Čas jen pro mě

Pokles psychické pohody

Zatímco celková spokojenost se životem zůstává v Česku stabilní a na poměrně vysoké úrovní (59 % dospělé populace vyjadřuje spokojenost se svým životem), vnímání psychické pohody se zhoršuje. Napříč českou společností došlo meziročně k poklesu psychické pohody o 5 procentních bodů (na současných 56 %).

Pokles je zvláště patrný u žen, z nichž se psychicky dobře cítí jen 52 % (pokles o 7 p.b.), a u nejmladší generace do 30 let, kde je to dokonce jen 48 %. Ruku v ruce s tím jde i nárůst negativních pocitů. Stres na sobě už pozoruje skoro každý druhý (44 %) a v meziročním srovnání to znamená nárůst o nezanedbatelných 6 p.b. 

Co by vás ještě mohlo zajímat

Duševní zdraví pod lupou

Ženy jako citlivější barometr doby

Podle výzkumu ženy vnímají duševní zdraví jako větší prioritu než muži. Většina jej považuje za „velmi důležité“ (72 % žen vs. 52 % mužů) a také o něj aktivněji pečují (63 % žen vs. 49 % mužů). Navzdory této péči se však cítím psychicky hůře. V psychické pohodě se cítí jen 17 % žen oproti 24 % mužů. Zároveň častěji pociťují stres (48 % vs. 40 %), vyčerpání (49 % vs. 36 %) i pocity strachu a obav (45 % vs. 27 %).

I přes nárůst stresu a pokles psychické pohody není obrázek o české duši jen černobílý. Průzkum ukázal, že lidé stále ve velké míře zažívají i silné pozitivní emoce. V posledním měsíci pocítila radost a pobavení téměř dvě třetiny Čechů (63 %) a velmi podobné množství lidí (62 %) zažilo pocit lásky. Jako nejčastější způsoby, jak čelit negativním pocitům, lidé uvádějí pobyt v přírodě (58 %), čas strávený s rodinou (58 %) nebo věnování se přátelům a koníčkům (46 %).

Tip na zajímavou knihu

Příběh o nelehkém dospívání, domácím násilí, o tom, jaký dopad může mít vyrůstání v toxickém rodinném prostředí na dětskou duši, ale také o naději, že i na tom nejhlubším dně se člověk může znovu postavit na nohy a dojít k dobrému konci. Jak snadné je v nejcitlivějším životním období propadnout poruše příjmu potravy (PPP), když se snažíte uniknout od bolestné reality? Jak tenká může být hranice mezi „tohle se mně nikdy stát nemůže“ a naprostou ztrátou sebekontroly? Kniha popisuje životní cestu úspěšné české autorky Kristýny Trpkové, která se s PPP potýkala v dětství a dospívání, a i přes nepřízně osudu v boji se zákeřnou nemocí nakonec zvítězila. (Vydává nakladatelství Universum.)

Generační nůžky: Mladí o sebe pečují, ale senioři se cítí lépe

Největší propast ve vnímání duševního zdraví se ukazuje mezi generacemi. Generace Z (18–27 let) vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %) a zároveň nejvyšší míru stresu – v posledním měsíci jí zažilo 68 % z nich. To vše navzdory faktu, že právě mladí pravidelně sportují a nejaktivněji pečují o své fyzické zdraví, jehož kvalita bývá do značné míry provázána i s duševním zdravím.

Na opačném pólu stojí generace jejich prarodičů. Lidé nad 60 let se po psychické stránce cítí nejlépe ze všech (67 %) a stres přiznává pouze 17 % z nich. Prokazují tak nejvyšší duševní odolnost, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů a o své tělesné zdraví se paradoxně starají nejméně ze všech generací.

Zdroje informací: Zjištění vyplývají z výzkumu Zdraví pod lupou, který společně realizovaly společnosti Lékárna.cz, QED GROUP a Confess Research.