Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl

datum: 31. 10. 2021 0:05 autor: podle příběhu Alice Š. napsala Alžběta Morávková
„Tátu jsem nepoznala a maminka umřela, když mi bylo dvacet,“ začíná svůj dopis čtenářka Alice. „Jsem přesvědčená, že její duch mi několikrát pomohl ve složitých životních situacích.“

Musíte si o mně myslet, že jsem blázen, ale já jsem jinak úplně normální. Jen se mi občas ději (nebo spíš dřív děly) nepochopitelné věci.

Divné věci

No, co byste řekli tomu, že spadne obrázek ze zdi právě ve chvíli, kdy jsem měla vstávat na důležitou pracovní schůzku a nezazvonil budík?

Nebo tomu, že kvůli zařizování instalatéra na nečekaně prasklou trubku v koupelně mi ujel autobus, který o několik hodin později havaroval?

Ale nejvíc mi asi maminčin duch pomohl sundat si z očí klapky a vidět tehdejšího přítele v pravém světle.

Boj s faxem

Před téměř pětadvaceti lety jsem nastoupila jako asistentka do inzertního oddělení tehdy velkého vydavatelství. Dneska to zní komicky, ale tenkrát jsem nejvíc času trávila posíláním a přijímáním objednávek a faktur prostřednictvím faxu. Fax se občas zadrhl, zakousl, zamotal se papír nebo dokument neprošel. No, prostě hrůza.

Často jsem čekala až všichni odejdou, abych na tuhle nezáživnou práci měla klid. A hlavně večer nebyly přetížené telefonické linky a byla větší naděje, že všechno hladce projde.

Už tehdy jsme pracovali ve velkém open space, jen náš šéf Mirek, ředitel inzerce, měl prosklenou kancelář – kukaň, jak jsme říkali. Pokud ale neměl důležitý telefonní hovor nebo jednání, nezavíral.

Dlouhá večeře

„Všimnul jsem si, že tu skoro každý den pracuješ přesčas,“ poznamenal Mirek jednou kolem sedmé večer, když odcházel domů a já ládovala fax potvrzenými objednávkami. „Nemáš hlad?“ zeptal se. „Já teda strašný! Tak toho pro dnešek nech, zvu tě na večeři!“

Byl to krásný večer! Pozorně poslouchal, když jsem vyprávěla o maminčině dlouhé nevyléčitelné nemoci a o tom, jak jsem se těžko vyrovnávala s její smrtí. „Nikdy mě nenapadlo, že jsi měla tak těžký život,“ tiše pronesl Mirek. „Musí být moc smutné zůstat sám,“ pokračoval. „Já jsem vlastně ale taky takový osamělý.“

Je osamělý!

Dozvěděla jsem se, že po deseti letech manželství se rozvádí. „Už si nerozumíme, snažil jsem se to udržet kvůli dceři, je jí teprve sedm, ale nejde to. Pochopil jsem, že si našla někoho jiného.“

Tohle byl první večer z mnoha, které jsme spolu strávili – většinou v mém malém bytě. Vůbec mi nedošlo, že se mnou téměř nikam nechodí, ta první večeře byla výjimkou. Víkendy jsem byla pořád sama, Mirek se přece musel věnovat dcerce.

„Na dovolenou jedu letos za kamarádem do Řecka, dělá delegáta v cestovce. Potřebuju si po tom rozchodu vyčistit hlavu. Co kdybychom si pak naplánovali nějaký prodloužený víkend? Paříž, Řím, Londýn…,“ usmíval se na mě.

Dva dny před odletem se u mě ještě zastavil. „Musel jsem si ještě vyzvednout letenku,“ vysvětloval. „Vůbec nevím, jak to těch čtrnáct dnů bez tebe vydržím… teď už vím, že jsem měl letět i s tebou.“

Mohla za to maminka?!

Přestože bylo venku bezvětří, neočekávaný prudký poryv větru shodil ze stolu Mirkovu tašku, ze které se vysypaly papíry. Zvedla jsem je z podlahy a s údivem a překvapením uviděla tři letenky a voucher pro tři osoby do řecké Leptokárie. Kromě Mirka tam byla jména jeho manželky Evy a dcery Karolíny!

„To není tak, jak si myslíš, já ti to vysvětlím,“ koktal Mirek. „Jedou taky, ale budeme bydlet zvlášť… Karolínka potřebuje moře…“ – „A proč jsi mi to úplně normálně neřekl dřív?“ – „Bál jsem se, že budeš žárlit.“

Když odletěl na rodinnou dovolenou, přišel mu do práce fax z kanceláře známého architekta. Byl to návrh projektu na rodinný dům. Dole bylo připsáno: „Pozdravuj Evu, zakomponoval jsem její připomínky, snad se jí to bude líbit.“

Tehdy jsem pochopila, že mě mrtvá maminka varovala.

Změnila jsem zaměstnání a potkala úžasného chlapa! S Honzou máme dvě prima holky a nedávno jsme oslavili dvacáté výročí svatby. A věříte, že už více než dvacet let se maminčin duch neobjevil?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Jitky (53): Podivná loupež

Příběh Jitky (53): Podivná loupež

Autor: podle příběhu Jitky K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 13. 8. 2022 0:05

U nejbližších přátel neočekáváme, že by nás podrazili. Naše čtenářka až po dlouhé době zjistila,…

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Příběh Jolany (42): Láska bez papíru

Autor: podle příběhu Jolany P. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 8. 2022 0:05

Většina dívek si od dětství představuje, jak kráčí svatební uličkou v nádherných dlouhých šatech s…

Příběh Lenky (56): Vnučka není očkovaná

Příběh Lenky (56): Vnučka není očkovaná

Autor: podle příběhu Lenky S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 8. 2022 0:05

„Můj život se doslova obrátil naruby před třemi lety, krátce poté, co si dcera našla nového přítele…

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila

Příběh Evy (55): Vnoučata bych prý zkazila

Autor: podle příběhu Evy T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 31. 7. 2022 0:05

Když děti vyletí z domova, většinou se těšíme, až se staneme prarodiči. Vnoučata přinášejí do…

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Příběh Slávky (51): Je můj syn nemocný, nebo jen zlý?

Autor: podle příběhu Slávky Š. napsala Alžběta Morávková, Datum: 30. 7. 2022 0:05

„Těžko se o tom mluví. Mám dva syny a jako každá máma je miluji oba. Jenže u jednoho je to úplně…

Příběh Katky (49:) Matkou proti své vůli

Příběh Katky (49:) Matkou proti své vůli

Autor: podle příběhu čtenářky Kateřiny J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 24. 7. 2022 0:05

Vždycky jsem říkala, že studuji proto, abych nebyla závislá na žádném chlapovi. Nechtěla jsem…

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Příběh Jany (33): Pes nám zachránil život!

Autor: podle příběhu Jany V. napsala Jana Hradilová, Datum: 23. 7. 2022 0:05

Některá zvířata mají zvláštní dar. Umí předvídat. Taková varování bychom neměli brát na lehkou váhu…

Příběh Anežky (53): Když zdravý rozum ustoupí fanatismu

Příběh Anežky (53): Když zdravý rozum ustoupí fanatismu

Autor: podle příběhu Anežky B. připravila Alžběta Morávková, Datum: 17. 7. 2022 0:05

Anežka od malička slýchávala, že děti jsou dar. A jejím rodičům „dary“ přibývaly jeden za druhým.…

Tip šéfredaktorky

Příběh Jany (54): Moje dcera dává všechnu lásku jen psům

16. 7. 2022 0:05 autor podle příběhu Jany K. napsala Alžběta Morávková