Čas jen pro mě

Na podzim 1969 se stopaři na jihu Spojených států začali bát! Neznámý násilník jim zastavil, vzal je do auta a pak je umučil k smrti. Trvalo celých šest let, než byl pachatel dopaden.

V kriminále jako doma  

Donald Henry Gaskins se narodil 31. března 1933 v Jižní Karolíně. S učením měl problémy, ale na drobné krádeže byl doslova přeborníkem už od dětství. Proto většinu dětství a mládí strávil v nápravných ústavech pro mladistvé. Z nich Donald celkem logicky „postoupil“ do kriminálů.

V dospělosti zůstal drobný, měřil jen 157 centimetrů a vážil necelých 60 kilogramů. Od spoluvězňů si vysloužil přezdívku „Mrňousek“, někdy také „Pee Wee“ podle hrdiny oblíbených komedií pro děti. Ve všech nápravných zařízeních, kde pobýval, se slabý mladík lehce stal terčem fyzického a sexuálního násilí.

V krátkém období po propuštění z ústavu pro mladistvé a nástupem do „opravdového“ vězení se Donald v 18 letech stihl oženit a zplodit dceru. Zároveň pokračoval v krádežích a byl zatčen poté, co brutálně sekerou do hlavy zranil dospívající dívku, která ho přistihla při jedné loupeži. Byl odsouzen na šest let a po vynesení rozsudku se s ním žena rozvedla.

Vražda za mřížemi

První obětí Gaskinsonovy zvrácené posedlosti vražděním se stal spoluvězeň Hazel Brazell. To bylo v roce 1953. Podřezal ho údajně proto, že si chtěl získat za mřížemi pověst chladnokrevného muže, který si nenechá nic líbit. Soud tento trestný čin kvalifikoval jako zabití v sebeobraně a přidal mu další tři roky navíc.

V roce 1955 se Gaskinsovi podařilo utéct z vězení, když se ukryl v popelářském voze. Pobýval na Floridě, kde se dokonce nechal zaměstnat v místním zábavním parku. Po několika měsících však byl chycen a opět putoval do kriminálu. Za dobré chování byl nakonec v roce 1961 podmínečně propuštěn.

Na svobodě dlouho nepobyl. Vrátil se k tomu jedinému, co „uměl“ – ke krádežím. „Domů“ do vězení se znovu dostal ještě ve stejném roce, a to za znásilnění teprve dvanáctileté dívky.

Po propuštění v listopadu 1968 – opět na podmínku za dobré chování –  pár měsíců pracoval jako pomocný dělník ve stavební firmě. Práce a normální klidný život se mu však nelíbily.

Dvě linie sériových vražd

V září 1969 Gaskins začal bez milosti vraždit náhodné stopaře podél pobřežních silnic na jihu USA. Později ve své životopisné knize popisoval, že chodil na „lov“, aby potlačil úzkost. Nešťastníci umírali dlouho a v bolestech, protože je Gaskins mučil, řezal a škrtil. Údajně jedl i maso z některých obětí.

V listopadu 1970 Gaskins spáchal první vraždu ze série, které on říkal „vážné vraždy“ a které měly osobní důvody. Nejprve zavraždil svou vlastní neteř, patnáctiletou Janice Kirby, a její kamarádku, sedmnáctiletou Patricii Ann Alsbrook. Donald se je nejprve pokusil znásilnit a pak obě zabil. Další oběti přišly o život z různých důvodů, třeba proto, že Gaskinse zesměšnily nebo se ho údajně pokoušely vydírat.

„Práskl“ ho kamarád

Gaskins byl zatčen 14. listopadu 1975 na základě udání jeho bývalého spoluvězně Waltera Neeleyho, který byl svědkem vraždy dvou mladých mužů. Na policii vypověděl, že se mu Gaskins pochlubil dalšími vraždami.

Šlo o lidi, které policie vedla více než pět let jako pohřešované. Donald Gaskins pak přivedl policii na místo, kde našla těla jeho osmi obětí.

Za osm vražd byl odsouzen k trestu smrti, který byl později nahrazen doživotním odnětím svobody.

Policejní foto vraha Donalda Gaskinse (zdroj: Wikimedia Commons)

Nájemný vrah v přísně střeženém vězení

12. září 1982 Henry Gaskins spáchal svou poslední vraždu. V přísně střeženém nápravném zařízení v Jižní Karolíně se mu podařilo zabít spoluvězně Rudolpha Tynera! Pikantní na tom je, že si ho na tuto „práci“ najali pozůstalí Tynerových obětí – manželů Moonových. Tyner je usmrtil, když ho načapali při loupeži v jejich obchodě.

„Mrňousek“ Donald Gaskins se Tynera nejprve pokusil otrávit, ale to se nepodařilo. Pak sestavil plastický výbušný systém podobný přenosnému rádiu. V okamžiku, kdy ho podal Tynerovi, přístroj vybuchl a usmrtil ho.

Za tuto vraždu byl Donald odsouzen k trestu smrti. Před popravou řekl novinářům, že zavraždil víc než sto lidí, mezi nimi i dceru senátora Jamese Cuttina, dvanáctiletou Margaret. Tyto informace se však už nepodařilo ani potvrdit, ani vyvrátit, chyběly důkazy…

„Nejnebezpečnější vrah Ameriky“, jak ho nazývala média, byl popraven na elektrickém křesle 6. září 1991. Jeho poslední slova byla: „Jsem připraven.“