Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Beatrix (81): Královna „v důchodu“, která si vyvzdorovala svého manžela a přežila atentát
Wikimedia Commons
Inspirace / Královské rodiny

Beatrix (81): Královna „v důchodu“, která si vyvzdorovala svého manžela a přežila atentát

datum: 18. 6. 2019 0:05 autor: Luboš Y. Koláček
Třiatřicet let seděla na trůně a pilně vládla nizozemská královna Beatrix, přesněji řečeno od 30. dubna 1980 do 30. dubna 2013, kdy se rozhodla abdikovat ve prospěch svého syna Viléma-Alexandra, současného krále Nizozemí.

Celý jménem se tato královská výsost „v důchodu“ jmenuje Beatrix Vilemína Armgarda Oranžsko-Nasavská a byla princeznou oranžsko-nasavskou z Lippe-Biesterfeldu. Zní to poněkud archaicky, na dnešní moderní dobu, ale je tomu přesně tak. Dnes už má „jenom“ titul princezna Beatrix. 

Nyní již jedenaosmdesátiletá princezna Beatrix se narodila 31. ledna 1938 jako nejstarší ze čtyř dcer někdejší nizozemské královny Juliány a jejího oficiálního manžela Bernharda prince zur Lippe-Biesterfeld. Jako robátko zažila princeznička Beatrix emigraci královské rodiny, která před nacisty prchla v květnu roku 1940 do USA a později do Kanady. Domů se tito monarchové vrací v plném počtu roku 1945, tedy krátce po osvobození ze jha druhé světové války. Sedmiletá princezna posléze nastoupí na pokrokovou školu Keese Boekeho „De Werkplaats“ v Bilhovenu a tu také s úspěchem absolvuje.

Následnicí v den dospělosti

Členkou státní rady, ale především oficiálně též následnicí trůnu se tato nejstarší dcera místního královského rodu (syna rodina neměla, jen další tři dcery) stává v den svých osmnáctých narozenin, tedy 31. ledna 1956, a to dle platné nizozemské ústavy. Ve stejném roce se zapisuje na univerzitu v Leidenu, nizozemském území provincie Jižní Holandsko.

Studuje tady pak nejen dějiny parlamentu, což patří k jejím základním povinnostem, ale také sociologii, ekonomii a práva, zejména pak právo ústavní. Jako pilná a kreativní studentka navštěvuje i speciální přednášky, jako třeba o kultuře Surinamu či Nizozemských Antil, tedy někdejších královských kolonií.

Tahanice s parlamentem o manžela

Vraťme se ale k nizozemské královně Beatrix, tedy zatím ještě princezně, která svá univerzitní studia ukončila roku 1961, aby se už zanedlouho zamilovala do německého diplomata Clause von Amsberga. Zasnoubení ohlásili roku 1965, nicméně k jejich případnému sňatku se musely nejprve vyslovit obě komory nizozemského parlamentu. A jejich politikům se to vůbec nelíbilo! Velkou kritiku sklidila zejména snoubencova národnost, protože Němce v čele státu nikdo nechtěl.

Nakonec ale obě komory kapitulovaly před láskou a tvrdošíjností své budoucí královny, takže následujícího roku 1966 se uskutečnila slavná „královská“ svatba princezny Beatrix s německým aristokratem von Amsbergem. Na to se ale novopečný princ Claus docela záhy stává uznávaným a mnohými i oblíbeným členem královské rodiny. Však taky potenciální následnici úspěšně udělal hned tři potenciální následníky: syny Viléma-Alexandra (1967), současného nizozemského krále, prince Johana Frisa (1968) a prince Constantijna (1969).

Královnou

Na trůn nastupuje Beatrix zmíněného již roku 1980 po abdikaci své matky Juliány, jediné dcery předchozí královny Vilemíny Emmy Marie Wilhelminy (1909-2004) a jejího manžela Heinricha zu Mecklenburg, která panovala v Holandsku od abdikace zase své matky (dne 4. září 1948) do vlastního odstoupení z trůnu v den svých narozenin 30. dubna 1980, kterýžto den se pak navíc ještě stal státním svátkem a je dodnes každoročně oslavován jako Koninginnendag čili Den Královny. Mimochodem: nizozemští panovníci nejsou při nástupu na trůn korunování, nýbrž „jen“ takzvaně intronizováni.

V tu dobu, kdy Beatrix nastupuje na trůn, nicméně Nizozemím otřásají plošně rozsáhlé sociální nepokoje, a to pod – pro nás – cizokrajně znějícím heslem „Geen woning, geen kroning“, což ale znamená: „Žádný byt, žádná korunovace“. Tak vida, jak byl ten lid pomýlený: vždyť o „korunovaci“ přece nešlo! Ale to jen formálně. Na transparetech měli (a to nejspíš kvůli původně německému princi Clausovi?!) demonstranti také napsáno „Okupanti domů“! Beatrix a celou její královskou rodinu tak musely chránit policejní kordony. Mladá královna si nicméně, dle politických pozorovatelů „zejména díky svému vysokému vzdělání“, získala brzy respekt svých „poddaných“, zde tedy občanů.

Atentát na královnu

Ani relativní láska a respekt většiny občanů však královnu Beatrix neochránila před atentátem, který byl na ni nečekaně spáchán dne 30. dubna 2009 ve středonizozemském Apeldoornu, městečku pocházejícím z 8. století a zároveň i venkovském sídle oranžsko-nasavského rodu, kde v 80. letech 17. století pobýval sám Vilém III. Oranžský, manžel anglické princezny Marie II. Stuartovny.

A jak tomu došlo?

Královský průvod právě pomalu projížděl hlavní ulicí města, když tu náhle se k nim řítil jakýsi automobil, který ve vysoké rychlosti prorazil policejní zátarasy – náhodně jen velice těsně minul auto s královnou a členy královské rodiny – načež vjel do protilehlého davu přihlížejících a zastavil se až nárazem do podstavce pomníku. Na místě zemřeli čtyři lidé, osm dalších utrpělo těžká a pět lehčí zranění. Královna vyšla z atentátu bez jediného škrábnutí.

Těžce zraněný řidič-atentátník zemřel později v nemocnici. Před smrtí stačil ještě přiznat, že hodlal zabít královnu a nejlépe pak i celou její rodinu. Motiv však už prozradit nestačil. Podle místní prokuratury údajně nešlo o teroristický čin, neboť prý „nebyla odhalena žádná související ideologická či teroristická skupina“.

Odstoupení z trůnu

Svou abdikaci oznámila královna Beatrix v lednu roku roku 2013, načež zmíněného již 30. dubna odstoupila. Jejím nástupcem se stává nejstarší syn Vilém-Alexandr. Nizozemsko tak po 123 letech, co vládly primárně královny, opět získalo krále. Předchozí (poslední) král Vilém III. totiž zemřel v roce 1890.

„Nejdražší matko!“ začal svůj intronizační projev nový nizozemský král, který hovořil ke svému lidu z balkónu královského paláce. „Dnes jsi odstoupila z trůnu po třiatřiceti dojemných a zajímavých letech, která byla velice intenzivní. Jsme ti velice vděčni za všechny ty roky. Chtěl bych ti poděkovat ve jménu lidu za podporu a důvěru, kterou jsi nám dodávala.“ Dav bouřil! A královna Bea, jak jí Nizozemci důvěrně přezdívali, odešla do zaslouženého královského důchodu, ve kterém si lebedí dodnes.

„Bez vaší srdečné a povzbuzující náklonosti by břímě, které jsme nesli, vážilo příliš,“ řekla ještě na rozhloučenou s národem.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Císař Rudolf II.: Nespoutaný erotik, šílenec a otec brutálního vraha

Císař Rudolf II.: Nespoutaný erotik, šílenec a otec brutálního vraha

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 17. 9. 2019 0:05
Přemysl Otakar II: Král „železný a zlatý“ byl vyhlášený erotoman

Přemysl Otakar II: Král „železný a zlatý“ byl vyhlášený erotoman

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 3. 9. 2019 0:05
Princezna Diana (†36): Byla její smrt „jen“ nešťastnou náhodou?

Princezna Diana (†36): Byla její smrt „jen“ nešťastnou náhodou?

Autor: Jana Vavřinová, Datum: 31. 8. 2019 0:05
Ferdinand I. Dobrotivý (†82): Flegmatický císař působil slabomysně

Ferdinand I. Dobrotivý (†82): Flegmatický císař působil slabomysně

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 27. 8. 2019 0:05
Tip šéfredaktorky

Princezna Diana (†36): Byla její smrt „jen“ nešťastnou náhodou?

31. 8. 2019 0:05 autor Jana Vavřinová