Frances Clevelandová (†83): Nejmladší americká první dáma
Kdo byla Frances?
Frances Clevelandová (1864–1947) byla manželkou Grovera Clevelanda, 22. a 24. prezidenta Spojených států. Když se stala první dámou, bylo jí pouhých 21 let, a tak se Frances Clevelandová zapsala do historie.
Frances Clara Folsomová se narodila v Buffalu ve státě New York Emmě Harmonové a Oscaru Folsomovi. Její otec Oscar Folsom byl společníkem právnického kolegy, tichého a pečlivého Grovera Clevelanda. Budoucí prezident tak znal Frances od jejího narození.
Když Folsom v roce 1875 zahynul při nehodě kočáru, Cleveland převzal funkci vykonavatele rodinného majetku; nestal se Francesiným zákonným poručníkem, jak se mylně uvádělo, ale poskytoval jí poradenství, když studovala u příbuzných v Michiganu.
Americká pohádka: Jacqueline (†64) a John (†46) Kennedyovi
Žádost o ruku ji překvapila
Frances navštívila nového prezidenta v Bílém domě v březnu 1885 a on vyjádřil přání se s ní oženit. Pro její matku Emmu Folsomovou byla tato zpráva šokem, protože se domnívala, že to bude ona, kdo se za svobodného prezidenta provdá, ale nestála své dceři v cestě.
Poté, co Frances v témže roce absolvovala Wells College, kde získala bakalářský titul, byla s matkou vyslána na cestu po Evropě, aby se seznámila se šlechtickými zvyky a protokolem.
Když se vrátila do Spojených států, veřejnost dychtila po informacích o budoucí mladinké první dámě. 2. června 1886 se Frances v Modrém pokoji Bílého domu provdala za Grovera Clevelanda. Zatímco Frances bylo pouhých 21 let, jejímu manželovi 47 a platil alimenty na nemanželské dítě.
Barbara (†92) a George (†94) Bushovi: 72 let šťastného manželství
Byla oblíbená a populární
Frances, nesmírně populární veřejná osoba, zjistila, že její podobizna je bez povolení používána k prodeji řady předmětů, mezi něž patřily šicí soupravy, krabičky na doutníky, kalendáře, parfémy a cukrovinky.
To přimělo jednoho kongresmana k předložení návrhu zákona, který měl takovou zjevnou komercializaci zastavit, ačkoli se o něm nikdy nehlasovalo. Clevelandovi se přílišná pozornost věnovaná jeho ženě nelíbila, ale uvědomoval si její význam pro své šance na znovuzvolení v roce 1888.
Frances se objevovala v předvolební literatuře a na reklamních předmětech, dokonce byla ústředním motivem jednoho plakátu mezi Clevelandem a jeho protikandidátem Allenem Thurmanem.
Eleanor a Franklin Rooseveltovi: Manželé jen „naoko“
Do politiky se nepletla
Vzhledem k tomu, že prezident neústupně tvrdil, že „žena by si neměla lámat hlavu politickými stranami a veřejnými otázkami“, Frances se jako první dáma nepokoušela ovlivňovat politiku.
Nebyla však zdaleka jen figurkou, protože podporovala Washingtonský dům pro barevné dívky a stala se členkou správní rady Wells College. Svého postavení využívala k pomoci ženám v oblastech, kde dominují muži. Mj. sponzorovala nadějnou houslistku, která získala prestižní německé stipendium. Navzdory svému mládí a nezkušenosti se Frances proslavila jako hostitelka v Bílém domě.
Cleveland byl prezidentem celkem dvě volební období, a to 1885 až 1889 a 1893 do 1897.
První dcera Ruth se narodila v prezidentském „mezidobí“ roku 1891, v druhém pak Ester a Marion, poté Richard a Francis.
Ellen Wilsonová (†54): Za každým úspěšným mužem hledej ženu
Druhé manželství
Když skončilo druhé Clevelandovo prezidentství, bylo jí pouhých 32 let a byla mladší než kterákoli z jejích nástupkyň. Také po odchodu z funkce žila déle než kterákoli jiná první dáma – do své smrti v roce 1947 se dožila dalších 51 let.
Po odchodu z Bílého domu zůstala navenek bezpartijní, ale byla aktivní a zastávala vedoucí funkce v Národní bezpečnostní lize a v americkém cechu ručních prací.
Cleveland zemřel v roce 1908 a Frances se roku 1913 provdala za profesora dějin umění na Wells College Thomase J. Prestona Jr. Na oslavu jejich zasnoubení je do Bílého domu pozval jako čestné hosty prezident William Howard Taft. Byla první vdovou po prezidentovi, která se znovu provdala. Po svatbě strávili téměř rok životem v Londýně a poté spolu pravidelně cestovali po Evropě. Její druhý manžel pokračoval v učení na Princetonské univerzitě, kde Frances byla i nadále prominentní postavou společenského života v kampusu.
Zdroje informací: history.com a Wikipedia
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
Další články z rubriky
Božena Laglerová (†54): Odmítla se držet při zemi
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 15. 4. 2026 0:05Když se řekne začátek letectví, většině lidí se vybaví odvážní a technicky zdatní muži připravení…
Emily Warren Roeblingová: Žena, která řídila stavbu Brooklynského mostu
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 9. 4. 2026 0:05Brooklynský most vede před řeku East River v New Yorku. Rozpětí mezi pilíři je 486 metrů. Spojuje…
Ignác Filip Semmelweis (†47): Zachránce matek
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 26. 3. 2026 0:05Stačilo jediné: umýt si ruce. Myšlenka, která dnes zachraňuje miliony, tehdy zničila muže, který ji…
Tessie Reynolds (†77): Dívka, která se nebála jet proti pravidlům
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 24. 3. 2026 0:05Bylo jí pouhých šestnáct let, když se rozhodla udělat něco, co se tehdy zdálo nemyslitelné. Nejen…
Martha Schicht (†78): Žena, která předběhla svou dobu
Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 19. 3. 2026 0:05Na přelomu 19. a 20. století se od žen očekávalo především jediné: starat se o rodinu, domácnost a…
Victoria Woodhullová (†88): První žena, která chtěla dobýt Bílý dům
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 18. 3. 2026 0:05Když v květnu roku 1872 vystoupila v newyorském Apollo Hall a oznámila, že kandiduje na prezidentku…
Elizabeth Arden (†84): Žena, která natřela dveře rudou barvou a prošla jimi dobýt svět
Autor: Vendula Presserová, Datum: 11. 3. 2026 0:05Za ikonickými červenými dveřmi začal příběh dámy, která změnila svět krásy. Elizabeth Arden…
Marina Cvětajevová (†48): Poezie v čase strachu
Autor: Jana Vavřinová, Datum: 4. 3. 2026 0:05Někdy se zdá, že osud rozdává karty nespravedlivě. Marina Cvětajevová, jedna z největších básnířek…



