Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl
freepik.com
Příběhy ze života

Příběh Alice (49): Duch mrtvé maminky mně pomohl

datum: 31. 10. 2021 0:05 autor: podle příběhu Alice Š. napsala Alžběta Morávková
„Tátu jsem nepoznala a maminka umřela, když mi bylo dvacet,“ začíná svůj dopis čtenářka Alice. „Jsem přesvědčená, že její duch mi několikrát pomohl ve složitých životních situacích.“

Musíte si o mně myslet, že jsem blázen, ale já jsem jinak úplně normální. Jen se mi občas ději (nebo spíš dřív děly) nepochopitelné věci.

Divné věci

No, co byste řekli tomu, že spadne obrázek ze zdi právě ve chvíli, kdy jsem měla vstávat na důležitou pracovní schůzku a nezazvonil budík?

Nebo tomu, že kvůli zařizování instalatéra na nečekaně prasklou trubku v koupelně mi ujel autobus, který o několik hodin později havaroval?

Ale nejvíc mi asi maminčin duch pomohl sundat si z očí klapky a vidět tehdejšího přítele v pravém světle.

Boj s faxem

Před téměř pětadvaceti lety jsem nastoupila jako asistentka do inzertního oddělení tehdy velkého vydavatelství. Dneska to zní komicky, ale tenkrát jsem nejvíc času trávila posíláním a přijímáním objednávek a faktur prostřednictvím faxu. Fax se občas zadrhl, zakousl, zamotal se papír nebo dokument neprošel. No, prostě hrůza.

Často jsem čekala až všichni odejdou, abych na tuhle nezáživnou práci měla klid. A hlavně večer nebyly přetížené telefonické linky a byla větší naděje, že všechno hladce projde.

Už tehdy jsme pracovali ve velkém open space, jen náš šéf Mirek, ředitel inzerce, měl prosklenou kancelář – kukaň, jak jsme říkali. Pokud ale neměl důležitý telefonní hovor nebo jednání, nezavíral.

Dlouhá večeře

„Všimnul jsem si, že tu skoro každý den pracuješ přesčas,“ poznamenal Mirek jednou kolem sedmé večer, když odcházel domů a já ládovala fax potvrzenými objednávkami. „Nemáš hlad?“ zeptal se. „Já teda strašný! Tak toho pro dnešek nech, zvu tě na večeři!“

Byl to krásný večer! Pozorně poslouchal, když jsem vyprávěla o maminčině dlouhé nevyléčitelné nemoci a o tom, jak jsem se těžko vyrovnávala s její smrtí. „Nikdy mě nenapadlo, že jsi měla tak těžký život,“ tiše pronesl Mirek. „Musí být moc smutné zůstat sám,“ pokračoval. „Já jsem vlastně ale taky takový osamělý.“

Je osamělý!

Dozvěděla jsem se, že po deseti letech manželství se rozvádí. „Už si nerozumíme, snažil jsem se to udržet kvůli dceři, je jí teprve sedm, ale nejde to. Pochopil jsem, že si našla někoho jiného.“

Tohle byl první večer z mnoha, které jsme spolu strávili – většinou v mém malém bytě. Vůbec mi nedošlo, že se mnou téměř nikam nechodí, ta první večeře byla výjimkou. Víkendy jsem byla pořád sama, Mirek se přece musel věnovat dcerce.

„Na dovolenou jedu letos za kamarádem do Řecka, dělá delegáta v cestovce. Potřebuju si po tom rozchodu vyčistit hlavu. Co kdybychom si pak naplánovali nějaký prodloužený víkend? Paříž, Řím, Londýn…,“ usmíval se na mě.

Dva dny před odletem se u mě ještě zastavil. „Musel jsem si ještě vyzvednout letenku,“ vysvětloval. „Vůbec nevím, jak to těch čtrnáct dnů bez tebe vydržím… teď už vím, že jsem měl letět i s tebou.“

Mohla za to maminka?!

Přestože bylo venku bezvětří, neočekávaný prudký poryv větru shodil ze stolu Mirkovu tašku, ze které se vysypaly papíry. Zvedla jsem je z podlahy a s údivem a překvapením uviděla tři letenky a voucher pro tři osoby do řecké Leptokárie. Kromě Mirka tam byla jména jeho manželky Evy a dcery Karolíny!

„To není tak, jak si myslíš, já ti to vysvětlím,“ koktal Mirek. „Jedou taky, ale budeme bydlet zvlášť… Karolínka potřebuje moře…“ – „A proč jsi mi to úplně normálně neřekl dřív?“ – „Bál jsem se, že budeš žárlit.“

Když odletěl na rodinnou dovolenou, přišel mu do práce fax z kanceláře známého architekta. Byl to návrh projektu na rodinný dům. Dole bylo připsáno: „Pozdravuj Evu, zakomponoval jsem její připomínky, snad se jí to bude líbit.“

Tehdy jsem pochopila, že mě mrtvá maminka varovala.

Změnila jsem zaměstnání a potkala úžasného chlapa! S Honzou máme dvě prima holky a nedávno jsme oslavili dvacáté výročí svatby. A věříte, že už více než dvacet let se maminčin duch neobjevil?


Čtete rádi skutečné příběhy ze života? Znáte i vy zajímavý příběh, který chcete sdílet s ostatními? Pište na redakce@casjenprome.cz. Za každý zajímavý námět, který zpracujeme a uveřejníme, pošleme knihu jako dárek!

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Příběh Hanky (49): Můj přítel „Skrblík“

Autor: podle příběhu Hanky M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 18. 2. 2024 0:05

Nikdo už dnes nečeká, že bude muž všechno platit. Ale přece jen se trochu předpokládá, že na víno…

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Příběh Alice (40): Poporodní deprese mi málem zničila všechno

Autor: podle příběhu Alice M. napsala Alžběta Morávková, Datum: 17. 2. 2024 0:05

Euforii z narození vytouženého dítěte může zkomplikovat poporodní deprese. Moc se o ní nemluví,…

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Příběh Kateřiny (59): Se ztrátou nevlastního vnuka se nemohu smířit

Autor: podle příběhu Kateřiny T. napsala Alžběta Morávková, Datum: 11. 2. 2024 0:05

Malý Miky se na několik let stal součástí rodiny naší čtenářky Kateřiny. Příběh, který nám poslala,…

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Příběh Kláry (43): Za všechno si mohu sama

Autor: podle příběhu Kláry W. napsala Alžběta Morávková, Datum: 10. 2. 2024 0:05

„Kdo vybírá, přebere,“ říká jedno známé české přísloví. O jeho pravdivosti se přesvědčila naše…

Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby

Příběh Marty (51): Jak se mi život obrátil naruby

Autor: podle příběhu Marty K. napsala Alžběta Morávková, Datum: 15. 1. 2024 0:05

Ti, co si myslí, že k životu stačí jen práce a že o partnera a děti nestojí, bývají někdy…

Příběh Katky (44): Proč si mě nechce vzít?

Příběh Katky (44): Proč si mě nechce vzít?

Autor: podle příběhu Kateřiny S. napsala Alžběta Morávková, Datum: 14. 1. 2024 0:05

„Když jsem byla malá, představovala jsem si, jak se budu vdávat v bílých šatech s vlečkou, a že…

Příběh Slávky (51): Falešná kamarádka mě málem připravila o práci

Příběh Slávky (51): Falešná kamarádka mě málem připravila o práci

Autor: podle příběhu Slávky D. napsala Alžběta Morávková, Datum: 7. 1. 2024 0:05

Poznaly jsme se, když se Květa přistěhovala k nám do města a učitelka ve škole ji posadila vedle mě…

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Příběh Ivety (48): Restart vztahu

Autor: podle příběhu Ivety J. napsala Alžběta Morávková, Datum: 6. 1. 2024 0:05

„Vždycky jsem si představovala, že můj život bude podobný tomu mých rodičů. Tedy vdám se z lásky,…

Tip šéfredaktorky

KVÍZ: Znáte francouzskou kuchyni?

14. 1. 2024 14:50 autor -jav-