Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Mileva Marić (†73): První žena Alberta Einsteina umřela v zapomnění
Wikimedia Commons
Inspirace / Osobnost týdne

Mileva Marić (†73): První žena Alberta Einsteina umřela v zapomnění

datum: 13. 5. 2020 0:05 autor: Markéta Vavřinová
Její osud je smutný. Zůstala ve stínu slavného manžela, přestože se významně podílela na jeho vědecké činnosti a pomohla mu získat Nobelovu cenu. Albert Einstein ji však nechal na holičkách i se dvěma jejich dětmi.

Mimořádně nadaná dívka získala na svou dobu výjimečné vzdělání. Přestože rodina patřila mezi ty bohatší, nebylo tehdy zvykem dát dívky na studia – a to dokonce matematiky a fyziky!

Geniální dívka

Mileva Marić se narodila 19. prosince 1975 v srbském městě Titel, které bylo v té době součástí rakousko-uherské monarchie. Byla nejstarší ze tří dětí důstojníka rakousko-uherské armády Miloše a jeho ženy Marie Marićových.

Dívka splnila všechna očekávání svého otce a pro její výborné známky a vzorné chování jí spolužáci na gymnáziu v srbském Šabacu říkali „naše svatá“.

Hlavní oblastí jejího zájmu byla matematika a fyzika – v těchto předmětech na maturitní zkoušce „nikdo neměl lepší známky než ona“. Marić však také kromě rodné srbštiny a němčiny plynule hovořila francouzsky a řecky, byla i výtvarně nadaná. Mileva se stala první dívkou v rakousko-uherské monarchii, která díky výjimečnému talentu mohla studovat s chlapci. 

Za švýcarským vzděláním

V touze po dalším vzdělání se Marić přestěhovala do Švýcarska, možná nejliberálnější země na přelomu 19. a 20. století, která poskytla útočiště mnoha politikům, spisovatelům a umělcům. A švýcarské vysokoškolské vzdělání bylo známé nejen svou kvalitou, ale také významně menším počtem překážek pro ženy.

Mileva nejprve nastoupila na lékařskou fakultu curyšské univerzity, kde ji zajímala tehdy módní psychiatrie. Láska k matematice však byla silnější, proto přestoupila na curyšskou polytechniku a zapsala se na katedru fyziky a matematiky. Šlo tehdy o jednu z nejvíce vyhledávaných a oceňovaných technických vysokých škol na světě. I přesto, že šlo o instituci k ženám liberální, slabší pohlaví se tam mohlo připravovat pouze na povolání učitelky na střední škole.

Pragmatická Mileva Marić to neřešila. Pro ni bylo nejdůležitější, že může studovat. Mimochodem byla jedinou dívkou ve svém ročníku a teprve pátou ženou v historii polytechniky. Spolužáci ji popisovali, jako „přátelskou, ale nenápadnou, skromnou a šetrnou“. Šila si například sama šaty.

Zasáhla matka

Právě zde se však setkala se nadějným mladým fyzikem Albertem Einsteinem. Oba prahli po poznání, a to je sblížilo.

V říjnu 1897 odešla Mileva studovat na univerzitu do Heidelbergu v Německu, kde jako mimořádná studentka navštěvovala přednášky z fyziky, matematiky a elektrodynamiky. V dubnu 1898 se vrátila do Curychu, kde začala důkladně studovat mj. geometrii, mechaniku, teoretickou fyziku, aplikovanou fyziku, experimentální fyziku a astronomii. 

V té době se přátelství s Einsteinem přerodilo ve vztah. Mileva v něm viděla spřízněného člověka se stejnými zájmy. Einstein se inteligentní přítelkyně nechtěl vzdát, ale zasáhla jeho matka. Mileva nejen že byla o víc než tři roky starší (Albert se narodil 14. března 1879), nebyla z židovské rodiny, ale hlavně podle ní byla „knihomol“. Tedy pro potenciální tchyni počátku 20. století naprosto nevhodná snacha! Od manželky se přece očekávalo, že se bude starat o domácnost, a ne o vědu.

Smrt, nebo adopce?

Za zmínku stojí, že státní zkoušku z fyziky Mileva složila stejně úspěšně jako její vyvolený. V roce 1901 Mileva otěhotněla a ve třetím měsíci úspěšně dokončila studium.

Einstein se k manželství neměl, nebo spíš mu v něm bránila jeho rodina. Mileva se tedy vrátila do Srbska, kde v lednu 1902 porodila dceru Lieserl. Moc se toho o ní neví. Údajně jako roční dítě onemocněla na záškrt a zemřela. Jiné zdroje naznačují, že ji Mileva dala k adopci.

„Potřebuji svou ženu, řeší všechny mé matematické problémy.“

Říkalo se, že se vzdala dcery, aby se mohla provdat. Nebyl to zrovna slibný začátek manželství. Vzali se v roce 1903 v Bernu, svatba byla jen malá. Společný život rozhodně měl k ideálu daleko. Protože ženy tehdy nemohly publikovat ve vědeckých časopisech, oficiálním autorem mnoha jejích odborných článků byl manžel. Mileva byla mnohem lepší v matematice, Albert ji potřeboval. Výrazně se podílela na objevu teorie relativity.

Vědecká domácnost

Manžele žili v Curychu, kde Einstein získal místo na univerzitě. Roku 1911 pak žili v Praze. Mileva porodila dva syny – v roce 1904 přišel na svět Hans Albert a roku 1910 Eduard. „Běžný“ život v jejich vědecké domácnosti byl mírně řečeno ve znamení chaosu a nepořádku. Mileva „nemusela“ domácí práce, které pro ni byly zbytečným zdržováním.

Od roku 1912 se neustále prohlubovaly rozpory v jejich vztahu. K velké radosti rodiny a především matky se Albert sblížil se sestřenicí Elsou Lowenthal.

Těsně před vypuknutím první světové války se Einstein stal členem Pruské akademie věd a přestěhoval se do Berlína. Mileva tam pobývala se syny jen krátce a vrátila se do Švýcarska. V Berlíně však zůstala Elsa – intelektuálně nekomplikovaná žena, která měla snahu o Alberta mateřsky pečovat.

Zatímco Albert si v Berlíně užíval s Elsou, Mileva ve Švýcarsku doslova dřela bídu z nouzí. Albert rodině posílal málo peněz a Mileva si přivydělávala výukou matematiky a klavíru.

„Rád bych ti poslal více peněz, ale já sám nemám. Žiji více než skromně, téměř žebrácky,“ napsal Albert Milevě.

V roce 1916 požádal Einstein o rozvod, aby legitimizoval svůj vztah s Elsou. Mileva nejprve odmítla a v reakci na rozvod se u ní objevily srdeční potíže. Einsteina to podle svědectví přátel velice „rozzlobilo“ a dokonce se nechal slyšet , že se „nebude zlobit, když Mileva zemře“.

Po rozvodu

Mileva nakonec s rozvodem souhlasila, ale předcházelo dlouhé vyjednávání o financích. Mileva si uvědomovala, že Albert může dostat Nobelovu cenu za práci v oborou teorie relativity, na které mu pomáhala. Proto si prosadila, že případné peníze plynoucí z Nobelovy ceny dostane ona – respektive synové. Tak se také stalo.

Poté, co se roku 1921 stal nositelem Nobelovy ceny, Mileva dostala 180 000 švýcarských franků. Podle dohody z nich mohla čerpat úroky, ale peníze byly určeny pro syny. Mileva je investovala do koupi tří bytových domů ve Švýcarsku, ze kterých šel pravidelný příjem. Časem však dva musela prodat, aby utáhla náročnou léčbu mladšího Eduarda. Tete, jak mu říkala, nadějný hudebník, začal slyšet hlasy, na svou matku dokonce zaútočil. Byla mu diagnostikována schizofrenie a musel být v sanatoriu.

Pohroma za pohromou

Bývalí manželé se po Elsině smrti (1936) částečně smířili. Když Albert jezdil za synem, navštěvoval i Milevu. Tu stíhala jedna pohroma za druhou. Trápil ji samozřejmě nemocný Eduard. V průběhu druhé světové války pak jejího bratra zajali Rusové, a přestože zůstal naživu, už nikdy se neviděli. U mladší sestry propukla duševní porucha.

Mileva, jeden z nejslibnějších matematických talentů začátku 20. století, zemřela zničená a unavená životem po posledním duševním kolapsu 4. srpna 1948 v Curychu, kde je pohřbena.

Albert Einstein přežil Milevu téměř o sedm let. Odešel jako geniální vědec a úspěšný muž, který společnost rád bavil rádoby vtipnou poznámkou: „Přežil jsem nacismus a dvě manželky.“


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Tip šéfredaktorky

5 potravin, které jsou pro naše tělo horší než cukr

27. 7. 2020 10:00 autor -an-