Čas jen pro mě

Šedesáté páté narozeniny 

V kalendáři bylo datum 22. března 1960, když američtí vědci a budoucí nositelé Nobelovy ceny Charles Townes a Arthur Schwalow nechali patentovat laser. Tím odstartovali celou řadu dalších objevů. Jeden z nejvýznamnějších vynálezů 20. století dnes pomáhá v řadě oblastí, mezi něž patří také oftalmologie. Miliony lidí po celém světě mohou díky laseru lépe vidět i bez brýlí nebo kontaktních čoček.

Název LASER vznikl jako zkratka z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tedy zesílení světla pomocí stimulované emise záření. Ačkoliv za „otce laseru“ jsou považování Townes a Schwalow, kteří vstoupili do historie jako držitelé patentu, první dokázal funkční laser zkonstruovat jejich krajan, americký fyzik a inženýr Theodore Harold Maiman. Stalo se tak 16. května 1960. V pozdějších letech si laser našel praktické využití v mnoha vědních oborech, včetně medicíny. Speciálně v oftalmologii se stal účinným nástrojem pro léčbu očních vad i onemocnění.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Malý průvodce estetickou medicínou. Laser – dokonalý paprsek 

Po stopách laserové historie 

Patent na laser byl ale už takovou třešničkou na dortu tohoto vynálezu. Už německý fyzik Max Planck v roce 1900 rozvinul základní myšlenku laseru na základě předpokladu, že světlo se skládá z malých kousků energie – kvanta.
O sedmnáct let později Albert Einstein pochopil význam této teorie a objevil zákon fotoelektrického jevu – tzv. stimulovanou emisi záření (záměrně vyvolanou emisi světelného kvanta z atomů). V roce 1921 obdržel za tento objev Nobelovu cenu.

Už v 50. letech několik vědců se hlásilo k autorství laseru. Teprve již zménění Charles Townes a Arthur Schawlow získali americký patent jako první. Ve stejné době přišli se stejným konceptem sovětští vědci Nikolaj Genadijevič Basov a Alexandr Michajlovič Prochorov. V roce 1964 byli všichni (kromě Schawlowa) oceněni Nobelovou cenou za fyziku za vynález laseru.

Spor o vynález laseru se však vlekl 28 let a nakonec se o patent podělili všichni čtyři vědci.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Bez dioptrií za deset vteřin

Československá stopa

Československo se stalo třetí zemí (po USA a Sovětském svazu), která vybudovala vlastní funkční laser. První československý laser předvedl Karel Pátek 9. dubna 1963 ve Fyzikálním ústavu ČSAV. Jako aktivní prostředí bylo použito neodymové sklo.

Od poloviny 60. let vedl zásah Sovětského svazu k útlumu vývoje laserů v Československu. Nová historie československých laserů, jmenovitě jódových, začala v 80. letech 20. století.

Co by vás ještě mohlo zajímat

První laserová operace oka

Rok a půl po prvním uvedení laseru do provozu byla roku 1961 v Manhattan Columbia-Presbyterian Hospital provedena unikátní operace oka. Nádor sítnice byl z oka odstraněn pomocí laserového paprsku.

Své uplatnění v oftalmologii si nejprve našly excimerové lasery. Dokázaly upravit rohovku přesným laserovým paprskem tak, aby vidění bylo ostré. Excimerové lasery pracují s efektem evaporizace, kdy každý jednotlivý výstřel laseru „odstřelí“ z povrchu mikroskopickou částečku tkáně.

Tímto způsobem se potom povrch rohovky opracovává do předem vypočítaného tvaru. Působením laseru se změní tvar oční rohovky tak, aby se paprsky světla sbíhaly na sítnici, nikoli před ní či za ní. Tím je dosaženo ostrého vidění.

„K nám se laserové korekce očních vad dostaly na začátku 90. let. První generace laserů však byla poměrně nešetrná k rohovce. Chirurgové při nich museli zcela odstranit povrch rohovky, excimerovým laserem odpařit část rohovkové tkáně a tím zlepšit vidění. Pro pacienta byl takový zákrok náročný, protože následné dorůstání rohovky je bolestivé a trvá několik dní,“ uvádí generální ředitel NeoVize Group Petr Kocian, Bc., MHA.

Přišly šetrnější metody

Další metodou odstranění refrakčních vad za asistence laseru se stal LASIK (Laser In Situ Keratomileusis). Nejnovější a nejbezpečnější metoda prováděná femtosekundovým laserem se nazývá ReLEx Smile. Dokáže odstranit krátkozrakost, dalekozrakost i astigmatismus během rychlého a bezbolestného zákroku, navíc i rekonvalescence je velmi rychlá a pacienti se prakticky ihned vrací do běžného života. Již večer po operaci může většina z nich sledovat televizi. Laser udělá třímilimetrový vstupní řez, aniž by se chirurg skalpelem musel dotknout oka.

Femtosekundový laser se používá při laserových refrakčních operacích, které jsou vhodné především pro mladé lidi do přibližně 40 let, ale svoje využití má i pro starší pacienty. Například pomáhá při metodě PRELEX používané pro odstranění presbyopie, anebo při operaci šedého zákalu, což je onemocnění postihující převážně seniory. 

Co by vás ještě mohlo zajímat

9 tipů, jak si udržet zdravý zrak

Naděje pro další pacienty

Objev laseru umožnil léčit i mnohá další onemocnění očí. Patří mezi ně například onemocnění rohovky zvané keratokonus, při kterém slábnou vazby mezi kolagenovými vlákny v rohovce a ta se pak nepřirozeně vyklenuje.

Laser představuje naději i pro diabetiky, u nichž propukla diabetická retinopatie. Progresi tohoto onemocnění dokáže zpomalit laserová koagulace. Laser se zkrátka stal v oční medicíně nepostradatelným nástrojem, který pomáhá očním chirurgům provádět stále přesnější a šetrnější operace a zajistit pacientům ostřejší zrak a kvalitnější život.

Zdroje informací:eli-beams.eu a neovize.cz