Čas jen pro mě

Rudolf Diesel (†55): Sebevražda, nebo vražda slavného vynálezce?

1. Einstein se špatně učil Jako dítě nebyl slavný vědec žádným zázrakem. Mnozí pochybovali o jeho inteligenci a jeho matka Pauline dokonce myslela, že je duševně retardovaný. Ve škole byl líný, pomalý, učení ho nebavilo a spolužáci se mu posmívali. Učitelé nad ním lámali hůl a upozorňovali rodiče, že z Alberta nic nebude. Einstein nikdy nesložil maturitu na gymnáziu, proto se sám připravoval k přijímacím zkouškám na polytechniku v Curychu. A to se mu nakonec podařilo! Ovšem ani tam nebyl kdovíjakým studentem. Velmi často vynechával přednášky a místo nich vysedával po kavárnách, kde si četl články o nejnovějších vědeckých teoriích. Studium nakonec ukončil a začal pracovat jako odborník na patentovém úřadě. Údajně se však ve skutečnosti většinu času zabýval vývojem svých teorií.
2. Neměl rád sport Kromě plavání („sport, který vyžaduje nejmenší energii“, jak říkal sám Einstein) se vyhýbal jakékoliv pohybové aktivitě. Jednoho dne vědec řekl: „Když se vrátím domů z práce, nechci dělat nic jiného než myslet na práci.“
3. Obtížné úkoly řešil hrou na housle Einstein měl zvláštní způsob myšlení. Uměl získat nad problémy nadhled a pak je vidět z jiné perspektivy. Při tom mu pomáhala hra na housle. Údajně během ní vyřešil mnoho úloh.
4. Nenosil ponožky Einstein si na módu nijak nepotrpěl, elegantní oblékání nebylo jeho prioritou: „Když jsem byl mladý, zjistil jsem, že mám na palci pokaždé díru, tak jsem prostě ponožky přestal nosit.“
5. Miloval kouření dýmky Einstein byl celoživotním členem klubu kuřáků dýmek v Montrealu. Kouření dýmky byl pro něho obřad a věřil, že „kouření pomáhá klidně a objektivně přemýšlet o věcech kolem sebe“.
6. Nenáviděl sci-fi Vědecko fantastické knihy podle něj narušují schopnost objektivně se zabývat vědou. „Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti – vždy brzy přijde!“
7. První ženu si vzal proti vůli rodičů S Milevou Marić se Einstein setkal v roce 1896 v Curychu, kde společně studovali na polytechnice. Albertovi bylo 17 let, Milevě 21. Pocházela ze srbské katolické rodiny, která žila v Maďarsku. Albertovi rodiče zásadně nesouhlasili se sňatkem. Skromná svatba se konala 6. ledna 1903 a novomanželé zůstali v Curychu. Dva roky před svatbou, v roce 1901, Einstein napsal své milé: „... ztratil jsem rozum, umírám láskou a touhou. Polštář, na kterém spíš, je stokrát šťastnější než moje srdce! Přicházíš ke mně v noci, ale bohužel jen ve snu... “ Krátce po svatbě už psal docela jiným tónem: „Chceš-li zůstat v manželství, musíš souhlasit s mými podmínkami.“ Donutil pak Milevu, která mimochodem byla prachmizerná hospodyně a nerada uklízela a vařila, podepsat jakousi „smlouvu“. Mileva se v ní mj. musela zavázat, že mu bude třikrát denně připravovat teplé jídlo, prát prádlo a nevstupovat bez vyzvání do jeho pracovny. Ponižující podmínky mladá žena přijala, ale manželství, ve kterém se narodili synové Hans Albert a Edward, se rozpadlo a Einstein odešel do Berlína.
8. Pevně ​​věřil, že obdrží Nobelovu cenu Albert Einstein se opravdu stal laureátem Nobelovy ceny roku 1922. Paradoxně ji neobdržel za teorii relativity, jak doufal, ale za „vysvětlení fotoefektu a za zásluhy o teoretickou fyziku“. 32 tisíc dolarů (na tu dobu neuvěřitelně vysoká částka), které dostal, dal své bývalé manželce Milevě!
9. Oženil se se sestřenicí V únoru 1917 osmatřicetiletý autor teorie relativity vážně onemocněl. Extrémní pracovní vypětí a špatná strava vyvolaly akutní onemocnění jater. Pak se přidala žloutenka a žaludeční vřed. Pacienta převzala do péče o tři roky starší sestřenice Elsa, čerstvě rozvedená matka dvou dcer. Albert a Elsa byli přátelé od dětství, nové okolnosti přispěly k jejich sblížení. Srdečná, mateřská Elsa ho zbožňovala. Vzali se v roce 1919.
10. Nic nebral vážně Za normálních okolností byl Albert Einstein nepřirozeně klidný a tichý. Ze všech emocí upřednostňoval spontánní radost ze života. Nesnesl, když byl někdo smutný. Neviděl, co nechtěl vidět. Problémy a potíže zlehčoval a nebral vážně. 
11. Neměl rád zájmeno „my“ Říkal jen „já“ a „já“, nedovolil lidem kolem sebe říkat „my“. Ostatní lidé podle něj nedosáhli takové úrovně, aby se mu mohli rovnat a být plnohodnotnými spolupracovníky. Když jeho první žena (která mimochodem byla jeho blízkou spolupracovnicí a asistentkou) řekla „my“, vyvolalo to v něm silný záchvat zuřivosti.
12. Uzavíral se sám do sebe Aby byl nezávislý na obecně přijímaných názorech, často se izoloval. Byl to zvyk z dětství. Začal totiž mluvit až v sedmi letech, protože neměl potřebu komunikovat. Budoval si svůj vlastní svět, který byl zcela odlišný od skutečnosti. „Pokud voda stoupá po schodech vašeho chrámu, zavřete dveře,“ říkal.
13. Pracoval, i když odpočíval Génius se vždy snažil soustředit na svou práci, a to i když se staral o své děti. Byl schopný psát, přitom odpovídat na otázky staršího syna a mladšího houpat na kolenou. Opravdovým odpočinkem pro něho byla hra na housle.
14. Poslední práce spálil V posledních letech svého života se Einstein snažil popsat interakci tří základních sil: elektromagnetické, gravitační a jaderné s použitím jediné rovnice. Odpověď si bohužel vzal velký fyzik s sebou na onen svět, protože z neznámých důvodů výsledky tohoto bádání spálil.
15. Dal svůj mozek k dispozici vědě Einstein věřil, že jen maniak posedlý jednou myšlenkou je schopen získat významný výsledek. Souhlasil, aby jeho mozek byl podroben vědeckému výzkumu. Vědci, kteří zkoumali Einsteinův mozek, přišli na to, že jedna část mozku nebyla vyvinuta, a to oblast, která je zodpovědná za řeč a jazyk. Oproti tomu temenní lalok, který podporuje matematické myšlení a prostorovou představivost, byl o 15 % větší než u jiných lidí.

Mileva Marić (†73): První žena Alberta Einsteina umřela v zapomnění

Víte, že...

...před třemi lety vyšla v nakladatelství Universum zajímavá monografie Waltera Isaacsona Einstein (stále je k dostání např. na  www.booktook.cz.)? Opírá o exkluzivní dokumenty a informace z rodinného archivu. Kniha se tedy nevěnuje jen vědeckým teoriím, ale odkrývá i Einsteinův osobní život: jeho léta dospívání a první experimenty v Německu, práci na švýcarském patentovém úřadě, dvě manželství a děti, jeho roli při vývoji atomové bomby nebo nabídku stát se prezidentem Izraelského státu.

Zdroj informací: Walter Isaacson: Einstein, Biography.com