Čas jen pro mě

Emil Holub jako rozporuplná osoba

Jen málokterý český cestovatel se stal takovou legendou jako Emil Holub. Lékař, dobrodruh, sběratel i snílek, který v 19. století procestoval obrovské části jižní Afriky a přivezl domů tisíce unikátních předmětů, zvířecích preparátů i map.

Jeho život ale nebyl jen velkým dobrodružstvím. Provázely ho dluhy, nemoci, nepochopení i komplikované vztahy se ženami, které ho milovaly.

Kluk z Holic, kterého fascinovaly dálky

Emil Holub se narodil 7. října 1847 v Holicích u Pardubic. Už jako malý chlapec hltal cestopisné knihy a snil o Africe, tehdy stále ještě z velké části neprobádaném kontinentu.

Jeho otec byl lékař a právě on syna podporoval ve studiu medicíny. Holub později vystudoval lékařství v Praze a brzy pochopil, že právě profese lékaře mu může otevřít dveře do světa.

Do Afriky odjel poprvé roku 1872. Ne jako bohatý aristokrat, ale prakticky bez velkého zázemí. Chtěl se uživit jako lékař v diamantových polích v jihoafrickém Kimberley a vydělané peníze investovat do svých výprav.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Alice Keppelová (†79): Králova milenka, kterou respektovala i manželka

Jak financoval své cesty?

Na rozdíl od mnoha slavných objevitelů neměl Emil Holub za sebou mocnou vládu ani bohaté sponzory. Peníze získával především vlastní prací lékaře. Léčil horníky, obchodníky i domorodé obyvatele a za vydělané finance organizoval expedice do vnitrozemí Afriky.

Další prostředky získával díky přednáškám, výstavám a prodeji sbírek. Po návratu do Evropy vystavoval tisíce exponátů – od zbraní přes šperky až po preparovaná zvířata. Výstavy měly obrovský úspěch ve Vídni i v Praze, přesto však Holub často balancoval na hraně bankrotu. Náklady na převoz sbírek byly totiž obrovské.

Co by vás ještě mohlo zajímat

Sinclair Lewis (†65): Ostré pero, neklidná duše

Afrika jako životní posedlost

Během první cesty procestoval dnešní Jihoafrickou republiku, Botswanu, Zambii či Zimbabwe. Fascinovala ho především řeka Zambezi a Viktoriiny vodopády, které podrobně zmapoval.

Nebyl jen dobrodruhem. Emil Holub si pečlivě zapisoval poznatky o přírodě, domorodých kmenech, jazycích i zvířatech. Přivezl do Evropy obrovské etnografické a přírodovědné sbírky, které dodnes patří mezi nejcennější svého druhu.

Jeho druhá velká expedice měla být triumfem – chtěl přejít Afriku od jihu až k Egyptu. Jenže výpravu provázely nemoci, vyčerpání i útoky domorodých kmenů. Někteří členové expedice zemřeli a Holub musel sen o přechodu kontinentu vzdát.

Berta: žena, která čekala marně

Než Emil Holub poznal svou manželku, byl zasnoubený s Bertou Novákovou. Právě ona na něj během jeho první africké cesty čekala dlouhých sedm let.

Berta mu pomáhala se sbírkami i organizací života doma a věřila, že po návratu bude svatba. Jenže Holub se po návratu změnil. Z neznámého lékaře se stal obdivovaný cestovatel a slavná osobnost. Vztah postupně ochladl a skončil bolestivým rozchodem, který se dokonce propíral v novinách.

Podle dobových svědectví Holub Bertě napsal, že ji „milovati nemůže“. Přesto vztah dlouho neuměl definitivně ukončit. Berta na něj ale nikdy úplně nezapomněla.

Růžena: žena, která s ním přežila Afriku

Osudovou ženou se nakonec stala Růžena Holubová, původně Rosa Hofová z Vídně (11. května 1865 Biedermannsdorf – 28. září 1958 Vídeň). Poprvé se setkali, když bylo dívce pouhých čtrnáct let a Holub právě instaloval své africké sbírky. Dospívající Rosa byla cestovatelem doslova okouzlena.

Roku 1883 se vzali a téměř okamžitě odjeli do Afriky. Růžena však nebyla jen „manželkou do počtu“. Naučila se místní jazyky, pomáhala s preparováním zvířat, organizací výpravy i vyjednáváním s domorodci. Když jejich tábor napadli bojovníci kmene Mašukulumbů, údajně se bránila se zbraní v ruce.

Afrika ale oba fyzicky zničila. Trápila je malárie, horečky i vyčerpání. Přesto Růžena při Holubovi zůstala až do jeho smrti a po celý život pečovala o jeho odkaz.

Poslední roky a smrt slavného cestovatele

Po návratu z Afriky už Emil Holub nikdy nezískal někdejší sílu. Zdraví měl podlomené tropickými nemocemi a neustálým vypětím. Přesto dál přednášel, psal a plánoval další expedice.

Zemřel 21. února 1902 ve Vídni ve věku pouhých 54 let. Jeho pohřeb se stal velkou společenskou událostí. Pohřben byl na vídeňském ústředním hřbitově a později vedle něj spočinula i Růžena. Ta zemřela roku 1958 ve věku 93 let.

Posmrtný odkaz Emila Holuba

Ačkoli za života často bojoval s nedostatkem peněz i nepochopením, dnes je Emil Holub považován za jednoho z nejvýznamnějších českých cestovatelů všech dob.

Jeho jméno nesou školy, ulice i muzeum v Holicích. Obrovské sbírky, které přivezl z Afriky, jsou dodnes cenným zdrojem pro historiky, etnology i přírodovědce. V Africe po něm zůstaly mapy, zápisky i vzpomínka na neobyčejně odvážného Evropana, který se snažil poznávat jiné kultury s respektem, nikoli jen jako dobyvatel.

A možná právě proto fascinují jeho příběhy dodnes – nejsou totiž jen o dobrodružství, ale i o odvaze následovat sen bez ohledu na cenu, kterou za něj člověk zaplatí.

Zdroje informací: Africké muzeum Dr. Emila Holuba; Český rozhlas Dvojka; Novinky.cz