Čas jen pro mě

Claudině se to zdálo divné. A to i proto, že za poslední měsíce v Barceloně zmizelo několik mladých dívek i chlapců. Zmizení Teresity Guitart bylo už tři týdny velkým tématem katalánských novin.

V bytě se skutečně našla pohřešovaná devítiletá Teresita a další holčička – Angelita.

Z dlouhé temné chodby bytu se vcházelo do několika luxusně vybavených pokojů, které na první pohled sloužily k prostituci. I otrlí policisté pak nemohli uvěřit svým očím, když k tomu v jedné místnosti objevili ohořelé pozůstatky více než deseti dětí!

Přítelkyně mocných

Obyvatelka bytu Enriqueta Martí Ripollés nebyla policii neznámá. Už před několika lety byla zatčena za provozování nevěstince, ve kterém pracovaly nezletilé dívky. Její spis však záhadně zmizel a Enriqueta byla pro nedostatek důkazů propuštěna. Vše nasvědčuje tomu, že mezi její klienty zřejmě patřili policisté a další vlivní občané Barcelony, kteří případ „zametli“ pod stůl.

Enriqueta Martí Ripollés. (zdroj: murderpedia.org)

Co o Enriquetě vlastně víme? Narodila se v roce 1868 v katalánském Sant Feliu de Llobregat a jako mladá dívka se přestěhovala do Barcelony. Práce chůvy a služky, kterou si našla, se jí moc nelíbila. Brzy začala kariéru prostitutky v různých nevěstincích poblíž barcelonského přístavu.

V roce 1895 se provdala za malíře jménem Juan Pujaló. Manželství dlouho nevydrželo. Enriqueta totiž ani po sňatku nepřestala provozovat profesi prostitutky. S Juanem se několikrát rozešli, pak zase usmířili, až se v roce 1907 definitivně rozvedli. Děti neměli.

Dvojí život

Enriqueta vedla dvojí život. Dopoledne v otrhaných šatech chodila ulicemi Barcelony a hledala opuštěné děti. Ty pak odvedla domů, kde je později nutila k prostituci nebo je vraždila.

Večer se oblékla do drahých šatů a navštěvovala místa, kde se scházeli nejdůležitější, nejvlivnější a nejbohatší lidé z Barcelony. Tam pravděpodobně nabízela „služby“ mladičkých dívenek – a také léčivé masti a lektvary.

Poprvé měla jít za mříže v roce 1909. To byla obviněna z provozování nevěstince, kde nabízela klientům děti od 3 do 14 (!) let. Díky kontaktům se špičkami barcelonské společnosti se důkazy podezřele vytratily… Podruhé už od ní dali významní lidé raději ruce pryč.

Proč kradla děti?

Teresita prozradila, že ji na tržišti vzala Enriqueta za ruku a slíbila bonbóny. Pak ji odvedla k sobě do bytu, ostříhala jí vlasy a prohlásila: „Už nemáš rodiče. Teď se jmenuješ Felicidat a já jsem tvoje nevlastní matka.“

Dívenka chtěla utéct, ale nepodařilo se jí to. S Angelitou pak objevily pytel s dívčím oblečením a zakrvavený nůž. Teresita se hrozbě bála!

Angelitina výpověď byla ještě děsivější. Uvedla, že viděla, jak „máma“ (tak Enriquetě říkala), přivedla domů asi pětiletého chlapce a zabila ho na kuchyňském stole.

Proč zabíjela děti? Přiznala, že se zabývala léčitelstvím a těla dětí používala jako surovinu k výrobě léků. Z krve, tuku, vlasů i kostí dětí podle starých čarodějných receptů vyráběla a prodávala masti, lektvary, které od ní jako údajně účinný prostředek k léčbě tuberkulózy kupovali bohatí lidé.

Soudu se nedočkala

Zatímco Teresita se vrátila ke svým rodičům, Angelita vůbec nevěděla, kdo je. Enriqueta tvrdila, že je to dcera, kterou měla s manželem Juanem.

Bývalý manžel se dobrovolně dostavil na policii, krátce po Enriquetině zatčení prohlásil, že spolu dlouhá léta nežijí, děti nikdy neměli a netuší, kde se holčička vzala. Lékařská prohlídka potvrdila, že Enriqueta nikdy nerodila. Osud Angelity tak zůstal tajemstvím.

Enriqueta čekala ve vězení Reina Amalia na soud. K tomu však nikdy nedošlo a vyšetřováni se protahovalo. Říkalo se, že někteří z Enriquetiných zákazníků měli strach, aby jejich jméno neproniklo na veřejnost. 22. května 1913 zemřela na následky lynčování spoluvězeňkyň.