Čas jen pro mě

Jak posílit na jaře imunitu? (24. 4. 2020)

Předně si je potřeba uvědomit, že je naše imunita po zimě oslabená a bude ji nějakou dobu trvat, než dostatečně nabere síly. V tom ji samozřejmě lze významně pomoci: využít sluníčko a vydat se ven na čerstvý vzduch, odlehčit stravě, začít se pozvolna otužovat. Je potřeba však postupně zvykat organismus na změnu ročního období, abychom naší imunitě naopak neublížili.

Jarní teploty jako na houpačce obecně představují pro naši obranyschopnost značný nápor. Jsou proměnlivé, chladná rána a večery se střídají s teplými odpoledny, téměř horké dny se studenými. Náhlé změny teplot doprovázejí i změny vzdušné vlhkosti a tlaku. Problematický bývá i studený vítr, který dráždí sliznice nosu a horních cest dýchacích, čímž oslabuje vůbec první linii obrany proti virům. Obzvláště krušné časy zažívají alergici. Alergické záněty nosní sliznice nejenže opět narušují ochrannou funkci sliznic, ale navíc přidávají práci imunitnímu systému.

Na druhou stranu nám jaro oproti běžnému podzimu a zimě nabízí v boji s viry i jednu z nejúčinnějších zbraní: sluneční svit. Prodlužující se jarní a letní dny nám poskytují více slunce, jehož UV záření dokáže velmi efektivně ničit viry tím, že rozkládá jejich nukleovou kyselinu. O síle UV paprsků ostatně svědčí i to, že se velmi často používají pro sterilizaci nemocničního vybavení. Přenos virů zároveň ztěžuje rovněž rostoucí teplota v kombinaci se zvyšující se vlhkostí vzduchu. Platí to především pro viry roznášené aerosoly a kapénkami. Ty na sebe, zjednodušeně řečeno, ve vlhčím prostředí nabalí vodu a ztěžknou, takže se zkrátí délka jejich „dostřelu“. Toto je také jeden z důvodů, proč chřipková sezóna končí s nástupem vyšších teplot a proč vědci sledující šíření nákazy novým koronavirem s nadějí hledí do budoucích měsíců. Zde se ale hodí podotknout, že nový koronavirus ještě zdaleka není tak podrobně prozkoumaný jako chřipkové viry, a proto nelze s jistotou tvrdit, že pandemie s teplejším a vlhčím počasím skutečně ustoupí. Proto rozhodně ani teď na jaře nepolevujte v péči o svou obranyschopnost a nepodceňujte preventivní opatření jak namířené proti koronaviru, tak obecně proti jakýmkoliv virovým onemocněním.

Pomáhá opravdu pestrá strava a slunce posílit imunitu? (24. 4. 2020)

Základem pro silnou imunitu je zejména pestrá strava, dostatek pohybu na čerstvém vzduchu a slunci a přiměřená pohybová aktivita. Vitamín D získaný díky slunečním paprskům aktivuje tvorbu obranných látek v organismu a komplexně podporuje nejen imunitní systém, ale i řadu klíčových orgánů. Pohyb pomáhá naše tělo okysličovat a zlepší cirkulaci krve, což podporuje bílé krvinky v jejich obranné práci. Zároveň se při něm uvolňují hormony serotonin a dopamin, které odbourávají stres. V tomto ohledu nepodceňujte ani roli kvalitního odpočinku a spánku, na němž rovněž silná imunita stojí.

Co se stravy týče, žádá si silná imunita dlouhodobý, vyvážený a pestrý stravovací režim. Důležité je dbát na adekvátní příjem proteinů a vitamínů, především vitamínů A, E, C či komplexu B6. Obranyschopnost podporuje také selen, zinek nebo kyselina listová. Vedle zdravého jídelníčku lze sáhnout i po pomoci v podobě kvalitních doplňků stravy, jako například Immun44. Ten obsahuje komplexní směs takzvaných polyfenolů, sloužících k zásobování imunitního systému, biologicky aktivní vitamíny z čistě přírodních zdrojů, antioxidanty a další minerály i stopové prvky podporující správné fungování imunity.

Nezapomeňte ani na péči o svůj trávicí systém, který v obranyschopnosti našeho organismu hraje nezastupitelnou roli. Odlehčete svým střevům umírněnou detoxikační kůrou, při níž můžete využít dostupné přírodní prostředky, kupříkladu nálev z pampelišek nebo ideálně mladých kopřiv. Střevní mikroflóru posílíte konzumací probiotik, čištění střev a peristaltiku pak dostatečným příjmem vlákniny

Pokud máte dotaz z oblasti imunity, pište prosím na redakce@casjenprome.cz

Jak se chránit proti koronaviru a chřipce? (27. 2. 2020)

Je třeba si uvědomit, že bránou ke vstupu infekce do organizmu je výstelka nosohltanu a výjimečně i oční spojivky. Proto je třeba si mýt pravidelně ruce, a to zejména před jídlem, nemnout si oči a obličej, kašlat a kýchat do kapesníku a použité kapesníky likvidovat. Nejrizikovější je samozřejmě úzký kontakt s kašlajícím nemocným, ale nakazit se lze i podáním ruky či dotekem kontaminovaných předmětů, například madla v MHD, hraček či použitých kapesníků. Při onemocnění je pak nezbytné zůstat izolován doma a nešířit tak nemoc dále. Důležité je řádné větrání a úklid místnosti na vlhko.

Infekce jsou nejrizikovější pro děti a osoby starší 60 let. Prevencí je správná životospráva, dostatek spánku a vyhýbání se stresu. Obranyschopnost organismu pak podpoří konzumace potravin, jako jsou čerstvé citrusy, kysané zelí, salát, špenát, brokolice nebo česnek. V posílení imunity pomohou i preparáty ze skupiny přírodních imunomodulátorů, jako je třeba doplněk stravy Immun 44 s komplexní směsí takzvaných polyfenolů, které obsahují vyváženou dávku vitamínů, minerálů a stopových prvků. Specifickou prevencí proti chřipce je poté včasné očkování. Je třeba si však uvědomit, že vakcinace nepůsobí dlouhodobě. Kvůli možným mutacím viru je totiž nutné očkování opakovat každý rok.

Stejná pravidla jako pro ochranu proti chřipce platí i v případě obávaného koronaviru z Číny. Koronavirus není v českém prostředí neznámý. Zpráva Státního zdravotního ústavu o loňské chřipkové sezoně uvádí, že z oblasti nechřipkových respiračních virů tvořil koronavirus 6% podíl. Závažná je však právě jeho aktuální mutace COVID-2019, proti níž nejsou dosud vyvinuty vakcíny. Z toho důvodu je nutné se chovat zodpovědně a dodržovat základní pravidla hygieny.

V souvislosti s koronavirem se začalo hovořit nejen o zdravotním ohrožení populace, ale i o dopadech na ekonomiku. Právě tento aspekt je často opomíjen i v případě chřipkových infekcí. Je totiž nutné si uvědomit, že zátěž chřipkovou vlnou je dvojí. V první řadě jde o těžká onemocnění, která v nejhorších případech vedou k úmrtí. Druhou úroveň zátěže pak představují vysoké počty mírných a středně závažných chřipkových onemocnění, které vedou jak k pracovní neschopnosti, tak k nutnosti ošetřovat doma zejména dětské pacienty. To vše se na oslabení ekonomiky podílí. Proto je nutné být neustále obezřetný a efektivně se infekcím bránit.

MUDr. Bohumil Ždichynec je český lékař, který se zaměřuje na oblast celostní medicíny. Zároveň působí jako spisovatel, je autor populárních i vědeckých prací z lékařského oboru a přírodních věd, literatury faktu, ale také esejí a básní. Je autorem například knih Třetí medicína či O člověku a jinak. Ve své praxi se zabývá především problematikou civilizačních chorob a perspektivou fyziologické regulační medicíny v klinické praxi.