Čas jen pro mě

Téměř 5 % Čechů z generace Z se nemá na koho spolehnout

Světová zdravotnická organizace označila osamělost za jeden z nejpalčivějších problémů společnosti. Stejný názor sdílí i Kristýna Dušková, datová analytička projektu Data o zdraví.

„Data z celoevropského průzkumu ukazují, že 13 % respondentů se v posledních čtyřech týdnech cítilo osaměle většinu času nebo neustále, přičemž 35 % zažilo občasné pocity osamělosti. Prevalence osamělosti se však výrazně liší mezi státy – nejvyšší hodnoty jsou zaznamenány v Irsku a Bulharsku, zatímco nejnižší v Nizozemsku a České republice,“ popisuje Dušková bilanci osamělosti napříč Evropou.

Přestože se Česko v evropském průzkumu umístilo mezi státy s nejnižší mírou osamělosti, vyvstává otázka, zda se u nás lidé skutečně cítí méně osaměle. Pozitivní výsledky mohou jen skrývat, že si Češi neumí přiznat, že osamělost vůbec pociťují.

„Gramotnost v oblasti wellbeingu a péče o duševní zdraví se v Česku začíná prosazovat teprve v posledních letech. Lidé často považují pocity nepohody za běžnou součást života, kterou je třeba překonat. I když je určitá odolnost důležitá, ne vždy je tento přístup ideální,“ upozorňuje Barbora Pšenicová z organizace Nevypusť duši, která se věnuje osvětě v oblasti duševního zdraví.

Infografika s podílem lidí, kteří se cítí osaměle

Takřka 3 z 10 mladých lidí ve světě se cítí osaměle

Problém osamělosti se nejvíce projevuje mezi mladými dospělými, jak ukazuje globální průzkum zaměřený na osamělost a propojení. Zatímco 17 % respondentů starších 65 let uvedlo, že se cítí velmi nebo docela osaměle, mezi lidmi ve věku 19 až 29 let to bylo až 27 %. Jiné studie ukazují, že míra osamělosti v průběhu života tvoří křivku ve tvaru písmene „U“ – nejvyšších hodnot dosahuje v mladé dospělosti, klesá ve středním věku a v pozdním věku znovu narůstá.

Osamělost mladých úzce souvisí s jejich rostoucím zájmem o duševní zdraví. Podle průzkumu vnímá Generace Z v Česku (lidé mezi 18 a 27 lety) problémy spojené s duševním zdravím jako mnohem palčivější než starší generace. Například 44 % respondentů z této věkové skupiny považuje stres za největší zdravotní problém v Česku. Duševní zdraví se umístilo na třetím místě s 35 %, těsně za obezitou, kterou jako problém vnímá 40 % mladých.

Téměř 5 % mladých Čechů se nemá na koho spolehnout

Nárůst osamělosti napříč mladou generací podporují také data Eurostatu týkající se toho, jestli se lidé v případě potřeby mají na koho obrátit. Mezi lety 2018 a 2022 došlo v EU k největšímu nárůstu lidí, kteří odpověděli, že se nemají na koho spolehnout, právě u mladých ve věku 16–24 let. Podíl se v této kategorii zvedl z 4,6 % na 8,9 %.

Podobný vývoj sledujeme také v Česku, kde se podíl u mladých dospělých zvýšil z 1,1 % na 4,7 %. Lidé v Česku si nicméně v tomto ohledu stále vedou v evropském kontextu nadprůměrně dobře.

„Rozhodně bychom ale neřekli, že mladí v ČR se necítí osaměle. Naopak, někam patřit, najít si to své a mít pocit, že jsem vyslyšen, jsou základní otázky a momenty, se kterými se mladý člověk setkává. V našem průzkumu mezi mladými panoval ale dost často názor, že se necítí vyslyšeni. Když nejsem vyslyšena, asi k tomu nepřipojím, že se necítím sama, to jde ale dle mého ruku v ruce,“ doplňuje Barbora Pšenicová z Nevypusť duši.

Infografika: Mají se lidé na koho spolehnout?

S osamělostí mohou pomoci technologie, ani ty ale nejsou samospásné

V otázce osamělosti hrají digitální technologie spornou roli. Pokud lidé nahrazují své „offline“ vztahy online komunikací a tráví příliš mnoho času na sociálních sítích, mohou se cítit osamělejší. Na druhou stranu mohou technologie sloužit k propojování a doplňování mezilidských vztahů, které existují mimo digitální svět. Studie například ukázala, že online komunikace „jeden na jednoho“ během pandemie pomohla zmírnit pocity osamělosti a stresu mezi dospívajícími.

Na pozitivní dopady online propojování se zaměřuje i operátor T-Mobile.

„Podíl mladých lidí, kteří se necítí být vyslyšeni, podle dat našeho partnera, organizace Nevypusť duši, narůstá. Tento trend jsme zaznamenali již během covidové pandemie, kdy technologie hrály klíčovou roli v překonávání izolace a pomáhaly lidem zvládat pocity osamělosti. Pravidelně podporujeme také komunitní projekty, které zdůrazňují význam osobních setkání, budování vztahů a fyzických vazeb, protože ty online komunikace nahradit nemůže,“ říká Simona Dřízhalová z T-Mobile Czech Republic. Dodává, že jejich komunikační platforma MeziSvými je postavená na myšlence, že každý by se měl cítit dobře a bezpečně, bez ohledu na to, ke které skupině patří.

Češi jsou v rámci Evropy nadprůměrně spokojení se svými osobními vztahy

V kontextu Evropy to pro Česko vypadá pozitivně, co se týče četnosti kontaktu s přáteli.

„Pouze 5,6 % obyvatel ve věku 16 a více let se s přáteli kontaktuje méně často než jednou měsíčně. V rámci EU se přitom nedaří být v kontaktu s přáteli tak často 8,5 % lidí a v Lotyšsku, které ze sledovaných evropských zemí dopadlo nejhůř, je tomu tak dokonce u 22,3 % obyvatel,“ přibližuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.

Češi v průměru hodnotili své osobní vztahy 8,2 body z 10, což je vyšší hodnocení než u průměrného Evropana, který udělil 7,8 bodu. Vyplývá to ze statistik Eurostatu. Nejvíce spokojeni se svými vztahy jsou Švýcaři, Slovinci a Rakušané, zatímco nejnižší spokojenost zaznamenali Bulhaři. Překvapivé je, že ačkoliv mezi mladými lidmi v EU roste podíl těch, kteří se nemají na koho spolehnout, právě věková skupina 16–24 let udělila svým vztahům nejvyšší hodnocení ze všech věkových kategorií.

Infografika: Jsou lidé v Evropě spokojeni se svými vztahy?

Zdroje informací: theguardian.com, data o zdraví, nevypustdusi.cz, ec.europa.eu, tandfonline.com a frontiersin.org