Čas jen pro mě

Dobrý den, paní doktorko, domnívala jsem se, že můj patnáctiletý syn už není v ohrožené skupině, které hrozí meningokoková meningitida. Jedním z důvodů přenosu je ale prý pobyt v místech, kde je velká koncentrace lidí. Má vůbec smysl v tuto dobu, kdy je vše zavřené a omezené, syna očkovat? (3. 12. 2020)

Vyšší výskyt nemoci u mladých lidí vědci opravdu přikládají náročnosti životního stylu: často přetěžují organismus nejen návštěvami diskoték či klubů, ale také sportem, ponocováním nebo nedostatečným odpočinkem. Mladí lidé navíc představují riziko i pro ostatní skupiny, protože mezi nimi bývá velký počet takzvaně bezpříznakových nosičů, kteří mají bakterii několik měsíců v sobě, ale nemoc u nich nepropukne. Zda se člověk stane nosičem, nebo onemocní, lze jen těžko predikovat. Onemocnět může kdokoliv, i když je zcela zdravý.

Nedá se říct: „Onemocnění je málo pravděpodobné, tak co…“ Pokud k němu dojde, jeho závažnost je vysoká. A na to musíme myslet v rámci prevence.

Všichni by si měli být vědomi zodpovědnosti za vlastní zdraví a rizikových situací, do nichž se například pohybem v místech, kde je vysoká koncentrace lidí, kde nemusí jít jen o večerní kluby, vrhají. Není totiž vyloučené, že zrovna na jednoho konkrétního jedince tato nemoc padne. Ani v období pandemie meningokok nezmizel.

Účinnou prevencí meningokokového onemocnění je očkování. To Česká vakcinologická společnost doporučuje především malým dětem do čtyř let věku a dospívajícím a mladým dospělým – přibližně od 13 do 25 let. V současnosti jsou na trhu vakcíny pokrývající nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka. Pro co nejširší ochranu doporučujeme kombinaci obou typů vakcín.

Pokud máte dotazy na pediatra, pište prosím na redakce@casjenprome.cz

Dcera je ve čtvrtém ročníku na střední škole, má brigádu, hraje pravidelně volejbal a má přítele. Její harmonogram je velmi časově náročný a já se bojím, jestli se nepřetěžuje. Slyšela jsem, že je ve svých 18 letech v rizikové skupině, které hrozí nákaza meningokokem. Jak tuto nemoc poznám? Co mám dělat? (14. 10. 2020)

V prvních 4 hodinách se toto onemocnění zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou nebo nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se mohou dostavit potíže s dýcháním, v případě zánětu mozkových blan pak následně tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat zmatenost a bezvědomí. V případě meningokokové sepse ale mohou být příznaky dlouho nenápadné, tzv. chřipkové. Čím rychlejší je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře, mohou být následky závažné.

Onemocnění mohou, ale nemusí, provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžete provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy, když máme podezření.

Je pravda, že meningitidu mohou přenášet lidé, kteří sami neonemocí? (14. 10. 2020)

Veliké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 procent z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků, a proto důrazně apeluji na to, aby rodiče své děti a rizikové skupiny, mezi něž se právě mladí dospělí řadí, očkovali.

Pokud máte dotazy na pediatra, pište prosím na redakce@casjenprome.cz