozkřikne a ten vdovec ji nebude chtít!“

„Copak by se tu neuživil jeden krk navíc,“ nadával pro změnu mladý doktor, kterého přivezli z města. „A tu bábu by měli zavřít,“ nadával na andělíčkářku. „Vy se teď už můžete jen modlit a doufat, že to ta nešťastná holka přežije. I když by to byl zázrak,“ obrátil se na vyděšeného hospodáře a jeho ženu. „A pokud to náhodou přežije, těžko už někdy bude mít děti!“

Stal se zázrak a Tonička opravdu přežila. Ještě celá slabá a vyčerpaná zaslechla, jak se na statku šíří zpráva, že Jan padl! Pár dní poté přišel zatoulatý dopis. V něm byla Janova fotka v uniformě a vzadu pár slov. „Moje nejmilejší Toničko, vzpomínám na Tebe a těším se, až se k Tobě vrátím.“

Tonička se nikdy nevdala a zůstala na statku, kde pomáhala rodině bratra Václava mladšího. Můj dědeček Václav, hodný a laskavý člověk, nemohl svým rodičům zapomenout, že Toničce zničili život. „Jiřinko, až tu nebudu, musíte se vy, mladí, o Toničku postarat,“ říkával mi, „ona nikoho jiného nemá!“

Tonička se dožila krásných devadesáti dvou let. Do posledního okamžiku chtěla být užitečná v rodině mého bratra, u kterého bydlela. Ačkoli své vlastní děti neměla, zemřela obklopena všemi svými synovci, neteřemi a jejich dětmi, pro které byla tou nejhodnější tetičkou!


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno

Příběh Kláry (59): Dostala jsem se na samé dno

Autor: podle příběhu Kláry K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 11. 2023 0:05

Svou závislost na lécích se naše čtenářka Klára naučila dobře maskovat. S manželem se rozvedli,…

Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice

Příběh Edity (42): Tajemné tanečnice

Autor: podle příběhu Edity T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 21. 11. 2023 0:05

Viděla naše čtenářka opravdu tančit nadpřirozené bytosti, nebo to byl jen živý sen?

Příběh Gábiny (46): Všechno, co kartářka předpověděla, se vyplnilo

Příběh Gábiny (46): Všechno, co kartářka předpověděla, se vyplnilo

Autor: podle příběhu Gabriely L. napsala Alžběta Morávková, Datum: 20. 11. 2023 0:05

„Horoskopy, věštění budoucnosti a čtení z karet, to jsem dlouho považovala za někdy menší, jindy…

Příběh Heleny (59): Pravda je někdy úplně jiná

Příběh Heleny (59): Pravda je někdy úplně jiná

Autor: podle příběhu Heleny K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 12. 11. 2023 0:05

„Když jsem ráno prohlížela zprávy na internetu, všimla jsem si rozhovoru k poslední knize známé…

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem

Příběh Ireny (43): Život s gamblerem

Autor: podle příběhu Ireny P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 29. 10. 2023 7:36

Padnout až na dno a pak se odrazit je těžké. Nejhorší však je stáhnout s sebou ty nejbližší, kteří…

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi

Příběh Martiny (39): Jak jsem málem naletěla podvodníkovi

Autor: podle příběhu Martiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 21. 10. 2023 17:40

„Vždycky jsem byla samostatná nezávislá ženská,“ začíná svůj dopis do redakce naše čtenářka Martina…

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Autor: podle příběhu Slávky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 9. 2023 0:05

„Těžko se o tom mluví. Mám dva syny a jako každá máma je miluji oba. Jenže u jednoho je to úplně…

Příběh Tomáše (45): Sedm let jsem netušil, že mám syna

Příběh Tomáše (45): Sedm let jsem netušil, že mám syna

Autor: podle příběhu Tomáše V. napsala Alžběta Morávková, Datum: 22. 9. 2023 0:05

Poprvé vidět vlastní dítě, když už navštěvuje první třídu, je určitě skvělým námětem pro film. Ať…

Tip šéfredaktorky

SOUTĚŽ o 3 balíčky doplňků stravy na podporu imunity, každý za 900 Kč

23. 11. 2023 19:58 autor -mav-