Čas jen pro mě

Herečka Marie Rosůlková prohlásila, že takový herecký projev, jaký měla Růžena Šlemrová, se nedá naučit, s ním se musí člověk narodit. Zřejmě to ale byla kombinace nepochybného talentu, kultivovaného projevu a především píle a profesionality.

Rodina ji podporovala

Růžena Šlemrová se narodila 10. listopadu 1886 v Plzni do rodiny historika a středoškolského profesora Bedřich Macha a jeho ženy Terezie. Byla nejmladší ze tří sourozenců, bratr Ladislav byl starší o dva roky, sestra Ludmila pouze o rok!

Divadlo učarovalo Růženě už v dětství a rodiče kupodivu neměli problém s tím, že se dcera chce stát herečkou. Dokonce ji podporovali. Cílevědomá dívka nejprve vystudovala střední školu a po maturitě docházela na soukromé herecké lekce k člence souboru Národního divadla a jedné z nejvýznamnějších hereček své doby Otýlii Sklenářové-Malé.

Osudové Vinohrady a první filmy

První angažmá získala v roce 1909 v nedávno otevřeném Městském divadle na Vinohradech a této scéně zůstala věrná po celý svůj život. To už bydlela trvale v Praze, protože otec byl přeložen do Prahy a rodina se stěhovala s ním.

V divadle na ni zpočátku čekaly postavy temperamentních mladých dívek a žen, kde mohla Růžena uplatnit úžasný a kultivovaný slovní projev a nádhernou češtinu. V pozdějších letech byla představitelkou převážně komediálních postav. Stejně přesvědčivě zahrála dámu z vyšší společnosti i bodrou venkovanku.

Krásné, elegantní a oduševnělé mladé herečky si brzy všiml i film. Psal se rok 1914 a byla to doba němého filmu. Objevila se celkem v deseti snímcích, mj. Noční děs, Nad propastí či Trny a květy. Většinou hrála role svůdných a nevěrných mladých žen.

Hvězda vedlejších rolí

Ve 30. letech pak dostala příležitost v právě se rozvíjejícím filmu zvukovém. To už nesla příjmení Šlemrová. Na toho pravého si počkala až do svých třiatřiceti let a na tehdejší dobu byla hodně stará nevěsta.

Jejím manželem se roku 1919 stal ovdovělý Robert Šlemr, filmový producent, spoluzakladatel filmových ateliérů v Hostivaři a člen správní rady filmové společnosti A-B. Na první pohled to vypadá, že Růžena Šlemrová měla při získávání rolí protekci. Možná tomu tak bylo, ale na filmovém plátně pokaždé ukázala svůj výjimečný talent.

Přestože během patnácti let – od roku 1930 do roku 1945 – natočila více než šest desítek filmů, hlavní role se jí až na jednu výjimku vyhýbaly. Tou výjimkou byla komedie Paní Morálka kráčí městem, kde ztvárnila paní Štěpánkovou.

Dá se ale říct, že hrála snad v každém významnějším filmu. A i když šlo o role vedlejší, vždy je perfektně a hlavně nezapomenutelně ztvárnila.

S Vlastou Burianem v roce 1932 ve filmu Anton Špelec, ostrostřelec. (zdroj: Wikimedia Commons)

Ať už to po boku Vlasty Buriana byla Rézi ve známém snímku Anton Špelec ostrostřelec, Knedlhansová ve Vdavkách Nanynky Kulichové nebo teta Hermína ve filmové veselohře Život je krásný.

V roce 1932 dokonce získala Státní cenu za herecké a divadelní umění.

Z divadla odešla s noblesou

Po roce 1948 sdílela osud jiných slavných kolegyň, které v socialistické kinematografii nedostávaly příležitost. Dáma s vytříbeným vkusem, která šila u Podolské a která uměla dokonale skloubit oblečení s neobvyklými klobouky a se šperky, nebyla prototypem proletářské ženy v šátku.

Nataša Gollová (†76): V druhé polovině života ji zlomil alkohol

Hana Vítová (†73): Tragický osud Nočního motýla

Truda Grosslichtová (†83): Zapomenutá hvězda třicátých let

V roce 1948 opustila divadlo údajně ze zdravotních důvodů a odešla do důchodu. Několika filmových rolí se ještě dočkala, ale už jen sporadicky, diváci ji mohli například spatřit v komedii Dovolená s Andělem nebo ve filmu Stříbrný vítr. Její poslední rolí byla v roce 1955 Janurová ve snímku Muž v povětří.

O soukromí této krásné a inteligentní dámy se toho moc neví. Na rozdíl od některých svých kolegyň žila klidným životem vdané ženy. Děti neměla – jestli kvůli našlápnuté herecké kariéře, nebo je mít nemohla, není známo. S manželem bydleli na Vinohradech, pravidelně jezdili každý rok do lázní ve slovenském Sliači. A o zábavu se jim starali už zmínění malí psi, pražští krysaříci.

Po smrti životního partnera žila Růžena Šlemrová sama. Zemřela 24. srpna 1962. Do šestasedmdesátých narozenin jí chyběly tři měsíce. Hvězda filmového plátna 30. let je pohřbena na Vinohradském hřbitově.