Čas jen pro mě

Člen veleslavných britských Beatles („Jsme slavnější než Kristus,“ pronesl jednou na veřejnosti John Lennon, čímž naštval představitele katolické církve – i když to byla pravda!) George Harold Harrison, populární britský hudebník, geniální kytarista a výtečný zpěvák, skladatel a hudební i filmový producent, se narodil 25. února 1943 v anglickém Liverpoolu, aby pak zemřel 29. listopadu 2001 v Los Angeles. Kromě jiného je nositelem prestižního MBE čili Řádu britského impéria („The Most Excellent Order of the British Empire“), kteréžto vysoké vyznamenání založil roku 1917 král Jiří V. jako „...všeobecný záslužný řád pro civilní osoby“.

Synek z „dobré“ rodiny

Podle oficiálních zdrojů vyrůstal George v harmonické rodině svých rodičů Louisy a Harolda Harrissonových v rodném Liverpoolu, a to spolu se třemi dalšími sourozenci: sestrou Louise a bratry Haroldem a Petterem. Na „základku“ chodil spolu s Johnem Lennonem, pozdějším lídrem Beatles – ale neznali se. Teprve na gymnáziu poznává osobně dalšího budoucího Beatla Paula McCartneyho. Zatím však žádnou hudební dráhu – natožpak hvězdnou, která se jim posléze zadařila – absolutně neplánují. Nicméně...

Poslíček u řezníka

První kytaru mu rodiče koupili ve třinácti letech. Záhy zjistil, že umět hrát není jen tak – a nástroj na čas odloží. Potom ale začíná poslouchat nahrávky slavných kapel, pravidelně cvičí na kytaru a dělá první pokroky – to celé pod vedením právě Paula McCartneyho, který ho naučil i první akordy. To pořád ještě na jakýsi „šunt“ čili kytaru nepříliš vysoké kvality. Pak mu ale matka koupí pořádný nástroj, který už jde výtečně naladit a má úžasný zvuk, což je pro vnímavého muzikanta stimul jako hrom! A mimochodem: aby jí George tuto investici splatil, pracuje nějaký čas jako poslíček u řezníka.

Od elektriky k „broukům“

Vedle muziky však zatím tento slušně vychovaný chlapec pečlivě studuje, roku 1953 ukončí gymnázium a postoupí na Liverpool Institute. Jenomže pak ho škola přestane bavit a George odchází do jednoho místního obchodního domu do učení – stává se elektrikářem (mimochodem: zhruba v té době se učněm elektrotechniky stává český Karel Gott). Už v té době George hraje s kapelou „The Rebels“, kterou sám založil. Zářným vzorem je mu Buddy Holly (1936–1956), zpěvák, kytarista a vůbec hudebník každým coulem, jeden z průkopníků rock´n´rollu (čti: rokenrolu).

Nakonec ale George přetáhne do své kapely „The Quarrymen“ jeho hudební guru McCartney. Zde spolu s dalšími dvěma protagonisty udělají „díru do světa“. No vlastně...: nejprve se kapela ještě třikrát přejmenuje a drobně se vymění osazenstvo, než se z nich stanou definitvně světoznámí „Beatles“. Což je slovní hříčka, kdy „beetle“ je „brouk“ a „beat“ znamená „tlouci“ či „bít“, ale i „tep“ srdce, který teda Beatles uměli svým posluchačům a zejména skalním fanouškům pěkně zvednout!

Zaláskovaný do krásky v minisukni

George Harrison byl v rámci své profesionální kariéry naprosto výtečný kytarista, nicméně konkrétně v době působení u Beatles nedostal dost příležitostí k prosazení vlastních skladeb. Na deskách se objevovaly jen sporadicky. O to více si, ostatně podobně jako ostatní členové kapely, užívá přízně fanynek. Roku 1964, konkrétně při natáčení slavného beatlesáckého filmu „Perný den“, potkává modelku Pattie Boydovou – v minisukni, kterou si pak 21. ledna 1966 bere oficiálně za ženu.

Svérázně „ujetá“ Patricie

Dnes pětasedmdesátiletá Patricia Anne Boydová (nepřechýleně „Boyd“), se narodila 17. března 1944 ve městě Tauton (Somerset, Spojené království) je anglická fotografka a někdejší modelka. Jako dívka studovala internátní klášterní školu, aby pak nastoupila u kosmetické firmy, kde ji „objevil“ novinář časopisu pro teenagery a nabídl jí práci modelky. „Do parády“ si ji vzala módní návrhářka Mary Quants, díky níž se Patricia stala jednou s prvních modelek představujících veřejnosti minisukni. Tím ovšem získala obrovskou popularitu a obecný úspěch. A když potom roku 1964 účinkuje v malé roli v již zmíněném filmu „Perný den“, potkává se s Georgem a nakonec se stane jeho ženou.

Jenomže kvůli manželovým častým drogovým úletům a ještě častějším nevěrám a posléze vůbec „...jeho zvláštnímu životnímu stylu, který vedl“, odchází ke svému milenci Ericu Claptonovi, dalšímu slavnému muzikantovi, který se s ní oženil roku 1979, přičemž i Eric „...těžce lítá v drogách a chlastu“. Anne mu pomáhá si odvykat, ale nakonec se také oni dva – prý „...kvůli manželovým alkoholickým excesům“ – rozvedou. Od té doby se zklamaná dáma věnuje fotografii (vystavuje po celém světě) – a zahradničení...

Drogovou závislost odbourá sitár a meditace

S opravdu vážnou drogovou závislostí se George Harrison potýká zejména v letech 1966–1969, kdy v jeho drogové škále dominuje zejména módní LSD a marihuana. Mezitím se ale seznamuje s indickou kulturou a v lecčem se díky ní změní. Na složitý indický hudební nástroj sitár začíná hrát už ve zmíněných „drogových“ letech, kdy jsou jeho první hudební pokusy na tento nástroj dokonce zaznamenány roku 1965 na albu „Rubber Soul“.

A právě v tu dobu se také setkává s vynikajícím světovým sitáristou Ravi Šankarem, který se brzy stává jeho učitelem a posléze i přítelem. George se jeho prostřednictvím začíná zajímat o indickou kulturu a meditaci, aby se nakonec roku 1969 stal význačným příznivcem a propagátorem hnutí Hare Krišna. Vzhledem k těmto posunům ve své „hlavě“ či mysli a vůbec soukromém duchovnu se zcela odpoutá od drog. Na druhou stranu právě tento „...zvláštní životní styl, který vede“, je (dle rozvodové smlouvy) důvodem, proč ho opuští manželka a odchází se „starat“ (prudit?!) jiného narkomana – jak už víme.

Multiinstrumentalista u soudu

V dobách působení s Beatles vydává George Harrison, zvaný pak také „L´Angero Misterioso Nelson /Spike Wilbury/“ či „George Harrysong“, dvě zcela samostatná alba „Wonderwall Music“ z roku 1968, což je zároveň hudba k filmu, a také „Electronic Sound“ (1969) plný experimetální syntezátorové hudby. Však on byl George multiinstrumentalista, který hrál výtečně nejen na kytaru a zmíněný již sitár, ale také na baskytaru, varhany, ukulele, mandolínu, tamburínu, harmoniku či slide kytaru a další parciální nástroje.

Jeho veleúspěšným albem se nicméně stává až roku 1970 „All Things Must Pass“, které dominuje slavná píseň „My Sweet Lord“, opěvující zejména Georgova milovaného Krišnu. Co na tom, že kvůli této písni byl roku 1976 u soudu obviněn z plagiátorství, a to kvůli údajné „podobnosti“ s písní „He´s So Fine“ z roku 1962 někdejší newyorské hudební skupiny „Chiffons“?! Ale tady se nesporně jednalo jen o pustou závist a potřebu na slavném bohatém hudebníkovi „vytřískat nějaký prachy“.

Lidumil

První monstrózní dobročinný koncert (v historii) v newyorské Madison Square Garden pro válkou zmítanou Bangladéš uspořádal George Harrison 1. srpna 1971, kdy na něm vystoupila celá řada slavných světových hudebníků v čele s Bobem Dylanem, Ericem Claptonem, Ringo Starrem, Billy Prestonem či Ravi Šankarou. Kromě úspěšného hudebního alba se tu také natočil celovečerní film. George bohatne a po dalším vynikajícím albu „Living in the Material World“ zakládá roku 1974 vlastní gramofonovou firmu.

Další lásky a smutek po Johnovi

Kromě jiných žije George roku 1974 převážně s modelkou Kathy Simmons, někdejší přítelkyní zpěváka Roda Stewarta, načež se zamiluje do Mexičanky Olivie Trinidad Arias, sekretářky firmy, která distrubuuje desky jeho společnosti. Syn Dhani Harrison, dnes kytarista a zpěvák skupiny, „Thenewno2“ se jim narodil 1. srpna 1978 – měsíc před svatbou.

O dva roky později (8. prosince 1980) byl „ujetým“ vrahem zastřelen jeho přítel a kolega John Lennon, načež se zdrcený a znechucený George Harrison na dlouho stáhne z veřejného života a zcela se uzavře před světem. Pokud se něčemu věnuje, pak je to – vedle nové rodiny – jeho nově založená filmová společnost „HandMade Films“, aby později začal vydávat sólová alba, a to včetně známé písničky z roku 1981 věnované Johnu Lennonovi. Na koncertní pódia se vrací až roku 1985, kdy vystoupí ve vzpomínkovém pořadu Carla Perkinse – opět na charitativním koncertu ve Wembley.

Vsypán do posvátné Gangy...

Ke konci života George Harrison onemocněl agresivní rakovinou plic, které podlehl 29. listopadu 2001 v kalifornském Los Angeles. Neexistuje na to sice jakákoliv objektivní dokumentace, ale podle dostupných zpráv byl zpopelněn a jeho posmrtný popel posléze vsypán do posvátné indické řeky Gangy.

Tady snad jen dodejme, že nejde jenom o největší řeku Indie, ale též příslušnici prastarých védských božstev, zobrazovanou jako říční bohyně jedoucí na krokodýlu, ale je to také jedna z podob chotí zásadního boha Šivy. Každoročně se v jejích vodách omývají milióny věřících hinduistů z celého světa, aby si rituální koupelí očistili duši i tělo, přičemž věří, že pokud bude jejich popel po smrti vsypán do Gangy, budou definitivně osvobozeni ze samsáry.

I duše Geoge Harissona tak nejspíše (řečeno lapidárně) vstoupila do nirvány, tedy stavu „věčného štěstí“. Je mezi Bohy...