Čas jen pro mě

Láskyplný vztah – alespoň se tak navenek vždy jevil – nejvyhlášenějšího hezouna slavné skupiny Beatles Paula McCartneyho s fotografkou Lindou (kdysi) Eastmanovou (posléze) McCartneyovou byl slavnostně stvrzen občanským sňatkem pro ně požehnaného (a pro mnohé fanynky „nejčernějšího“) dne 12. března 1969 na londýnské radnici v Marylebone.

Nešťastné fanynky

V době sňatku to ale sedmadvacetiletá Linda neměla u anglické (potažmo světové) veřejnosti – zejména pak u mladinkých fanynek, ječících a omdlévajících na dobových Beatlesáckých koncertech – vůbec jednoduché. Nešlo jen o to, že zamilované fanynky principielně neodpouštějí žádným partnerkám, natožpak novopečeným manželkám svých rockerských idolů, nad jejichž fotografií či plakátem se rozplývají blaženou platonickou láskou a nezřídka též do padnutí masturbují – chlapy nevyjímaje. Tradičně nafoukané Brity navíc iritovalo, že „jejich“ Paul se zamiloval či rozhodl „...pro takový americký póvl, navíc rozvedený a s malým dítětem“, kterým pro ně Linda v tu chvíli nesporně byla. I přesto spolu ti dva vytvořili jeden z nejšťastnějších a podle všeho i nestabilnějších párů, pohříchu manželských, v dějinách showbussinesu.

Slavný song „Linda“

Pocházela z movité židovské rodiny, do níž se narodila 24. září 1941 v New Yorku. Otec byl úspěšný právník, původem z Ruska, mající v klientele řadu slavných a bohatých umělců i jiných celebrit. Patřil mezi ně i vděčný muzikant Jack Lawrence, který pro tehdy šestiletou holčičku napsal slavný song „Linda“, který v tu dobu výrazně zvedl zápis onoho jména v matrikách amerických novorozenců. Tatínek sice předpokládal, že milovaná dcera půjde v jeho šlépějích, nicméně ji vedl i k umění, zejména k muzice. Dívenka však od vnuceného klavíru velice brzy prchla. Na univerzitě pak sice studovala právo, ale také dějiny umění, jenomže pak se zamilovala do spolužáka Johna Melvilla See, jemuž v roce 1962, to už v manželství, porodila dcerku Heather. Ze školy pochopitelně odešla. A stala se fotografkou. A byla dobrá...

Slavnou fotografkou světových celebrit

Nastoupila do amerického časopisu Town and Country, to už zase s dívčím příjmením, neboť se mezitím rozvedla. Renomé vynikající fotografky hudebních celebrit získala Linda až raketově rychle; v Americe výtečně nafotí hvězdy jako Arethu Franklin i Jimi Hendrixe, Boba Dylana či dvojici Simona and Garfunkela a třeba i kontroverzní Joplinku. Časopis je pak přizván k evropskému focení skupiny Rolling Stones na jejich jachtě, kam je jaksi samozřejmě vyslána Linda. A zase mají fotografie úspěch, načež se potkává i s tehdy nejslavnější kapelou planety Beatles. Zpočátku ji fascinuje John Lennon, ale jakési intimnější(?!) setkání s ním (roku 1967) ji prý „...velmi zklamalo“(?!), nicméně další idol dívčích srdcí Paul McCartney je k ní mnohem vstřícnější.

Dostane kopačky půvabné snoubenky  

Konzervativní Paul (narozený 18. června 1942) je v tu dobu už několik let takzvaně „šťastně zadaný“ s překrásnou herečkou Jane Asher, bydlí spolu v londýnském domě jejích rodičů a sňatek je zjevně na spadnutí. Spolu s Jane si Paul ještě pořídí vlastní byteček, jakési „hnízdečko lásky“ a o Vánocích 1967 se dokonce zasnoubí. Ačkoliv je Paul věrný jaksi principiálně, pokud se týká dívek, je to velký donchuán, v moderní řeči tedy velice přelétavý milovník. Vypadá to, že Jane je s touto jeho „úchylkou“ smířená, leč pak se jednou stane, že snoubence nalezne s jednou takovou „holkou“ in flagranti – tedy přímo v posteli a při intenzivním sexu. Ne, není to ještě Linda, ale i tak mu Jane na místě „dá kopačky“. A je důsledná, neboť k údivu všech (každý přece ví, co je Paul zač!) s ním veřejně ruší zasnoubení. Domů už se nevrátí: pro své věci si dá poslat.

Zavolá jí do Ameriky: „Přijeď!“

Nikdo vlastně pořádně neví proč, ale o dva měsíce později „opuštěný“ Paul zavolá Lindě (která zdaleka není tak krásná jako zhrzená Jane!) do Ameriky a požádá ji, aby za ním přijela. Snad tam zaznělo i obligátní: „Miluji tě! Potřebuji tě! Nemohu bez tebe být...“?! Možná. Jisté je, že Linda ihned – je podzim roku 1968 – přilétá za Paulem do Londýna, začnou spolu bydlet, eroticky žít... a zanedlouho je superplodná Linda těhotná. To rozhodlo: Paul ji žádá o ruku, ona souhlasí – datum svatby už známe. Celá je laděná do žluta: zatímco Linda má při obřadu žluté šaty i kabát stejné barvy, Paula zdobí žlutá vázanka a dokonce i Lindina dcerka Heather jde za žlutou drůžičku.

Nikdo, kdo znal Paulovu přelétavou povahu, tomu ale zpočátku nepřikládal žádnou zásadní váhu: nenašel se nikdo, kdo by v tu chvíli tomuto manželství dával šanci. Jenomže! Z Paula se stal úplně jiný člověk. Zalíbil se mu manželský život, s nevěrami byl konec. „Co jen ta Linda má v sobě za kouzlo...?!“ nemohli mnozí zpočátku pochopit. Pak si zvykli.

Šťastná manželství, rozporuplné páry

Posléze již legendární pár Linda-Paul (snad je to správnější v tomto pořadí...?!) spolu strávil plných 29 šťatných let, kdy se od sebe téměř nehnuli na krok, tedy s výjimkou devíti dnů v roce 1980, kdy Paula na letišti v Tokiu „vybrali“ celníci, byl obžalován z pašování marihuany, načež celebrita-necelebrita či hvězda-nehvězda, potažmo miliardář-nemiliardář, což všechno on v tu dobu objektivně byl, skončil v japonském vězení.

A ještě k onomu období „beatlesáckého svatebního šílenství“, na něž žehraly fanynky i dobový bulvár: pouhých osm dnů po svatbě Lindy a Paula si jeho zamilovaný kolega John Lennon bere nesporně charismatickou japonskou výtvarnici-performerku Yoko Ono. A stejně jako Linda nesporně silně ovlivnila Paula, stejný vliv měla na Johna jeho femme fatale Yoko, o níž se dokonce tvrdilo, že tak vlastně rozbila Beatles. Jiní to zase přičítali Lindě. Povahou to jsou naprosto odlišné páry.

Jak to tedy bylo?

Pravdou je, že zatímco Paul se o čtvrt století později odvolává na „...neshody v kapele, které panovaly už od roku 1967“, John zase nemilosrdně odkryl poněkud „...nekalé praktiky Lindina rodinného klanu“, který převzal právní zastoupení kapely. A také poukázal na Paulovu nafoukanost: Prý mu „...příliš spouply do hlavy šosácké způsoby té buržoazní rodiny“. No, pravda je asi někde uprostřed. Paul se teď nicméněně opravdu cítí jako aristokrat (však Beatles anglická královna povýšila do šlechtického stavu, jenomže socialista a věčný rebel John titul „sir“ záhy oficiálně a ostentativně vrátil) a v mondénní rodině amerických vrchních deseti tisíc se pohybuje jako ryba ve vodě.

Pokud jde o rozpad Beatles: všichni se nakonec smířlivě shodují na tom, že hlavním důvodem byla nečekaná smrt jejich dosavadního manažera Briana Epsteina, který se předávkoval drogami a byl nalezen mrtev roku 1967, čímž vymizel stmelovací prvek Beatles, těchto příliš osobitých jedinců čtyřčlenné kapely.

Vlastní cestou

Možná je klíčový i fakt, že Paul ani John na svoje svatby nepozvali ostatní členy Beatles. Je nesporné, že od začátku nebyli nijak sladěným hráčským týmem, nýbrž seskupením výrazných individualit. Však si také každý z nich šel po rozpadu Beatles vlastní hudební cestou – a všichni se podrželi hvězdných sfér. Pravdou je, že nelépe si vedli John Lennon, jemuž sekundovala i Yoko Ono, a právě Paul McCartney, který si v rámci své sólové dráhy založil slavnou kapelu Wings, kde angažoval Lindu jako klávesistku (sám ji prý naučil hrát) a doprovodnou vokalistku. Pravdou sice je, že Linda byla za svůj „nedokonalý“ zpěv často kritizována recenzisty, nicméně Paul na to nedbal, a tak společně natočili několik obecně veleúspěšných alb, za něž dokonce získali i vrcholné ceny Grammy.

Podle jejich životopisců prý Linda původně nechtěla být členkou kapely; chtěla Wings jenom fotografovat, nicméně Paul prý nedal jinak: „Paul si přál, aby byli stále spolu, on už nechtěl koncertovat sám jako kdysi v dobách Beatles.“ Opět se tu nabízí otázka: Co ta Linda měla v sobě za kouzlo...?!  

Toužil po rodinném zázemí

Podle blízkých přátel hvězdného páru prý „...Linda pochopila, že Paul touží po rodinném zázemí, a tak mu ho nezištně vytvářela“, přičemž životopisci k tomu dodávají: „Vlastně to byla Linda, která Paula...“ v zásadě konzervativního člověka, jak už víme „...dostala z depresí po zániku Beatles a přesvědčila ho, aby se věnoval hudební kariéře i nadále“. Další úhel pohledu...

Paul si nesporně zamiloval Lindinu dcerku Heather z jejího prvního manželství, hned po svatbě ji adoptoval a věnoval jí hodně času: hrál si s ní, četl jí příběhy a před spaním jí zpíval. Dceruška Mary se těm dvěma narodila ještě roku 1969, dva roky na to Stella, dnes slavná módní návrhářka. Na syna Jamese si počkali dalších šest let. Pokud se týká jejich vzájemného soužití, životopisci dávají k dobru, že „...navzdory bohatství a slávě vedli Linda s Paulem relativně normální rodinný život.“ Dokonce ani své děti prý nevychovávali jako celebrity, což je ovšem v rozporu se zmíněným tvrzením Johna Lennona o Paulově neblahém aristokratismu.

Život na venkově. A taky smrt...

„Linda nejí nic, co má tvář!“ píšou bulvární noviny, ale podle všeho je to v principu pravda. Na počátku osmdesátých let se rodina stěhuje na venkov, kde se z nich definitvně stali vegetariáni. Linda pak svoji stravu prezentuje v řadě oblíbených vegetariánských kuchařek, kdy si na začátku devadesátých let dokonce vytvořila vlastní „obchodní“ značku „Linda McCartney Foods“, jež jí – mimo jiné (Linda byla vždy velice schopná a činorodá žena) umožňuje finanční nezávislost na manželovi.

Tento idylický rodinný život „věčně zamilovaných“ manželů McCartneyových trval do roku 1995, kdy si Linda nahmatala malou bulku v podpaží. Lékařská diagnóza byla nemilosrdná: „Rakovina prsu ve stádiu metastází.“ Přes okamžitě zahájenou chemoterapii byl už její stav beznadějný: dávali jí osmnáct měsíců života. Paul se o Lindu dojemně stará, leč v dubnu 1998 jeho 56letá žena umírá, oklopena všemi svými dětmi. Paul ji přitom držel za ruku. Třicáté výročí své svatby už neoslavili...