Čas jen pro mě

Maria Katharina Swanenburg se narodila 9. září 1839 jako jedno z dvanácti dětí textilního dělníka Clemense a jeho manželky Johanny. Otec většinou propil výplatu a pak si půjčoval. Rodina se často musela skrývat před věřiteli.

„Hodná Mia“

O Mariii, které se říkalo „Hodná Mia“ (v holandštině Goeie Mie), se toho vlastně moc neví. Jen to, že bydlela v Leidenu a že chtěla žít lépe než její rodiče. Na tehdejší dobu se provdala poměrně pozdě, bylo jí už 28 let. S manželem vychovávali sedm děti, z nichž dvě zemřely na choleru. V některých materiálech se uvádí, že to byly děti, které si její muž přivedl z prvního manželství. 

V druhé polovině 19. století se cholera v Nizozemí rychle šířila a lidé na ni většinou umírali. Právě tehdy začali uzavírat i životní pojistky. Marii si najímaly bohaté rodiny, aby se starala o nemocné lidi upoutané na lůžko, nebo aby pečovala jako chůva o malé děti. Tehdy bylo zvykem zaplatit si někoho, kdo se v případě úmrtí postará o pohřeb a zařídí vše potřebné. A to Marie dělala také.

Leidenská travička

Začalo to tím, že někteří na smrt nemocní pacienti Marii požádali, aby jim pomohla zařídit životní pojistku. Pak už v mnoha případech pojistky uzavírala bez vědomí pacientů. A pro jistotu je otrávila. Stačilo si v blízké lékárně koupit arsen určený k hubení blech, smíchat ho s vápnem a přidávat nemocným do jídla. O umírající se vzorně starala až do samého konce. První obětí údajně byla Mariina teta v roce 1879. Podle jiných pramenů to rok později byl soused Lambert van der Linden.

Její rukou zřejmě zemřely i tchyně a švagrová, ze kterých moc peněz neměla. To potvrzuje teorii některých psychologů, že Marii nešlo tolik o peníze, ale že jí dělalo dobře zabíjet. Mezi otrávenými lidmi bylo prý 16 příbuzných!

Marie Swanenberg v roce 1885. (zdroj: Wikimedia Commons)

Odhalení

Časem přestala být Marie ostražitá. Podezřelým se stalo úmrtí sester Abenových, Kathariny a Sussany, samozřejmě dívek ze sousedství. Když se pokusila najednou otrávit celou rodinu Frankhuizenů, začala se o ni zajímat místní policie. Ti, co přežili, totiž hovořili o kaši bez chuti, kterou jim připravila Marie. Při pitvě byla v těle mrtvých zjištěna přítomnost arsenu. V prosinci 1883 byla Marie zatčena. 

Poté policie exhumovala ostatky dalších lidí, kteří zemřeli v době Mariiny „péče“. Celkem jí bylo prokázáno 27 vražd! V květnu 1885 byla Marie odsouzena k doživotnímu vězení. Tam zemřela 11. dubna 1915. 

Vyšetřovací spisy a materiály týkající se těchto vražd se bohužel nedochovaly. Ztratily se koncem druhé světové války. I z toho, co se dnes dá zjistit, lze Marii Swanenburg označit za největší sériovou vražedkyni v Nizozemí.