Čas jen pro mě

Co víme od Žofii? 

Představy o životě, manželství i fungování rodiny byly u Žofie a Alžběty (Sissi) tak rozdílné, že tyto dvě ženy jen těžko mohly najít společný průsečík kromě dětí. Ale i na správnou výchovu potomků panovnického páru stejně dohlížela tchyně Žofie. 

Žofie Friederika Dorotea Vilemína Bavorská (Sophie Friederike Dorothea Wilhelmine von Bayern) se narodila 27. ledna 1805 v Mnichově jako dcera bavorského krále Maxmiliána I. Josefa a jeho druhé manželky Karolíny Bádenské jako jedna z dvojčat. Druhá byla Marie Anna, pozdější saská královna. Celkem měla Žofie dvanáct sourozenců, někteří ale zemřeli v dětství.

Na rozdíl od tehdejších zvyků se Maxmilián a Karolína svým dětem hodně věnovali. Chtěli z nich vychovat moderně smýšlející jedince, což navzdory veškeré svobodě zahrnovalo určitá pravidla, jako například absolutní dochvilnost, která byla prvořadá.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

11 zajímavostí o císařovně Sissi

Krásná princezna a ošklivý arcivévoda

Ani slabost pro hezkou i bystrou dceru Žofii nezabránila Maxmiliánovi, aby i ona se stala figurkou na jeho šachovnici sňatkové politiky. Osud nápadně krásné a inteligentní Žofie byl zpečetěn v roce 1824, kdy jí byl představen rakouský arcivévoda František Karel, ne zrovna pohledný mladší syn císaře Františka I. Budoucí ženich navíc nebyl ani nijak zvlášť chytrý. 

Už tehdy bylo zřejmé, že to nebude příběh o velké lásce, ale o politice, ambici a rodinné strategii. V témže roce za něj byla provdána. 

Žofie mohla hovořit o štěstí, že ji neprovdali za Františkova staršího bratra Ferdinanda (pozdější císař Ferdinand I. s všeříkajícím přívlastkem „Dobrotivý“), který byl slabomyslný.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Kateřina Schrattová (†86): Dlouholetá milenka císaře Františka Josefa I.

Pomalu přebírá vládu

Po smrti Žofiina tchána Františka I. v roce 1835 usedá na trůn právě Ferdinand I. Monarchii ve skutečnosti řídí Císařská rada, kterou ještě stačil jmenovat František I. Jde mj. o kancléře Metternicha, ministra Františka Antonína Kolovrata i Žofiina manžela Františka Karla.

Františka Karla zdroje ho líčí jako nevýrazného, poněkud slabého člověka a v politice bez většího zájmu i energie. A právě kombinace — ambiciózní žena a tichý, neprůbojový muž — vytvořila v habsburské rodině mocenské vakuum, v němž Žofie postupně získala skutečný vliv.

Vedle císaře Ferdinanda I. a jeho rádce Metternicha se Žofie stává stále důležitější hráčkou. Metternich v ní měl soupeřku, která mu rozuměla a zároveň mu odporovala. Sama ho obviňovala, že chce řídit monarchii bez skutečného císaře.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Marie Antoinetta: Co se stalo s jejími dětmi?

Soukromý život

V prvních letech manželství se Žofii nedařilo otěhotnět — a to ji hodně trápilo. Po několika potratech konečně roku 1830 porodila syna Františka Josefa, následovali další tři synové a dcera. 

Osobní život Žofie je dodnes předmětem spekulací. Nejčastěji se připomíná její blízkost k Napoleonovu synovi, vévodovi z Reichstadtu, tedy Napoleonu II., přezdívanému l’Aiglon neboli Orlík. Údajně si byli velmi blízcí, a zda šlo o milostný poměr, si ti dva odnesli do hrobu.V dobových i pozdějších fabulacích se objevuje také jméno švédského prince Gustava z Vasy, avšak šlo spíše o drby než o doložený vztah.

Žofiin triumf: syn František Josef je císařem

Nejstarší syn František Josef byl vychováván jako budoucí císař. Ferdinand I. byl sice ženatý s Marií Annou Savojskou, zřejmě šlo jen o formální sňatek a děti neměli. Proto bylo jasné, že po jeho smrti na trůn usedne Žofiin manžel. A Žofie nelenila.

V revolučním roce 1848 císař Ferdinand I. abdikoval a Žofie přiměla svého manžela Františka Karla, aby se vzdal nároku na trůn a podpořil nástup svého tehdy teprve osmnáctiletého syna Františka Josefa. Tím si vysloužila přezdívku „tajná císařovna“ a pověst ženy, která vládne z pozadí.

S Františkem Josefem tak prožila největší triumf i největší rodinnou bolest dvora. Po jeho svatbě s Alžbětou Bavorskou, zvanou Sissi, se vztah mezi matkou a synem prudce zhoršil. Sissi vinila tchyni z konfliktů u dvora i z toho, že zasahovala do výchovy dětí Gisely a Rudolfa. 

Po tragédii v Mexiku, kde byl v roce 1867 zavražděn její oblíbený syn Maxmilián, mexický císař, se Žofie stáhla z veřejného života. Zemřela 28. května 1872 ve Vídni, její manžel ji přežil o šest let. Zůstala po ní pověst ženy, která dokázala být tvrdá i oddaná, chladně politická i hluboce rodinná — přesně ten typ osobnosti, jaký dějiny monarchií nerady přiznávají, ale bez nějž by mnohé z nich vypadaly úplně jinak.