Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
František Jaroš: „Pes je rozhodně nejlepší přítel člověka, ale nejsem si jistý, jestli je člověk nejlepší přítel psa.“
Dagmar Ouhrabka Photography
Inspirace / Osobnost týdne

František Jaroš: „Pes je rozhodně nejlepší přítel člověka, ale nejsem si jistý, jestli je člověk nejlepší přítel psa.“

datum: 10. 8. 2022 0:05 autor: Jitka Lenková
A taky bezpečí, jistota, láska a porozumění. Přátelství, důvěra. Poslušnost. Tak nějak si představujeme ideální vztah člověka a jeho psa. Dokud si psa opravdu nepořídíme a nezjistíme, že mnoho věcí je úplně jinak. Pokud ne úplně všechny. A my to můžeme nechat být anebo to začít řešit. Jako František Jaroš, absolvent Animal Training Academy, zakladatel Klubu moderního psa a autor Psí bible. A také majitel téměř šestiletého amerického stafordširského teriéra Aramise. Ten ale při našem setkání v zahradní kavárně chyběl.

Jak jste se vlastně dostal k Arimu?

„Původně to byl pes můj a mé přítelkyně, a při rozchodu jsme se dohodli, že zůstane mně. To mu byl asi rok. Já nikdy neměl psa, vždycky ho měly moje přítelkyně, nejdřív německý ovčák, potom zlatý retrívr, anglický buldok a nakonec Ari. Prvních 12 měsíců jsme chodili na všechny možné kurzy, pro štěňata, poslušnost, pokročilá poslušnost, obrany atd., ale nefungovalo to.

Problém byl, že jsem Ariho nechtěl zlomit. Takže odpověď trenérů byla vždy stejná. Já nejsem dost důsledný, a co se divím, když mám staforda. Až ve škole, konkrétně v akademii ATA pana Ščučky, jsem se nakonec dozvěděl, že zásadní je něco úplně jiného. Právo toho psa, nebo jiného zvířete, snažit se, učit se s radostí a uspět. A být pak i odměněn.“

zdroj: Dagmar Ouhrabka Photography

Jak přesně to myslíte?

„My si myslíme, že když pes dostane jednou nebo dvakrát denně žrádlo do misky a jednou denně s ním obejdeme park, tak jsme mu dali dostatečnou šanci snažit se, učit se a uspět. Přitom sami bychom takhle žít nechtěli.“

 V čem tedy přesněji spočívá ta vaše metoda výcviku psů?

„Pozor, to není moje metoda. Absolvoval jsem tu akademii ATA, všechny tři stupně, a dvě třetiny toho, co s Arim děláme, jsou na základě této akademie, a jedna třetina vlastní zkušenosti. A zjistil jsem, že když lidi mluví, běžně o výcviku psů, tak vlastně neví, o čem mluví. Máme tady dva miliony psů a každý ví, jak se mají cvičit psi.“

A není to tak?

„Není. Pes je sobec, jako každý. Když člověk dostane každý večer jen tak, za nic 1 000 Kč a pes své žrádlo, tak ani jeden nebude ochoten a možná ani schopen se přes den snažit a učit jenom za pohlazení, vlídné slovo nebo bonbón, tedy pamlsek. Protože ví, že večer zase dostane to svoje, jen tak, za nic.“

Jak tedy, pro přiblížení, vypadá váš běžný den s Aramisem? Bydlí s vámi v bytě, předpokládám.

„Ano. Žije se mnou v bytě a chodí se mnou ven. Dvakrát denně jdeme jenom venčit, je tam takový travnatý ostrůvek mezi dvěma silnicemi, vyvenčí se, dostane odměnu a hotovo, deset minut max. Vedle toho jednou až dvakrát denně chodíme cvičit. Protože dobrý trénink je pro psa stejně jako namáhavý jako 2–4 hodinová procházka bez cíle a náplně. Jednou do týdne ještě chodíme na delší procházku a jednou měsíčně jedeme metrem, tramvají, autobusem nebo jdeme na Václavák.“

A potom doma?

„Doma je Ari v kleci. Vysvětlím. Ne pořád, samozřejmě. V kleci má plnohodnotný odpočinek, je v bezpečí, a ví to. Necourá za mnou po bytě, nesleduje mě, nemusí nic hlídat.“

A v noci?

„To je zvláštní. Když jsem měl návštěvu, dal jsem ho spát do klece a pak už tam chodil sám. Pochopil, že se mu to vyplatí. Podobně Ari ví, že venčit se nechodí v šest, sedm nebo osm ráno, ale až já vstanu. Podobně je to s krmením. Nemusím třeba spěchat večer domů, protože pes musí dostat v sedm večer nažrat.“

zdroj: Dagmar Ouhrabka Photography

A nemusí?

„Nemusí. Protože já nekrmím do misky.“

Aha? Jak tedy?

„Ari má na den těch 300–320 gramů granulí, ty si ráno odměřím, dám do kapsy a během dne ho s nimi odměňuji. Je to hra, protože Ari musí dostat celou denní dávku a já musím vymyslet jak.“

V té kleci je zavřený anebo tam jenom musí být?

„Je tam zavřený a má přes ni hozenou deku. Když si člověk chce odpočinout, jde se vyspat do ložnice. Je to bezpečné, kontrolované a pravidelné. Pokud pes dokáže takto odpočívat v bytě bez klece, tak ten byt má vlastně jako velkou klec, nic proti. Ale pokud má s odpočinkem problémy, trpí třeba separační úzkostí, je tohle řešení.

Ale jako všechno ostatní, se pes musí odpočívat naučit. S dítětem taky nediskutujete, v kolik jde spát, ale děláte všechno pro to, aby se mu to vyplatilo, že jde spát.“

Jak se díváte na jiné netradiční metody výcviku psů u jiných cvičitelů, třeba pana Desenského?

„Nechápu, nerozumím. Zvlášť pak České televizi nerozumím, že propaguje člověka, který kouše psy. Člověk je chytřejší než pes. Tedy jak konkrétní člověk a konkrétní pes. Když člověk není chytrý, a přesto musí být vůdce smečky a musí být dominantní, se psem potom jenom manipuluje, třeba silou, není to přirozená autorita. A pes to pozná.“

A pak pes takového člověka kousne?

„Ano. Ale kdo dal člověku právo kousat psa? Moje zkušenost je, že klasický trénink je z 90 % o trestech. A my víme, že nemáme, a dokonce nesmíme, bít děti. Co nám dává právo bít nebo jinak trestat psa? Desenský je ‚vůdce smečky‘, ale žádný diktátor se přece důchodu nedožil. Podle mě je to o inteligenci.

Já jsem, snažím se být, chytřejší než pes a když někdo není chytřejší než pes, tak musí tomu psovi pořád dokazovat, že je aspoň silnější.

Jak Desenský učí psa, aby netahal na vodítku? Škubne s ním. A pokud bude tahat znovu, tak podle něj poprvé letěl málo. To je jeho systém.“

Dobře, tak jak jinak?

„Používat selský rozum. Využít přírodní zákony a použít principy učení. Představit si jak bych se to učil já a být upřímný, protože nikdo učený z nebe nespadl. Pes není plyšák na hraní ani kačer na tahaní na provázku. Každý majitel psa může být mentalista a každý trenér psů může být jasnovidec, alias psycholog psů.“

Tedy používat Ščučkovu metodou.

„Ona to není Ščučkova metoda, je to jen tzv. ‚moderní trénink‘ Ale v rámci ATA jsou a fungují všechny informace dohromady a v souvislostech. Všechno to do sebe zapadá. Dostanete odpovědi na všechny možné otázky.

Já jsem 25 let trénoval pozemní hokej. Trénoval jsem děti i dospělé, kluby i reprezentace, v ČR i v zahraničí. Nikdo mě ale nikdy nenaučil tolik o učení, jako tenhle ‚trenér psů‘.

Hlavně to, jak obrovský význam má nekrmit do misky, ale z ruky. A ten pes přitom nemá hlad, jak tvrdí odpůrci moderního tréninku.“

Protože pes je šelma a nemusí žrát třeba tři dny. Nebo ne?

„Přesně. Ari dostává nažrat každý den, akorát, že z ruky. Nikdy nepoznal hlad. A ani na jeho kondici není vidět, že by mu nějak vadilo, že se krmí průběžně přes den a nedostává svou denní krmnou dávku celou najednou, v jedné nebo dvou porcích.“

Čili mu to fyziologicky nijak neškodí.

„Tak. Já jsem třeba zjistil, že Ari po určitém množství sežraných granulí už další nechtěl a zbylo mi v kapse asi 20 % denní dávky. Tak jsem o to množství denní dávku snížil a co se stalo? Ari měl 35 kilo, teď má třicet a je ve skvělé kondici a není na něm gram tuku. A už jen tahle jediná věc, krmení z ruky, otočí život váš i vašeho psa o 180 stupňů. Stejně jako bezpečný, kontrolovaný a pravidelný odpočinek. Pro učení, komunikaci a spolupráci potřebuje pes, stejně jako člověk, hodně, opravdu hodně energie.“

Takže to máme odpočinek, krmení, co dál?

„Určitě obojek a vodítko. Čím užší ten obojek je, tím lépe na něj pes reaguje, tím víc vnímá, co mu tím obojkem chci říct. Nechápu, jak někdo může používat na zdravého psa postroj. Je to vrchol neúcty a neznalosti. Postroj vyvolává tzv. opposite reflex, psovi v postroji se na vodítku táhne lépe, tak to využije a opře ještě víc, protože on táhnout chce tak jako tak.

Lidi postroj používají, protože se jim se psem lépe manipuluje, vlastně ho, opět, zmáhají silou, místo aby ho doopravdy naučili správné chování. Pes je rozhodně nejlepší přítel člověka, ale nejsem si jistý, jestli je člověk nejlepší přítel psa.

Základ je přiznat si, že obojek ani vodítko nejsou pro psa přirozené. Takže aby pes obojek milovat a věděl, co znamená vedení vodítkem, tak se to musí opravdu naučit. Ideální je třeba střídat vodítka. Někdy krátké, někdy delší a jindy stopovačku nebo flexi.“

A kdy se může proběhnout na volno?

„Pes by neměl být nikdy bez vodítka. Když má volno, tak u mě to spočívá v tom, že si jde, kam chce, a já jdu za ním. Vodítko slouží nejen ke kontrole psa, ale také ke kontrole prostředí. A fakt je lepší honit konec vodítka, než se v případě nutnosti psovi sápat po krku nebo ocase. A hlavně, pes se nemusí probíhat na volno. To, že psovi takové proběhnutí se chybí, je taky jen naše fikce. Pes v přírodě nikdy neběhá jen tak, nejde jen tak na procházku.“

Existuje nějaké minimum, které by měl zvládnout, nebo dokáže zvládnout, každý pes?

„Představte si moderní trénink psa jako když máte auto. Pravidla silničního provozu jsou přírodní zákony, řízení auta jsou principy učení a pes je to vaše auto. Jak dobrý budete řidič, záleží jen a jen na vás.

Máme v ATA hrozně vtipnou pomůcku. Říká se tomu ‚hra na učení‘. Jde o to naučit v tomto případě člověka třeba rozsvítit, sednout si na židli, jít v klidu vedle vás nebo k vám přiběhnout, ale nesmíte na něj přitom mluvit. A ten člověk začne v té chvíli vnímat ten výcvik z pozice toho psa. To znamená, že člověk vůbec neví, co ho vlastně chcete nebo budete učit. Prostě nemá žádnou představu, čeká za dveřmi, pak přijde dovnitř a začínáte ho učit.

Tohle by měl předvést každý trenér bez problémů. A samozřejmě platí, že akce odpovídá reakci. Sáhnete na člověka, zvýšíte hlas, cuknete vodítkem, odměníte málo a ten člověk vám to při tomhle cvičení vrátí.

Velmi rychle taky zjistíte, že signály čekej nebo zůstaň nedávají psovi smysl a žádného to nejste schopni naučit. Každého ale naučíte sedni a můžete potom trvání toho signálu chování prodloužit i na hodiny. Ale pořád je to jen sedni. Protože pes nemá představivost. Učí se jen a jen vlastní zkušeností.

Je důležité také pochopit, že není možné řešit jedno chování daného psa vytržené z kontextu.“ 

A co kdyby se s vámi chtěl někdo osobně poradit? Plánujete třeba nějaké výcvikové akce?

„Proto jsem založil Klub moderního psa, aby majitelé psů měli možnost porovnání moderního tréninku s klasickým tréninkem. Pro vaši smysluplnou diskusi s každým trenérem psů stačí seznámit se s přírodními zákony a principy učení na webu. Pokud potřebujete konkrétní a smysluplnou radu, můžete jít ke každému trenérovi s certifikátem ATA, a dostanete ji. Já osobně potom do budoucna připravuji semináře Psí bible v praxi určené pouze pro majitele Psí bible, kteří už nebudou řešit CO mají dělat se svým psem, ale JAK pro něj mají vytvořit srozumitelné prostředí a vést svého psa k obecnému rozvoji. První semináře budou potom zaměřené na majitele psů a druhý na ‚poradce‘ Klubu moderního psa.

Mým cílem je, aby v každé základní kynologické organizaci Českého kynologického svazu byl jeden roh cvičáku určen pro Psí bibli v praxi a minimálně jeden poradce Klubu moderního psa, který bude schopen a ochoten psům a jejich majitelům opravdu pomoc.“


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Paul Newman (†83): Modrooký idol žen

Paul Newman (†83): Modrooký idol žen

Autor: Anna Vágnerová, Datum: 29. 9. 2022 0:05

Paul Newman proslul jako jeden z nejlepších herců své doby. Paul Newman se dal na herectví poté, co…

Andrea Trčková: „Život začíná po čtyřicítce.“

Andrea Trčková: „Život začíná po čtyřicítce.“

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 27. 9. 2022 0:05

„Usměj se a měj se ráda,“ bylo napsáno na tabuli. To bylo první, čeho jsem si v zasedačce…

MUDr. Petra Keslová: Každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky

MUDr. Petra Keslová: Každá infekce nepotřebuje léčbu antibiotiky

Autor: Šárka Podlenová, Datum: 21. 9. 2022 0:05

„I virózu musíte týden vyležet,“ říká MUDr. Petra Keslová PhD., primářka Kliniky dětské hematologie…

MUDr. Roman Kocián, Ph.D: „Nejlepší prevencí gynekologických nádorů je očkování mladých dívek a chlapců proti HPV infekci.“

MUDr. Roman Kocián, Ph.D: „Nejlepší prevencí gynekologických nádorů je očkování mladých dívek a chlapců proti HPV infekci.“

Autor: Lenka Hájková, Datum: 14. 9. 2022 0:05

Září je měsícem osvěty o prevenci gynekologických zhoubných onemocnění. Pokud je vám více než 30…

Olena Popová: Pomáhá Ukrajincům hledat práci

Olena Popová: Pomáhá Ukrajincům hledat práci

Autor: Andrea Jalůvková, Datum: 6. 9. 2022 0:05

Od zbytku rodiny ji dělí přes tisíc kilometrů. Po příjezdu na sever Moravy začala okamžitě pracovat…

Paralympionik Jiří Suchánek: „Sportovat s handicapem není nic výjimečného.“

Paralympionik Jiří Suchánek: „Sportovat s handicapem není nic výjimečného.“

Autor: Tereza Lavičková, Datum: 30. 8. 2022 0:05

Na jednu stranu je Jiří Suchánek úplně obyčejný chlap. Stará se o dům a zahradu, rád tráví čas s…

Iva Pekárková: „Už se nebudím ze spaní a zděšeně nepřemýšlím, jak trable svých klientů vyřešit."

Iva Pekárková: „Už se nebudím ze spaní a zděšeně nepřemýšlím, jak trable svých klientů vyřešit."

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 24. 8. 2022 0:05

Pokud jste vášniví čtenáři knih se sociální tematikou a mezi vaše oblíbené příběhy patří ty, které…

Blanka Kovaříková: „Přitahují mě především ti, o jejichž osudech se nic neví."

Blanka Kovaříková: „Přitahují mě především ti, o jejichž osudech se nic neví."

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 17. 8. 2022 0:05

Novinářka a spisovatelka Blanka Kovaříková většinou mapuje osudy prvorepublikových hvězd. S…

Tip šéfredaktorky

Nová SOUTĚŽ o 5 balíčků kosmetiky DERMEDIC

27. 9. 2022 15:00 autor -mav-