Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Švédský král Karel XVI. Gustaf (73) a jeho žena Silvia (75) – „prostá“ žena z lidu, někdejší hosteska
Wikimedia Commons
Inspirace / Slavné páry

Švédský král Karel XVI. Gustaf (73) a jeho žena Silvia (75) – „prostá“ žena z lidu, někdejší hosteska

datum: 9. 7. 2019 0:06 autor: Luboš Y. Koláček
Současný švédský král Karel XVI. Gustaf, který pochází z dynastie potomků Napoleonova maršála Jeana-Baptista Bernardotteho, se narodil roku 1946 jako vnuk krále Gustafa VI. Adolfa, po kterém nastoupil na trůn, neboť jeho otec mezitím tragicky zemřel. Na rozdíl od svých předků je poněkud méně zkostnatělý, lépe řečeno nekonvenční. Dokázal to zejména tím, že manželku si nevybíral mezi šlechtičnami proslulých aristokratických rodů, nýbrž takzvaně „mezi lidem“, který ho za to miluje.

Sňatkem s nešlechtičnou Sylvií Sommerlathovou, prostou leč překrásnou hosteskou, po matce původem Brazilkou, dcerou německého obchodníka, si Karel Gustaf získal u svého lidu opravdovou popularitu. Královský pár má tři děti. Korunní princezna Viktorie se narodila roku 1977, princ Karel Filip o dva roky později a princeznička Magdalena má v rodném listě rok 1982.

A proč je prvorozená Viktorie tolik zdůrazňovaná jako „korunní“, přestože má i prvorozeného bratra? V roce 1980 byl totiž ve Švédsku přijat zákon o „rovnoprávnosti pohlaví při nástupu na trůn“, takže vládnout nebude mužský potomek, nýbrž korunní princezna. Všechny tyhle tři děti už jsou dnes v manželských svazcích s neurozenými partnery a mají dohromady sedm královských vnoučat.

Málo moci, hodně zájmů

Nesmíme ovšem zapomenout, že podle ústavy nemá současný král Karel (ani žádný další vládce) v zemi prakticky žádnou moc. Královská role je zde tedy ryze reprezentativní. Současný král se tak může plně věnovat svým koníčkům, kterým dominuje zahradničení („Kdybych nebyl králem, byl bych nejspíš farmářem,“ tvrdí monarcha) a také prestižní sporty jako lyžování, jachting či jízda na koni.

Je čestným předsedou Světové skautské organizace. Sám řídí auto a má slabost pro rychlé vojenské čluny, na kterých dodnes brázdí Stockholmské kanály. A mimochodem: vždycky prý míval slabost pro krásné ženy. Tedy: než poznal svoji životní lásku Silvii – se říká...

O tatínkově smrti se dozvěděl až v sedmi letech

Celým jménem se současný švédský král Karel XVI. Gustaf jmenuje Carl Gustaf Folke Hubertus a narodil se 30. dubna 1946 ve městě Solna jako jediný syn tehdejšího prince Gustafa Adolfa (1906-1947) a princezny Silvie Sasko-Kobursko-Gothajské (1908-1972), takže je spřízněn se všemi panujícími evropskými monarchy.

Tatínka si ovšem nepamatuje, neboť se mu zabil devět měsíců po jeho narození (dne 9. ledna 1947) při letecké havárii v Kodani. Chlapec se o jeho smrti dozvěděl až ve svých sedmi letech. 

Důstojníkem, právníkem, ekonomem – a králem

Chlapec studoval na univerzitě v Uppsale, a to poměrně širokou škálu oborů, jak se na pořádného následníka trůnu sluší a patří: historii, sociologii, politologii, finanční právo a ekonomii.

Už předtím se ale stal důstojníkem (roku 1968), to však až po dvou a půl letech strávených tuhou vojenskou výchovou.

Následníkem trůnu se tedy stal automaticky po smrti svého otce Gustafa V., do funkce panovníka je pak vyzdvižen dne 15. září 1973 po smrti svého děda Gustafa VI. Adolfa.

Jak to bylo s jeho netradičním sňatkem...

Se svou budoucí ženou Silvií (Silvia Renate) se princ Karel seznámil na Letních olympijských hrách 1972 v Mnichově, kde právě tahleta půvabná slečna pracovala jako hosteska. „Tahle a žádná jiná!“ vykřikl prý do té doby záletný princ. A u toho zůstalo.

Ale nebylo to tak jednoduché, vzít si „nějakou holku z lidu“! Vzhledem k tomu, že Silvia nebyla urozeného původu, užil si zamilovaný princ od svého panujícího dědečka Gustafa VI. Adolfa své: poněkud názorově zkostnatělý urozený děd chlapce a následníka tvrdě zrazoval od jeho úmyslu oženit se s tou „...obyčejnou holkou. Víš vůbec, co ti hrozí?!“ 

Pravdou je, že pokud by se s ní Karel Gustaf oženil jako korunní princ, podle stávajícího švédského práva by nejenomže ztratil svůj nárok na královský trůn, ale musel by opustit i královský dům. To však platilo jen pro „funkci“ prince, a tak na to šel Karel šalamounsky „od lesa“. Počkal, až jeho dědeček král zemře, nastoupil na trůn – a oženil se s „holkou z lidu“ Silvií Sommerlathovou, protože na krále se už zmíněný zákon nevztahoval. Švédský král si může vzít koho chce.

A potom „zkostnatěl“ sám...

Když se ale posléze mezi politiky jednalo o zákonné změně nástupnického práva (proti ní byla, mimochodem, většina Švédů – tedy lidu obecného), byl proti i sám dříve tak volnomyšlenkářský král Karel Gustaf, který si rozhodně přál, aby po něm na trůn dosedl jeho prvorozený syn Karel Filip, narozený – jak už víme – jako druhé královské dítě po dceři Viktorii.

Nic to však králi nebylo platné, protože švédský parlament nakonec roku 1979 odhlasoval ústavu i s touto změnou. V platnost vstoupila dne 1. ledna roku 1980, takže princ Karel Filip byl následníkem trůnu všeho všudy sedm měsíců svého dětského života. Pak nárok na trůn získala Viktorie.

Co může a nesmí sám pan král

Švédský král může reprezentovat. Nemá právo na ústavní iniciativy, nemůže jmenovat premiéra a není ani vrchním velitelem ozbrojených sil, jak tomu v každém správném království bývá. Švédský král nicméně plní – tedy dle místních zákonů – „důležitou roli v reprezentování své země“ především v zahraničí. A pokud se tedy týká mezinárodní scény, je tady znám zejména v souvislosti se slavnou Nobelovou cenou, kterou každý rok osobně předává, tedy vyjma Nobelovy ceny míru (i tady je to jinak!), kterou má právo i povinnost předávat pouze král norský.

Roztomile roztržitý aneb problémy s pamětí a intelektem

Nakonec, možná jsou všechna tato omezení v pořádku, protože aktuální švédský král má se svým intelektem poněkud problém: je především znám tím, že opakovaně „přeťápl“ ve svých vyjádřeních v médiích.

„Již mnohokrát se stalo, že král vycouval z výsluní na nějakou dobu či se dokonce omlouval,“ čteme ve znalých bulvárních plátcích, „respektive královský palác se omlouval nebo chcete-li vysvětloval, jak to ten král vlastně myslel...“

Král trpí dyslexií, napíše špatně své jméno do betonu anebo třeba zapomene, ve kterém městě právě je. To vše koriguje jeho dodnes krásná manželka.

Královna „z lidu“ je úžasná polyglotka

Současná královna Silvia Švédská se narodila 23. prosince 1943 v německém univerzitním městě Heidelbergu a už roku 2011 se stala nejdéle působící královnou na švédském trůnu. Silvia je nejmladší ze čtyř dětí – nicméně jediná dcera – Alice a Walthera Sommerlathových. Na tatínka novináři vyšťourali, že byl členen fašistické NSDAP, „...a pokud ne přímo členem“, váhají přece jenom, tak s ní „...byl přinejmenším svázaný“.

Samotná Silvie, jejíž maminka je původem z Jižní Ameriky, vyrůstala v letech 1947-1957 v brazilském Sao Paolu, kam se rodina přestěhovala po skončení druhé světové války. Do Německa se vrátili až roku 1957, kde pak Silvie pracovala nějaký čas na argentinském konzulátu. Jako úžasná polyglotka totiž ovládá plynně šest jazyků: anglický, francouzský, německý, portugalský, španělský a švédský. A navíc též švédský znakový jazyk! Však také, kromě zmíněné již mnichovské olympiády, byla i šéfkou protokolu na Zimních olympijských hrách v Innsbrucku. 

Čím se baví a jak slouží Sofie Švédská

Pomineme-li běžné reprezentativní královské povinnosti, Silvie se angažuje zejména v péči o postižené a zneužívané děti. Však také roku 1999 založila „Světovou dětskou nadaci“ (World Childhood Foundation) a je patronkou dvaašedesáti sdružení.

Nedaleko zámku Drottnigholm založila také takzvaný „Silviin dům“ (Silviahemmet), kde se starají o dementní děti. Stejnojmenná nadace pak v Německu spolupracuje či kooperuje s Maltézským řádem.

Spolu se svým manželem pak Silvie roku 2002 založila Královský svatební fond, jenž podporuje výzkum na poli sportujících postižených. Však za to také královna dostala roku 1990 „Německou kulturní cenu“, později pak i „Německou cenu médií“. Královna má také titul rytíř „Řádu úsměvu“, což je mezinárodní vyznamenání, udělované za činnost „přinášející radost dětem“. To je ovšem krásné!


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Eliška Rejčka a Jindřich z Lipé: Proslulí milenci panovnických sfér

Eliška Rejčka a Jindřich z Lipé: Proslulí milenci panovnických sfér

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 12. 11. 2019 0:01
Královna Alžběta (93) a princ Filip (98): Příběh lásky

Královna Alžběta (93) a princ Filip (98): Příběh lásky

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 7. 11. 2019 0:05
60 kostlivců ze skříní slavných

60 kostlivců ze skříní slavných

Autor: -red-, Datum: 23. 10. 2019 10:00