Halloween: Noc, kdy se duchové vracejí a dýně svítí do tmy

O čem se mluví

Halloween: Noc, kdy se duchové vracejí a dýně svítí do tmy

datum: 29. 10. 2026 0:05 autor: Anna Vágnerová

Za okny září zubaté dýně, ulicemi procházejí malé čarodějnice a na stole přistávají sušenky ve tvaru netopýrů. Halloween, který připadá na 31. října, si našel cestu také do českých domácností. Odkud ale přišel a co se vlastně skrývá pod jeho strašidelnou maskou?

Kořeny vedou do Irska a Skotska

Přestože si Halloween často spojujeme s Amerikou, jeho kořeny vedou do Evropy, především do Irska a Skotska.

K jeho předchůdcům patří keltský svátek Samhain, jehož tradice sahá do předkřesťanských dob, více než dva tisíce let do minulosti. Označoval konec sklizně a začátek zimního období. Přicházela temnější část roku, kdy lidé museli vystačit se zásobami a doufat, že zimu přečkají. Přesný rok „prvního Halloweenu“ však určit nelze: dnešní svátek vznikal postupně.

S přelomem ročních období se pojily představy o nadpřirozeném světě. Podle tradičních irských představ se tehdy vracely duše zemřelých do svých domovů a venku mohly působit nebezpečné síly. Lidé pořádali hostiny, zapalovali ohně a později chodili v převlecích. Podzimní noc tak spojovala obavy z neznáma s radostí ze společného setkání.

Děsivé dekorace

Podpořte svoji strašidelnou výzdobu novinkami z Albi. Fungují na baterky, takže se hýbou, svítí jim oči a vydávají zvuky. Na výběr dva druhy koster a netopýr.

Tančící kostra za 599 Kč, Kostra s křídly i Netopýr za 799 Kč (k dostání na albi.cz)

Co znamená Halloween?

Název Halloween vznikl z anglického All Hallows’ Eve, tedy předvečer Všech svatých. Tento křesťanský svátek připadá na 1. listopadu. Během staletí se v oslavách prolínaly církevní zvyky, lidové pověry i starší sezónní tradice. Představa, že dnešní Halloween přesně kopíruje dávný keltský obřad, by proto byla příliš jednoduchá.

K podzimním oslavám patřilo dokonce věštění lásky. V Irsku se hrávaly hry, které měly napovědět, koho čeká svatba. Vedle duchů tedy lidé řešili i otázku, která nestárne: s kým prožijí další roky?

Jak se z tuřínu stala dýně

Do Severní Ameriky přivezli halloweenské zvyky především irští a skotští přistěhovalci v 19. století. Právě tam získaly oslavy postupně podobu, kterou známe z filmů: vyzdobené domy, kostýmové večírky a děti obcházející sousedy pro sladkosti.

Slavná svítící lucerna přitom původně nebývala dýňová. V Irsku se vyřezávaly tuříny. Podle legendy připomínaly lakomého Jacka, který přelstil ďábla, ale po smrti nenašel místo v nebi ani v pekle. Musel bloudit tmou s uhlíkem v zeleninové lucerně. V Americe se pro výrobu podobných světel prosadily větší a snáze opracovatelné dýně.

Tip na halloweenské pohoštění

Ploštice z listového těsta

Sladkosti, masky a příjemné mrazení

Silnou tradici má Halloween v USA, Kanadě, Irsku a Británii. Děti vyrážejí v kostýmech s výzvou „Trick or treat!“, volně „Koledu, nebo vám něco provedu!“. Dostávají sladkosti, zatímco dospělí pořádají večírky, sledují horory a zdobí domovy pavučinami či kostlivci. Současné oslavy mají převážně světský a zábavný charakter.

Kdy dorazil Halloween do Česka?

U nás se Halloween začal výrazněji šířit po roce 1989, během devadesátých let a následně v novém tisíciletí. Nemá jediné datum příchodu. Otevření hranic, západní filmy, výuka angličtiny a obchodní nabídka postupně seznamovaly české rodiny s novým zvykem. Děti přitahovaly masky a sladkosti, rodiče zase možnost společného podzimního tvoření. Rozšířily se dýňové slavnosti, strašidelné stezky i školní oslavy.

Halloween přitom připadá na jiný den než naše Dušičky, tedy Památka zesnulých 2. listopadu. Jedna rodina si tak může užít vyřezávání rozesmáté dýně a o dva dny později zapálit svíčku na hrobě blízkých. Podzim nabízí prostor pro hravost i tichou vzpomínku.

Zdroje informací: blogs.loc.gov; guides.loc.gov a ceskezvyky.cz

Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!