Čas jen pro mě

Dvacátníci už nejsou nejšťastnější

Doba, kdy byli dvacátníci nejšťastnější, je pryč. Vinu nesou sociální sítě i nejistá budoucnost. Podle aktuální studie americké psycholožky Jean Twenge a ekonoma Davida Blanchflowera klesá spokojenost mladých lidí na historická minima, zatímco s věkem roste.

Dříve běžný trend vykreslující křivku „U“, tedy vyšší spokojenost ve dvaceti, pokles ve středním věku a opětovný růst po padesátce, je minulostí. Nyní spokojenost stoupá s věkem, což značí výraznou krizi mezi mladými. Důvodem jsou dlouhodobá izolace v průběhu pandemie, tlak sociálních sítí, ale také globální problémy a pocit bezmoci.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Péče o duševní zdraví není ideální

Ztracená generace?

V posledních letech je patrný výrazný pokles psychické pohody zejména u mladých lidí do 25 let, zatímco lidé starší 50 let zůstávají relativně stabilní.

Štěstí a životní spokojenost se nyní zvyšují spolu s věkem. Klesající spokojenost se životem u mladých je mezinárodním fenoménem. Trend podporují také další mezinárodní data. Výrazný propad v subjektivní pohodě mladých potvrzují také studie z dalších zemí, přičemž příčiny bývají dávány do souvislosti s digitálním způsobem života a narůstající sociální izolací.

V souvislosti s těmito zjištěními se začíná hovořit o riziku vzniku tzv. ztracené generace.

„Nebezpečí vzniku ztracené generace je reálné, pokud nebudou podniknuty kroky k podpoře duševního zdraví. Současná generace mladých lidí čelí nebývalému množství výzev, které mohou mít dlouhodobé následky na jejich psychickou pohodu,“ říká Beáta Koňařík Bakošová, psychoterapeutka působící na online psychoterapeutické platformě Hedepy, která letos zaznamenala oproti loňsku téměř 6násobný zájem o teen terapie, tedy terapie pro dospívající ve věku 13 až 17 let.

Sociální sítě místo propojení přinášejí úzkost

Mladí čelí bezprecedentnímu tlaku, který může ovlivnit jejich schopnost vést plnohodnotný život. Mnoho úzkostí způsobila sociální izolace v průběhu pandemie, která (nejen) mezi mladými posílila tlak na výkon, vzhled i úspěch ze strany online prostoru a sociálních sítí. Ty mohou mít pozitivní efekt, ale zároveň vytvářejí prostředí nerealistických očekávání a podporují online závislost.

Dnes se setkáváme s tím, že mladí lidé všechno řeší přes sociální média. A starší se to taky rychle učí. Problém je v tom, že neustálá online přítomnost zvyšuje stres a narušuje spánek, což negativně ovlivňuje psychické zdraví.

Nedávný průzkum mezi britskými teenagery přitom ukazuje, že si mladí rizika online prostoru uvědomují a téměř polovina lidí ve věku 16–21 let by raději vyrůstala ve světě, kde internet vůbec neexistuje. Sedm z deseti přiznává, že se po používání sociálních sítí cítí hůře, a polovina by podpořila „digitální zákaz vycházení“, tedy omezení přístupu k některým aplikacím po desáté hodině večer.

Strach o budoucnost

Zdrojem psychické nepohody je pro mladé také celosvětová politická, společenská i enviromentální situace. K tomu se pak přidávají obavy o vlastní budoucnost.

Dnešní svět nabízí velké množství možností z hlediska vzdělání, kariéry nebo životního stylu, což vytváří obrovský tlak na správné rozhodnutí. Strach mají mladí také z toho, že si nikdy nebudou moci dovolit vlastní bydlení. Všechny tyto aspekty jim pak přináší nejistotu, která může přerůst i ve vážnější duševní problémy.

Tip na zajímavou knihu

Tato kniha vás bude inspirovat ke změně, a to k jakékoli změně ať už v zaměstnání nebo v osobním životě. Nenabádá vás po sobě spalovat mosty, ale spíše se zamyslet nad tím, jestli v nějakém bodě svého života zbytečně nestagnujete především ze strachu z nějaké konkrétní změny. To můžete přenášet i na ostatní a inspirovat je. Tato myšlenka s sebou přináší zejména kreativitu a akci, což je nedůležitější obrana pro pasivnímu přístupu, z kterého plynou většinou jenom negativní závěry. Alex Budak působí na univerzitě v Berkeley a jeho kniha je podepřena různými daty a příkladovými studiemi. (Vydává nakladatelství Mimochodem.)

Mladí trpí úzkostí a depresemi 

Nejčastějšími duševními problémy, se kterými se mladí potýkají, jsou úzkostné poruchy, deprese a poruchy příjmu potravy. Čím dál častěji se objevuje také sebepoškozování.

Oproti starším generacím mladí často čelí větší citlivosti na sociální tlak a na rychle se měnící technologické prostředí, které na ně klade nové požadavky. Starší generace byly více zvyklé na offline formy komunikace a měly pevnější zázemí v rodinných či komunitních vztazích.

Řešením je prevence a budování odolnosti. Rodiny by také měly podporovat osobní setkání s přáteli a aktivity mimo digitální svět, aby mladí lidé mohli zažít skutečné spojení a radost.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Netrpíte chronickým stresem?

Hledat pomoc není slabost

Klíčová je prevence, tedy naučit se zvládat stres a budovat odolnost prostřednictvím různých technik, jako jsou mindfulness nebo relaxace. V případě potřeby je důležité neváhat vyhledat odbornou pomoc, protože včasná intervence může předejít závažnějším problémům.

Klíčové je i to, aby mladí, případně i jejich rodiče věděli, že hledat pomoc není slabost a že včasná odborná intervence může zásadně ovlivnit další vývoj. Na psychoterapii v dnešní době přispívá i většina zdravotních pojišťoven, mnohé z nich podporují i online terapii, takže se již nejedná o nedostupný luxus, ale o běžnou součást lidských životů.