Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Helena Pecháčková: „Malování jaguou doporučuji lidem, kteří si chtějí vyzkoušet, jak by se cítili s pravým tetováním.“
foto P. Jedlička a P. Lučištník, koláž fotojet.com
Inspirace / Osobnost týdne

Helena Pecháčková: „Malování jaguou doporučuji lidem, kteří si chtějí vyzkoušet, jak by se cítili s pravým tetováním.“

datum: 2. 10. 2019 0:05 autor: Eva Zelinková
Na sociálních sítích si říká Henna Helena mimo jiné i proto, že malování hennou si oblíbila. Krásné obrázky bez předlohy ale maluje na lidská těla i jagua gelem, což je přírodní barvivo pocházející z Amazonie. Dnešní rozhovor s ní je o tom, co při své práci prožívá a také, zda lze „pokérovat“ třeba už i miminka.

Kdy vás napadlo, že budete kromě soukromé výuky angličtiny nabízet i dočasné zdobení těla hennou a jaguou? Musela jste k tomu něco nastudovat, případně byla jste i v Amazonii, abyste se vše naučila?

„Ona ani ta angličtina nepřišla úplně samozřejmě. Asi jsem, což je teď módní slovo, multipotencionál. Učím angličtinu, překládám, maluji na to, co mi přijde pod ruku, šiju dobové kostýmy, dokonce jsem dělala i loutky… Původně jsem vystudovala textilní designerství na Technické univerzitě v Liberci (tak to mám zapsáno v diplomu), ale spíš než móda mě bavila historie odívání a různé techniky zdobení. V té době jsem ovšem netušila, že něco jako henna existuje. K té jsem se dostala až přes indický a orientální tanec. U indického klasického tance kathak jsem zůstala dodnes, ale lektorce orientálního tance, kterému se již nevěnuji, mohu poděkovat za seznámení s hennou. 

Jednou s velkou slávou přišla, že nás s ní ozdobí, ale místo toho nás pomalovala fixkou a dozdobila to kamínky. Na jednu stranu se mi to moc líbilo a na druhou jsem si připadala podvedená, tak jsem začala zkoumat, jak to s hennou vlastně je. Na internetu jsem se dostala k pracím paní Catherine Cartwright-Jones, která se problematikou zabývá opravdu do hloubky a jejíž studie jsou na internetu volně dostupné. Akorát tehdy, kolem roku 2001, se ještě velmi obtížně kvalitní materiál sháněl, takže mé pokusy byly spíše náhodné. Později jsem se díky společné známé setkala s paní Ivanou Švarcovou, která v Čechách začala prodávat henna prášek v body art kvalitě. Ta mě seznámila i s materiálem jagua – což je zahuštěná šťáva plodu stromu Genipa Americana. 

Takže ne, v Amazonii jsem nebyla, i když v Indii ano. Většinu věcí, které o těchto technikách vím, jsem získala díky samostudiu, hodně mi dala i komunikace s kolegy z celého světa na sociálních sítích a také na mezinárodní konferenci East West Mehndi Meet v Maďarsku, kterou jsme s Ivanou navštívily.“

Co ke své práci potřebujete? Stačí „jen“ kufřík plný barev a štětců?

„Ne tak docela. Jednak bych úplně nemluvila o barvách – mám buď hennu, která je hnědá nebo jaguu, která je modrá. A spíš než štětce používám kornoutky podobné těm cukrářským. Asi nejdůležitější pro mě ale je domácí příprava. Na hennu potřebuji kvalitní jemně mletý prášek z henny, ze kterého si umíchám pastu, do níž se přidávají esenciální oleje a cukr. Vše pak musí určitou dobu zrát, aby se uvolnilo barvivo, které se naváže na kůži. Potřebuji si srolovat a naplnit kornoutky tak, aby se mi s nimi dobře pracovalo.

S jagua gelem je příprava na ‚dočasné tetování‘ jednodušší. Gel si kupuji již připravený k použití, takže mi ho stačí jen přelít do kornoutků. Oba materiály ale v pokojové teplotě poměrně rychle ztrácejí barvivost, takže se musejí skladovat zmražené, proto je na akce nosívám v chladící tašce.

Pozor! V okamžiku, kdy vám někdo bude nabízet ‚hennu‘ v různých barvách, vezměte nohy na ramena. S přírodní hennou to z principu nemůže mít kromě pojmenování nic společného. Některé materiály, co se na trhu jako henna nabízejí, mohou být vyloženě nebezpečné.“

Existují nějaká rizika spojená i s přírodní hennou a jaguou, o kterých je dobré vědět?

„Jak jsem uvedla, barvivo v henně i v jague se v pokojové teplotě snadno rozkládá. Kornoutek skladovaný v pokojové teplotě vydrží barvit tak dva, tři dny a pak už kvalita rychle klesá. A dovážené předmíchané pasty, byť vám mohou tvrdit, že jsou z přírodní henny, často pocházejí ze zemí, kde je na obal možné napsat, co chcete, a nikdo to nekontroluje. Pasty pak mohou obsahovat cokoli od terpentýnu, barviv s obsahem solí těžkých kovů až po různé koncentrace PPD, para-fenylendiaminu, což je velmi silný kontaktní alergen a mohou způsobit opravdu vážné zdravotní komplikace.

Pokud vám tedy člověk nabízející hennu nebo jaguu nedokáže říct, co jeho pasta obsahuje, raději odmítněte. Složení henny bývá: prášek z henny, cukr, voda nebo citronová šťáva a esenciální olej (většinou levandulový, kajeputový, tea tree nebo eukalyptus) a složení jaguy: šťáva nebo sušený prášek jaguy (genipa americana), voda nebo citronová šťáva (někdy kyselina citronová), zahušťovadlo (většinou xanthan) a cukr. Dalším vodítkem je vůně, která by měla být příjemná, bez chemických podtónů.

A jelikož se v dnešní době může vyskytnout alergie téměř na cokoli, existují reakce i na jaguu (většinou u lidí s alergiemi na tropické ovoce) a vzácně i na hennu. Pokud se člověk obává reakce, není problém udělat test vzorkem.“

Proč nemáte ráda označení „tetování“?

„Henna, jagua a tetování jsou svébytné techniky, které vycházejí z úplně jiných tradic. Spojuje je jedině to, že se všechny aplikují na kůži. Je to zjednodušující a zavádějící termín, raději mám výraz ‚body art‘ nebo alespoň ‚dočasné tetování‘.

Tetování vnímám jako vážnou věc, protože je permanentní a nositel musí podstoupit bolest k tomu, aby motiv mohl na kůži mít. Podle mě by mělo mít pro svého nositele hluboký význam. Na druhou stranu henna je pomíjivá. Objevuje se v různých kulturách a většinou provází oslavy a radostné přechodové rituály. Po její aplikaci se člověk musí zklidnit a dodržovat určitá pravidla, aby se hezky vybarvila. A dokud ji člověk má, připomíná mu prožitek spojený s oslavou či rituálem. Když zmizí, udělá prostor něčemu novému. Osobně je mi asi nejbližší. Malování je velmi uklidňující pro obě strany a výsledek působí velmi jemně.

Jagua je v našem kulturním kontextu velmi zajímavý a relativně nový přírodní materiál, který svým vzhledem dokáže suplovat tetování, takže oslovuje trochu jiný druh klientely. Zatímco u henny mi označení ‚tetování‘ vyloženě vadí, u jaguy sama občas pro zjednodušení komunikace spojení ‚dočasné tetování‘ používám. Také ji doporučuji lidem, kteří si chtějí vyzkoušet, jak by se cítili s pravým tetováním. Baví mě na ní její variabilita – dá se nanášet kornoutkem i štětcem, ale jak jsem říkala, bližší mi je henna.“

Jak dlouho zdobení hennou i jaguou vydrží a dají se obě techniky kombinovat?

„Obrázky vydrží na kůži jeden až tři týdny. Mechanismus vybarvení je podobný. Barvivo se naváže na keratin v buňkách pokožky, sytost a trvanlivost se odvíjí od hloubky, do jaké barvivo pronikne a v jakém množství se naváže. K postupnému vyblednutí pak dochází díky exfoliaci. 

Materiály se ale kombinovat dají. Má to však svá úskalí, protože každý materiál potřebuje trochu jinou následnou péči. Nabízím to výjimečně a spíše jen kamarádkám. Smícháním henny a jaguy v různých poměrech se dá dokonce získat i velmi zajímavá škála odstínů mezi hnědou, modrou až černou, ale to dělá jen pár lidí na světě. Já mezi ně zatím nepatřím, protože to je časově i technicky náročné.“

Jak „starý“ musí zákazník být – neboli lze „pokérovat“ už i miminka?

„Rituálně se to sice v kulturách s tradicemi henny a jaguy někdy dělá, ale já bych to nedoporučovala. Například u miminek s deficitem G6PD, což je u nás vzácné genetické onemocnění, se henna nesmí aplikovat vůbec. Vzhledem k tomu, že může být asymptomatické, je lepší neriskovat. Většinou maluji děti od šesti let, pokud je dítě klidné (aby si obrázek nerozmazalo) a pokud nemá žádné alergie, tak i třeba o něco mladší.“

O jaké motivy je mezi klienty největší zájem?

„Záleží na druhu akce. Často chtějí něco, co viděli u předchozího zákazníka nebo někde na internetu. Občas mám pocit, že lidé nemají fantazii.“

Kde berete předlohy a jaké jste si nachystala třeba na Skotské hry na Sychrově či jinde?

„Nejraději maluji bez vzorníku. Na druhou stranu neustále sbírám vizuální podněty, ať už z textilií, keramiky, šperků nebo i prací kolegů. Popovídám si s klientem o nějaké rámcové představě rozvržení a stylu (geometrický, florální, jemnější, výraznější) a pak se pokusím tu představu naplnit.

Na tematické akce se snažím najít motivy, které s tématem souvisí. A především se snažím nabízet své služby na akce, na které bych sama ráda jela jako divák. Skotské hry jednou z takových akcí byly. Věděla jsem, co tam chci malovat, ještě než jsem měla potvrzenou smlouvu s pořadatelem.“

Zkoušíte něco také na sobě? Čím jste u sebe začínala a co máte na těle právě teď?

„Neustále. Pokaždé, když míchám pastu, testuji konzistenci a barvivost. Většinou mám pomalovanou levou ruku, jsem pravák. Akorát když mám před sebou akci v dobovém oblečení, přesouvám testování na nohy, kde se to schová pod sukní.“

Jste pro symetrii či naopak?

„Symetrie je náročná a namalovat něco symetricky je vždy výzva. Někdy ji přijmu a někdy raději volím asymetrický motiv.“

Býváte vítána i na svatbách?

„To doufám. Zatím jsem malovala jen dvě nevěsty. V obou případech to byl velmi výjimečný zážitek. Je velká pocta, když se vám někdo svěří do rukou, že chce ozdobit na svůj velký den. Zároveň je to i zodpovědnost a hodně práce.
S kolegyní jsme malovaly indickou nevěstu. Zkušenější kolegyně malovala ruce, já nohy. Trvalo nám to asi šest hodin – představte si, že takhle dlouho zdobíte perníčky a sedíte u toho na nízké stoličce… Do toho chodily kamarádky, tetičky, bratři, nevěstě nosili občerstvení, vtipkovalo se… Pak jsme pokračovaly s nejbližšími ženskými příbuznými a večer jsme spolu s dalšími kolegyněmi malovaly drobnosti pro ostatní hosty předsvatební slavnosti. Před akcí jsme poctivě trénovaly tradiční motivy, aby nám šlo malování od ruky, a vyplatilo se to. Moc ráda na to vzpomínám, i když to bylo velmi náročné. Určitě bych uvítala, kdyby se podobná příležitost zase naskytla.“ 

Jsou místa na těle, na která se prostě nemaluje?

„Určitě ne na intimní partie. A také nedoporučuji obličej, i když to je spíš kvůli tomu, že se obrázek nemusí hezky vybarvit a při blednutí by to také nemuselo vypadat hezky. Pak jsou místa, která se nemalují z technologických důvodů, aby se nerozmazala během schnutí nebo neobtiskla během působení pasty.“

Jaká přání jste naposledy plnila klientkám v Salonu Korunka v Praze, se kterým spolupracujete a kde jsme se mimochodem i my dvě potkaly?

„S pražským Salonem Korunka spolupracuji především na společenských akcích, kde nabízíme zdobení jako doprovodný program pro hosty. Přímo v salonu jsem třeba malovala těhotenské bříško, což je vždycky radost, a také šperk do dekoltu pro slečnu k zahájení studia…“

Když si potřebujete od práce odpočinout, čím relaxujete?

„Asi jinou prací… Ovšem když se potřebuji protáhnout, volím tanec. Nejdéle se věnuji klasickému indickému tanci kathak, ale baví mě i historické společenské nebo skotské tance. Ráda cestuji a navštěvuji hrady, zámky a muzea.“

Kdyby měly naše čtenářky zájem nechat se ozdobit hennou nebo jaguou, čím by měly začít?
„Myslím, že by si hlavně měly rozmyslet, k jaké příležitosti se chtějí nechat namalovat. Chtějí si udělat radost? Slaví nějaký úspěch nebo jubileum? Chtějí upoutat pozornost? Chtějí zdobení jako doplněk k šatům na ples? Chtějí překvapit partnera? Chtějí si zkusit, jak by se cítily, kdyby měly tetování? Vybírají malování jako doprovodný program na večírek? Nebo je za tím něco hlubšího a zdobení má být součástí nějakého rituálu?
Od toho se odvíjí i volba techniky, zda hennou nebo jaguou, a následně i výběr motivu a rozsahu.
Také je třeba zvážit načasování. Pasta i gel musí nějakou dobu působit a k plnému vybarvení motivu dochází až v průběhu následujících 48 hodin po odstranění pasty/gelu, což je třeba mít na mysli, zejména když jde o zdobení na focení nebo na ples.“

Kde je vás možné v případě zájmu zastihnout?
„Nejaktivnější jsem na Facebooku a na Instagramu, webovou stránku sice mám, ale nějak ji nestíhám udržovat aktuální.”

 


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Zuzana Bartová: „Ušít se dá všechno!“

Zuzana Bartová: „Ušít se dá všechno!“

Autor: Eva Zelinková, Datum: 6. 11. 2019 0:05
David Buchta: Vrací mužům energii

David Buchta: Vrací mužům energii

Autor: připravila Hana Lorencová, Datum: 30. 10. 2019 0:05