Čas jen pro mě

Představuje si, jak na takovém místě, pro ostatní jen omezeně přístupném, mohou dívky trýznit a šikanovat spolužačku. Představa se mísí se vzpomínku na článek z časopisu Life o tom, že případy popisující výskyt tzv. poltergeistů (tedy duchů) mohou souviset i s telekinezí, při níž je možné uvádět do pohybu předměty. A byl tu skvělý námět budoucí knihy: Šikanovaná, všemi ponižovaná dívka má telekinetické schopnosti… Tak vznikl román Carrie o dívce-senzibilce. A na účtu přistál první velký honorář – dvě stě tisíc dolarů!

Otec odešel pro cigarety a už se nevrátil

Stephenův otec s polskými kořeny, kapitán námořní obchodní flotily, David Spansky byl odjakživa nespokojený se svým jménem. A tak si ho jednoho dne nechal změnit na mnohem američtější Donald King. Toto příjmení převzala i jeho novopečená manželka Nellie Ruth Pillsburry, učitelka hudby. Manželé toužili po dětech, které stále nepřicházely. Proto se rozhodli adoptovat chlapečka jménem David. Dva roky nato se stal zázrak, Nellie otěhotněla a 21. září 1947 se v Portlandu (stát Maine) narodil Stephen.

Zdálo se, že rodina může šťastně žít. Donalda však domácí kolotoč přestal brzy bavit. Stephenovi byly teprve dva roky, když otec „odešel pro cigarety a už se nikdy nevrátil“. Nellie zůstala sama s dvěma dětmi, ale rozhodně nepropadla zoufalství a našla si práci. Hodně jí pomáhala také její rozvětvená část rodiny – penězi, bydlením, oblečením.

Jít za svým snem

Nejranější dětskou vzpomínkou Stephena je na garáž jeho strýce. Tam jako malý zvedal tvárnici a představoval si, že je silák cirkusu. V tom okamžiku vylétla z hnízda vosa, která ho píchla do ucha. Chlapec leknutím upustil tvárnici, která mu rozdrtila prsty na noze!

Když mu bylo sedm, prodělal těžkou angínu, která vyústila v komplikovaný zánět středního ucha. Přivolaný lékař mu „omylem“ propíchl bubínek… Neustále nemocný chlapec hodně četl a také zkoušel psát příběhy. Nejprve pro maminku, která ho v jeho nadšení podporovala, a za každý příběh mu dala 25 centů!

Budoucí spisovatel pravidelně posílal své literární pokusy různým vydavatelům, kteří ho stejně pravidelně odmítali. Stephen šel za svým snem. Na univerzitě v Maine studoval angličtinu a tvůrčí psaní. A tam také v knihovně na semináři o psaní poezie potkal dívku v černých šatech a černých punčochách, která klela jako dlaždič! Tabitha byla to nejlepší, co mohlo Kinga potkat. Dala mu tři děti – dceru Naomi a syny Josepha a Owena. Nevyčítala mu, že jako učitel nebo dělník v prádelně domů nosí málo peněz.

Nejmladší syn Owen se vydal v Stephenových šlépějích, napsal několik knih, jednu z nich situovanou do ženské věznice – Sleeping Beauties (v českém překladu Růženky) – společně s otcem.

Alkohol, drogy, úraz

Manželství prošlo zatěžkávací zkouškou, když Stephen neunesl matčinu rakovinu a poté její smrt. Jeho každodenním společníkem se mu po následujících dvanáct let stal alkohol a pak i drogy. Zatímco jako spisovatel zažíval obrovský úspěch, jehož romány Misery, Osvícení nebo Cujo se doslova přes nos staly kultovními, doma dostal od Tabithy jasné ultimátum. Buď přestane s pitím a drogami, nebo ho opustí.

„Muž, který má dobrou ženu, je to nejšťastnější boží stvoření, a takový, který ji nemá, patří jistě mezi nejubožejší, a jediným požehnáním jeho života, jak se domnívám, je to, že neví, jak bídně na tom je.“

Abstinence znamenala změnu v jeho psaní. Najednou se nemohl soustředit, jeho věty zůstávaly nedokončeny. Nevzdal se a postupně se „vrátil“ do svého spisovatelského života. Pak však přišla další katastrofa. V létě roku 1999 ho během procházky srazil náklaďák. Rozdrcená pravá noha, čtyři zlomená žebra, pohmožděná plíce, fraktura páteře na osmi místech, poraněná klíční kost, tržné rány na hlavě – to byl výčet jeho zranění. Po několika operacích, dlouhém léčení a rekonvalescenci koupil v dražbě nákladní auto, které ho srazilo, a nechal ho sešrotovat.

Stephen King (mj. Zelená míle, Řbitov zvířátek, Pytel kostí, To, Tommyknockeři, Temná věř aj.) patří mezi nejlépe placené spisovatele a na nedostatek financí si nemůže rozhodně stěžovat. Na kruté začátky však rozhodně nezapomněl. Manžele Kingovi financují mnoho charitativních organizací a zajišťují stipendia pro středoškolské studenty. Stephen King dobře ví, že život není procházka růžovým sadem.