Čas jen pro mě

Velký průzkum v českých domácnostech

Čechy napříč generacemi vaření baví (66 %), nejvíce pak překvapivě mladší generaci do 26 let (72 %). Domácnosti však v této zálibě narážejí na různé překážky. Patří mezi ně zejména nedostatek času (55 %).

Pravidelné rodinné stolování je, ať už se jedná o velká města nebo menší obce, důležité pro 65 % dotazovaných. Za vysokým procentem stojí nostalgie a potřeba utužovat vztahy v rodině komunikací a sdílením zážitků s blízkými. To kvitují i odborníci.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Jak nejlépe zpracovat a uchovat zeleninovou úrodu?

Vaříme rádi, ale...

Vedle nedostatku času na vaření, který je největším problémem pro lidi žijící v Praze (63 %), respondenti uvedli, že se potýkají s nedostatkem fantazie (26 %), nebo kulinářských schopností (27 %). Právě v nedostatku dovedností panuje genderový stereotyp. S lehkostí vařit neumí více muži a nedostatek inspirace při vaření pociťují častěji ženy.

Rodinný jídelníček je, jak z průzkumu vyplývá, frekventované téma, protože více než dvě třetiny (67 %) lidí uvedlo, že dotaz „Co bude dnes k večeři?“ zaznívá v domácnostech minimálně několikrát týdně.

Kombinace této otázky a nedostatku inspirace a kulinářských dovedností by nabízela řešení v podobě vaření z receptů. Překvapivě tomu tak není – čtvrtina respondentů (24 %) uvedla, že nezkouší nové recepty a vaří to samé pořád dokola. 61 % respondentů pak vaří podle receptů maximálně 5 jídel za měsíc.

Vaření může být také rodinnou aktivitou, přesto téměř polovina dotázaných přiznala, že vaří o samotě, u žen to jsou dokonce tři pětiny.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Bramborový průvodce aneb Jak se vyznat v odrůdách a nespálit se při nákupu

Chceme večeřet společně

Ačkoliv je dnešní doba uspěchaná, jsou společné večeře stále vnímány jako spojovatel v chodu českých domácností. Za důležité je označilo 65 % respondentů. Přesto celých 64 % žijících s dětmi dodává, že se neschází ke společnému jídlu každý den.

Terapeut Jan Markel z projektu Opravdový vztah k výsledkům dodává:

„Trávit čas u společné večeře je pro rodinu důležité. Skvělé je, když se děti podílí na přípravě jídla, protože potřebují cítit, že mají vliv na svůj život, tedy i na chod domácnosti. Společný čas je důležitý také pro zdravý vztah páru. Jinak se soužití snadno scvrkne na plnění operativních úkolů, což je začátek konce.“

Společné stolování je v České republice považováno za tradici, na kterou nostalgicky vzpomínáme z dětství. Nabízí se úvaha, že se dnes, právě pro nedostatek času, české rodiny u společného stolu sejdou méně, než tomu bylo dřív. Tento pocit má 38 % lidí. Naopak 24 % respondentů odpovědělo, že s rodinou stoluje více, než tomu bylo v dětství a 36 % uvedlo, že se frekvence společného stolování nezměnila.

Potřebujeme lépe plánovat

Více než polovina (57 %) dotazovaných uvedlo, že k podpoře častějšího rodinného stolování by pomohlo lepší řízení času a plánování společných jídel. Co by takový problém pomohlo vyřešit?

Nabízí se celá řada moderních možností, jako je dovážka jídel z restaurace, předvařené jídlo ze supermarketu nebo studená večeře. Češi ale preferují vaření. Alespoň jednou týdně vaří 89 % respondentů a 82 % respondentů preferuje během běžného týdne vaření večeře z nakoupených surovin. 84 % lidí preferuje osobní nákup v obchodě, z toho i několikrát týdně.

Slevy při nákupech také hrají svou roli. Čtvrtina respondentů uvedla, že pod jejich vlivem nakoupí příliš mnoho potravin, které pak nestačí využít.

Užíváme si společné jídlo?

Do společného času u rodinné večeře vstupují současné technologické trendy. Téměř polovina (48 %) respondentů ve věku 18-44 let přiznává, že při společném stolování používá elektronická zařízení, jako jsou telefony, tablety, televize nebo počítače.

Alarmující je také zjištění, že 12 % domácností s dítětem do 10 let elektroniku využívá k tomu, aby dítě během jídla zabavily. Jedná se o velmi nezdravý zvyk, což potvrzuje i nutriční specialistka Markéta Gajdošová:

„Vědomé jedení je více než jen akt konzumace jídla. Je to okamžik, kdy se plně soustředíme na to, co jíme, a jaké pocity a chutě nám pokrm přináší. V oboru nutriční terapie ho často připodobňujeme k “meditaci nad jídlem” – tedy k uzemnění se v přítomném okamžiku, zpomalení a především pak skutečného vnímání. Je důležité vnímat jídlo nejen jako prostředek k nasycení, ale jako příležitost k uvědomění si našeho těla a jeho potřeb. V dnešní hektické době, kdy je snadné ztratit se v multitaskingu, je klíčové se na jídlo skutečně zaměřit, vypnout elektronická zařízení a věnovat se plně chvíli u stolu. Takový přístup nám pomáhá nejen k lepšímu trávení a využívání živin, ale také ke kultivaci zdravějšího vztahu k jídlu a vlastnímu tělu.“

Všechno se vším souvisí

Z průzkumu společnosti Ipsos souhrnně vyplynulo, že lidé stále rádi vaří a považují společné stolování za důležité, protože jim připomíná dětství a vnímají ho jako jednu z mála možností společného trávení času.

I přesto Češi „ztrácí“ čas nákupy v obchodech, které absolvují několikrát týdně. Při nich se nechávají zlákat slevami. Zároveň ale nemají čas vařit a nespotřebované jídlo končí v koši. Ve finále se s dětmi u stolu tolik nesetkávají a když, tak často s technologiemi, které společný čas narušují.

Příprava jídla závisí v domácnosti ne ojediněle jen na jednom člověku. Strava nebývá pestrá a většina lidí vaří to stejné stále dokola, obvykle maximálně pět jídel měsíčně. Vaření a společné stolování je nicméně trendy.

Zdroje informací: ipsos.cz a opravdovyvztah.cz