Čas jen pro mě

Nás zajímalo, jak to dělá, že z něj vyzařuje spokojenost, a požádali jsme ho, zda nám může poradit, abychom byli spokojení a šťastní. Vždyť kdo jiný by k tomu měl co říct, než on – autor první ze svých knih s názvem „Štěstí se dá naučit“.

Co upřednostňujete, abyste si užil pohody nadcházejících svátků? Nebo snad propadáte nákupní horečce a panice jako ostatní?

„Na první místo dávám heslo ,hlavně v klidu‘. Ježíšek nemá rád uštvané klienty. Je to usměvavé mimino, které nese lásku a pohodu. Vánoční svátky byly, jsou a budou. Opakují se každý rok. Tak proč ta panika? A nákupní horečka? Tu do naší hlavy podsouvají obchodníci, kteří už od konce léta halasí, Vánoce se blíží, nakupujte, ať se penízky kutálí do našich kas. Je to jako se vším. Záleží na každém z nás, jak se nechá ovlivnit, jak se nechá vystresovat, jak propadne davovému šílenství. Není lepší vystoupit z davu, než se v něm ztratit?“

Dal byste pro naše čtenáře dohromady patero či desatero rad, jak být šťastnější? Nebo je naopak jednodušší uvědomit si zápory, které je pak třeba „vynechat“?

„Nerad dávám rady. I v mé knížce „Žij teď“ píšu, že každý z nás si musí prošlápnout cestu životem sám. Knihy, jako například ty moje, přinášejí postřehy, doporučení z mé cesty. V ,Žij teď‘ popisuju putování po Indii a objevování tajemné ajurvédy – vědy o životě staré 5000 let. Záleží ale jen na vás, jak je napasujete na svůj život. Mně osobně se moc líbí věta, kterou utrousil v Kočinu na jihu Indie při našem setkání tajemný ajurvédický mystik Kumár: Všechno je, jak má být, a jestli není, pak je to stejně jedno, protože i tak to má být.“

Nelze si nevšimnout, že jste na sobě velmi zapracoval. Také jste zeštíhlel a je vidět, že si váhu udržujete. Čím? Stále se vyhýbáte rohlíkům?

„Přesně. Začal jsem vynecháním lepku. V Indii jsem ale objevil další triky a zdraví prospěšné věci, o kterých píšu v knížce ,Žij teď‘. Podle mě ale nejpodstatnější je, dobrovolně se rozhodnout, netrestat se životním stylem. Člověk je sám sobě největším otrokářem. Kolikrát za den sami sebe pochválíme? Jsem tlustý, tlustá… Buď přijmu svoje tělo – a ,naučím se ho nosit‘, jak říkala Helena Růžičková nebo se s tím rozhodnu něco dělat. Když ale budu přemýšlet a říkat si, jsem tlustá, škaredá, ošklivá, spolehlivě se tlustou, škaredou a ošklivou stanu. ,Jsme tím, o čem přemýšlíme, že jsme‘, Buddhova věta platí. A když se rozhodnu, odpustím sám sobě, pak jednám. Hledám si svoje cesty inspirované zkušenostmi jiných.“

U vánoční tabule se ale snad „hlídat“ v jídle nebudete…?

„Kdepak. Třeba tradiční řízky obaluje můj Vláďa v parmezánu. Řeknu vám, větší pochoutku neznám. Maso se v parmezánu s rozšlehaným vajíčkem nedusí, ale parádně se propeče. No a a vánoční cukroví je u nás bez pšeničné mouky – a chutná výborně. A podobných vychytávek máme víc. Těším se na ně. Jsem totiž vyloženě ochutnávací typ, rád rozmazluju svoje chuťové buňky a umím autory kulinářských výtvorů náležitě pochválit.“

Bez čeho by to pro vás nebyly Vánoce?

„Bez mých nejbližších, bez lidí, které mám rád. Je velkým štěstím v životě, když je máte kolem sebe. Když jste zdravý a máte práci, která vás baví. To je životní trojnožka, na které se dá pevně sedět, i když vám sem tam osud vmete do tváře nějakou ránu. Na Štědrý večer se jako vždy sejdeme v domě u sestry a švagra a jejich dětí. Nejkrásnější Vánoce jsou totiž pro mě ty, které můžu pozorovat právě přes rozzářené oči dítěte.“

Stihnete vánoční tabuli včas nebo na vás vyšla „služba“ v televizi?

„Stihnu a vyšla. Jsem rád, že i o vánočních svátcích budeme s mou televizní parťačkou Klárou s našimi diváky. Všem popřeju pohodový Štědrý večer a pak už hurá k našemu svátečnímu stolu.“

Vaše čtvrtá kniha „Žij teď!“ ještě voní novotou. V ní se vyznáváte ze své zkušenosti s ajurvédou. Kdy jste si začal tuto indickou metodu „namlouvat“ a co vám „dává“?

„Ajurvéda se překládá jako „věda o životě“ a je životem vyzkoušená už pořádnou řádku tisíciletí. S mým partnerem Vláďou nás k ní přivedla kamarádka Zuzka Zwiebel, která v Indii žije už deset let. Prvním přikázáním ajurvédy je mít rád sám sebe. Chceme spasit svět, ale zapomínáme sami na sebe. U sebe bychom měli začít. Jak může mít člověk opravdu rád lidi kolem sebe, když nemá rád sám sebe. Ajurvéda je spojení duše a těla. V knížce popisuju naši cestu právě za ajurvédou, přes setkání s mystickým šamanem Kumárem až po pobyt v typické ajurvédské vesničce v indické džungli v horách. Nebylo to jednoduché. Na svém příkladu ukazuju, jak je náš rozum často dobrým sluhou, ale zlým pánem. Jak jsem léčil svoje strachy a obavy, jak jsem trénoval umění ,žít teď‘. Na stránkách předávám i spoustu praktických rad, kterých se nám od lékařů, mystiků i mnichů v Indii dostalo, od jídla přes denní režim, duševní pohodu až po konkrétní lékařská doporučení. Vyberte si ty svoje, která budou pasovat na váš život, a nemusíte se hroutit, když se vám hned všechno nepovede, jak byste chtěli. Jak prohlašuje kamarádka Naďa Urbánková: ,Pro kariéru i zdravou stolici stačí jediné: Netlačit.‘“

O vás je také známo, že si neodříkáte módu, ani kosmetiku. Patříte mezi muže, kteří chodí bez ostychu i na kosmetická ošetření. Co si tam užíváte nebo snad naopak „trpíte“?

„Kdepak, netrpím. Kdyby jo, nechodil bych tam. Já měl navíc štěstí, že mi osud přivál do cesty Janu Petrákovou, majitelku Salonu Korunka na pražských Vinohradech. Její šikovné ruce hladí, a když přitlačí, tak jedině v zájmu věci. No a zase jsme u toho, že v jednotě ducha a těla, jak už věděli staří Římané, je síla člověka. V Korunce odpočívám, mé tělo si lebedí a já zapomínám na svět.“

Do Korunky se těšíte jen díky bezkonkurenční péči o pleť nebo jste tam vyzkoušel i něco dalšího, co vám vyhovuje?

„S majitelkou Korunky Janou Petrákovou jsme si kápli do noty. Jsme naladěni na stejnou vlnu. Bez toho by to nešlo. Jana byla i jednou z prvních čtenářek mé nové knihy Žij teď. Kromě toho se ale v Korunce nechávám rozmazlovat i vjemově. Kosmetika, manikúra, lymfoven. Vždyť kůže je naším největším orgánem, a my ji přitom tak zanedbáváme.“

Mimochodem, na oslavě 20 let existence právě Salonu Korunka, kterou jste uváděl, jste se nám v zákulisí pochlubil oboustranným sakem, což má svůj nečekaný účel. Jaký?

„Mám oboustranných sak, jak říkáte, víc. Mají různou podšívku, hodně pestrou, barevnou s různými motivy. A teď k tomu nečekanému účelu, jak o něm mluvíte. Moderátor se na pódiu někdy dostane do situací, ze kterých by měl vybruslit s noblesou. Když se mi něco takového stane, přijde například nečekaná pauza, kterou musíte vyplnit, začnu někdy mluvit o svém saku, o tajemství, které mám pod ním a že ho na požádání ukážu. Každý čeká kdovíco. Odložím mikrofon, sundám sako, obrátím, obleču – a ,ruby sako‘ dělá divy. Sklízí potlesk na všechny strany. Ovšem ve Velkých zprávách na Primě jsem to zatím ještě neudělal☺.“

Vaše profese i další aktivity jsou velmi náročné. Čím pak relaxujete, když už máte všeho „nad hlavu“? Jaké koníčky vás baví?

„Mám to štěstí, že mě baví moje práce. Od moderování Velkých zpráv na Primě, mimochodem, letos už je to dvacet jedna let, co jsem poprvé usednul za moderátorský zpravodajský pult, přes vedení mých motivačních přednášek a seminářů či individuálních konzultací na téma jako ,vystupování na veřejnosti‘, tak ,štěstí se dá naučit, žij teď‘ až po moderování různých akcí, tiskových konferencí a podobných událostí přímo v terénu divákovi z oka do oka. Dalším mým velkým koníčkem je cestování, ale to by vydalo na samostatný rozhovor.“

Pomáhá vám v životě i nějaké motto či zaříkávadlo?

Název knihy ,Žij teď‘ je od jednoho hinduistického mnicha. Když jsme se ptali na jeho životní moudro, usmál se a prohodil: ,Past is bullshit, future is mother fucker, live now‘, do knihy jsme to přeložili jako ,minulost jsou kecy, budoucnost děvka, žij teď‘. To je můj tréninkový plán. Na to myslím, když se mi hlavou honí nejrůznější myšlenky. A ještě jedno mi pomáhá. Nenechte si od nikoho – s prominutím i bez – ,kecat‘ do svého života. Stejně ho nikdo za vás nedožije. Žijte teď, neodkládejte život na příště.“

Knihu Karla Voříška Žij teď můžete zakoupit u svého knihkupce nebo na Albatros Media.