Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Norodom Sihamoni (66): Kambodžský král jako jediný monarcha na světě hovoří plynně česky!
Wikimedia Commons
Inspirace / Královské rodiny

Norodom Sihamoni (66): Kambodžský král jako jediný monarcha na světě hovoří plynně česky!

datum: 30. 7. 2019 0:05 autor: Luboš Y. Koláček
Jeho Veličenstvo kambodžský král Norodom Sihamoni, oficiálními jmény a tituly Preah Karuna Preah Bat Samdech Preah Baromneath Norodom Sihamoni se narodil v květnu roku 1953 v Phnomphenhu a jako jediný monarcha na světě umí výtečně česky. Češtinou hovoří plynně, dokonce lépe než francouzsky, anglicky a rusky, i když tyto jazyky ovládá skvěle. Jako domácí khmérštinu.

Díky plodnému tatínkovi má Norodom Sihamoni dvanáct nevlastních sourozenců, pocházejících ovšem od různých žen. Tatínek Norodom Sihanuk, někdejší kambodžský monarcha, měl totiž celou řadu manželek a partnerek. A tak jediným jeho bratrem od stejných rodičů byl princ Norodom Narindrapong.

A proč umí tak dobře česky?

Od roku 1962 totiž Norodom chodil do základky a posléze studoval v Praze, kam byl vyslán svou zemí i tatínkem, který jako suverénní pan král počátkem roku napsal tehdejšímu československému prezidentovi Antonínu Novotnému, zda by jeho synek z nejmilejších nemohl pokračovat ve vzdělání v naší zemi.

Prezident nejenže souhlasil; on dokonce, jistěže prostřednictvím patřičných úřadů, udělil kambodžskému princi vládní stipendium. V československých archivech se zachoval i doklad, kdy naše ministerstvo zahraničí kladně zareagovalo i na Sinahukovu žádost ohledně zprostředkování princova tanečního vzdělání.

Krásné časy v Praze… 

Do Česka dorazilo kambodžské princátko v červnu roku 1962, bylo bezprostředně ubytováno na kambodžském velvyslanectví a 31. srpna 1962 zapsáno do 3. třídy základní devítileté školy (ZDŠ) v Majakovského (dnes Peléově) ulici v Praze, kde pak přestoupilo do základky v Ostrovní, zaměřené na výuku jazyků.

Zároveň mu ministerstvo školství tehdejší Československé socialistické republiky přidělilo preceptora, který se s chlapcem připravoval do školy, měl na starosti veškeré jeho studijní povinnosti a navíc ho učil francouzštinu. Vodil také Sihamoniho na nejrůznější kulturní podniky, zejména pak na balet, který pohybově nadaný chlapec miloval.

…s latentní homoexualitou?

Každou sobotu tak trávil na baletních představeních v Národním anebo Stavovském divadle. Možná se už tehdy začala projevovat jeho latentní homosexualita, kterou dnes ale stále oficiálně tají. Dokonce daly nedávno jeho domácí státní orgány policejně zatknout několik údajných „vtipálků“, kteří krále na internetu prezentovali jako ryzího homosexuála.

Pravdou je, že se jednalo o poměrně nechutnou koláž, na níž se král účastní v roli gaye hromadné soulože mužů. Král k tomu mlčí. Pravdou ale také je, že o jeho potenciální homosexualitě se spekuluje už dávno: je mu přes šedesát, nikdy neměl manželku a nemá žádné děti... Ale zpátky do dětství a do Prahy.

Konzervatonistou a rebelem

Už brzy také začne (1967) studovat Pražskou konzervatoř, a tak se spolu s ostatními studenty o rok později zúčastní aktuálních demonstrací proti okupaci Československa sovětskou armádou a dalšími zeměmi Varšavské smlouvy. Mezitím ale proběhne v Kambodži takzvaný Lon Nolův převrat, který svrhne princova otce z trůnu. To ale znamenalo, že se bezprizorní princátko musí vystěhovat z kambodžské ambasády.

Smilovala se nad ním ředitelka původní základní školy a vzala ho „na byt“. Sihamoni tak dál zůstává v Praze, kde od roku 1971 studuje svůj milovaný tanec, hudbu a divadlo na Akademii múzických umění (AMU). Jeho snem pak bylo po studiích odjet do Kambodže, pracovat v baletu a učit. Jenomže v tom mu udělali pořádně krvavou čáru přes rozpočet ultrakomunističtí Rudí Khmérové, kteří po drsné revoluci ovládli jeho rodnou zemi. Princ tedy zůstává v Československu. 

Nakrátko otrokem komunistického režimu

Přes všechna varování se princ nicméně vypravil domů do Kambodže v září roku 1975, krátce před promocí na AMU. Čekal ho tam ale zrůdný polpotovský režim, vylidněná města a on sám byl nekompromisně zařazen do skupiny obyvatel vyslané na práci na rýžových polích.

Chodili jsme všichni navlečení do černých kalhot a hrubých halen, těžce jsme pracovali, spali v provizorních přístřešcích přímo na poli, dostávali skromné jídlo,“ vzpomíná později současný kambodžský král, jehož se ale přece jen podařilo zhruba po měsíci dostat ze země: převážně na rozhodné naléhání jeho sesazeného královského otce, který se mimo jiné oháněl faktem, že Sihamoni má mít zakrátko v Praze promoci.

Pustili ho na ni, leč jeho matce, princezně Monineath, která měla synka doprovázet, však již despotičtí Rudí Khmérové povolení k výjezdu nedali.  

Z exilu do exilu

Princ odpromoval a později odcestoval z Prahy. Jistěže ne do Kambodže! Zamířil do Korejské lidově-demokratické republiky, kde v tu dobu žil jeho otec – na pozvání zdejšího komunistického vládce Kim Ir-sena. Princ tady pak v severokorejském Pchjongjangu studoval ještě také kinematografii.

Do toho se ale jeho tatík musel vrátit do Kambodže, kde byl na jednu stranu oficiální „hlavou“ Rudých Khmérů, na straně druhé však nepokrytě zároveň i jejich vězněm. Mladý muž odmítl jet s ním. Tatínek mu to ostatně vůbec neradil. 

Zfalšované pozvání

Už v březnu roku 1976 dostal chlapec telegram od svého otce, který mu v něm nekompromisně přikazoval vrátit se domů do Kambodže „…na oslavy Nového roku a Dne nezávislosti“. Celé to ale byla léčka, telegram podvržený, podpis jeho otce padělaný. Mladík však lest neprohlédl, sedl na letadlo a zamířil domů.

Hned na letišti v kambodžském Phnompenhu ho obstoupili vojáci – a odvlekli přímo do královského paláce, kde měl být nadále společně se svým tatínkem Norodomem Sihanukem a matkou Monineath arestován v „domácím vězení“. Pořád lepší, než zničující otrocká práce na rýžovém poli…  

Žili tu až do osvobození země od Rudých Khmérů „bratrskými“ Vietnamci, kteří si však původní verzi královské moci nepřáli. Rodina tedy odlétá do Číny a princ Sihamoni nakonec do Francie, aby se tu usadil v Paříži. Založil zde taneční školu a stal se profesorem tance. Bez zajímavosti asi není ani drobná princova životná peripetie, kdy se musel dle královské tradice stát budhistickým mnichem a pobýt celý půlrok v klášteře.

Politická kariéra

Velvyslancem Kambodže při UNESCO se Sihamoni stal roku 1993, to stále ještě v Paříži, načež ho král Norodom Sihanuk roku 1994 jmenoval Velkým princem, tedy jakýmsi následníkem trůnu.

Králem se stal dne 14. října 2004 bezprostředně po abdikaci jeho otce. Králem byl zvolen a 29. října 2004 korunován v královském paláci. Dlužno připomenut, že jako „zvolený“ panovník nemá žádné zásadní politické pravomoci a tak hlavně reprezentuje jednotu země.

České reminiscence

Také Česko už od té doby párkrát navštívil a roku 2006 dokonce obdržel – jako zatím jediný král – čestné občanství hlavního města Prahy. To v rámci své zatím poslední návštěvy Česka roku 2010 získal Norodom Sihamni čestný doktorát na pražské Akademii múzických umění. Zazpíval přitom oblíbený Masarykův song Ach synku, synku….

„Praha je pro mě nejkrásnější město světa, bohatství její historie je pro mě oslňující,“ pronesl v této souvislosti dojatý monarcha. „Léta dětství a mládí, která jsem tu prožil, patří k nejkrásnějším létům mého života.“ Také se slzou v oku zavzpomínal, jak kdysi v Praze v Národním tančil v Louskáčkovi.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Bhútánský král Džigme a jeho půvabná žena Džetsun

Bhútánský král Džigme a jeho půvabná žena Džetsun

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 13. 8. 2019 0:03
Charles a Camilla: Láska, která musela počkat

Charles a Camilla: Láska, která musela počkat

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 29. 7. 2019 0:05
Margareta Rumunská (70): Královna bez království

Margareta Rumunská (70): Královna bez království

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 23. 7. 2019 0:03
Tip šéfredaktorky

Máme první narozeniny! Dárek dostanete vy!

16. 8. 2019 10:00 autor Markéta Vavřinová