Čas jen pro mě

Čeští diváci si jeho jméno nejvíc vybaví v souvislosti se snímkem Hádej, kdo přijde na večeři? V něm Sidney Poitier ztvárnil úspěšného černošského lékaře, který se přijde představit do bělošské rodiny své snoubenky. To se psal rok 1967 a mladý Afroameričan měl dobře rozjetou filmovou kariéru a na poličce Zlatý Globus i sošku Oscara za film Polní lilie.

Americkým občanem se stal náhodou

Na svět přišel předčasně. Narodil se o dva měsíce dřív, 20. února 1927 v Miami, kde zrovna pobývali jeho rodiče. Tahle náhoda způsobila, že se automaticky stal občanem USA. Byl nejmladším ze sedmi dětí bahamského pěstitele rajčat Reginalda a jeho ženy Evelyn. Předci Sydneyho otce patřili k otrokům, kteří sem uprchli z Haiti.   

„Narodil jsem se s touhou porozumět záhadám života,“ řekl v roce 2012.

Dětství prožil na bahamském Cat Island – na farmě bez tekoucí vody a elektřiny. Když mu bylo deset, otcova farma zkrachovala a rodina se přestěhovala do bahamského hlavního města Nassau. Tam poprvé uviděl automobil!

Myl nádobí v restauracích

Reginald Poitier měl obavu, aby se nejmladší syn nedostal do špatné společnosti, tak ho poslal za starším bratrem do amerického Miami.

„Můj otec se dobře staral o své děti, a to bylo to nejlepší, co mě naučil.“

Sidney, který vyrůstal v černošské společnosti na Bahamách, vůbec netušil, jak těžké je mít jinou barvu kůže v Americe. Sice byl formálně občanem Spojených států, ale občanem té nejhorší kategorie. Těžce nesl ponižování a rasovou segregaci.

Peníze si vydělával v místních restauracích, kde myl nádobí. Pak se přestěhoval ze slunné Floridy do New Yorku, kde opět myl nádobí. Měl štěstí, že jeden z číšníků v restauraci, kde pracoval, mu pomáhal naučit se dobře číst a psát.

Těžce snášel zimu, ale neměl na to, aby si koupil teplejší oblečení. Proto narukoval raději do armády.

První herecké krůčky

Po druhé světové válce už věděl, že by se rád stal hercem. V konkurzu do newyorského American Negro Theatre sice uspěl, ale jeho silný karibský přízvuk byl překážkou. Proto uzavřel s divadlem smlouvu jako správce objektu a údržbář výměnou za lekce herectví. Talentovaný mladý muž se už v roce 1946 stal hvězdou tohoto divadla.

Pak přišla první filmová nabídka. To bylo v roce 1950, kdy ztvárnil lékaře ve snímku Není cesty zpět (No Way Out). Tak se mu otevřely dveře do hollywoodského světa.

Ženy jeho života

Tehdy se také Poitier poprvé oženil. Jeho vyvolenou se stala tanečnice Juanita Hardy. Postupně se jim narodily čtyři dcery – Beverly, Pamela, Sherri a Gina. Manželství sice formálně trvalo do roku 1965, ale to už Sidney šestý rok žil s herečkou a zpěvačkou Diahann Carroll.

Juanita po rozvodu dokázala začít nový život. Získala magisterský titul z matematiky a až do roku 2005 pracovala jako konzultantka společnosti IBM.

Vztah Sidneyho s Diahann Carroll trval devět let. Při natáčení filmu Ztracený muž (The Lost Man) Poitier potkal o šestnáct let mladší blonďatou kanadskou herečku Joannu Shimkus. Vzali se v roce 1976 a vychovali dcery Aniku a Sydney Tamiiu.

„Myslím, že jsme si prostě byli souzeni,“ odpověděla Joanna na otázku televizní stanice PBS, jestli jim mezirasový vztah v každodenním životě nepřinášel problémy.

Joanna se také pochlubila, že je dobrá kuchařka a že každý večer svému muži vaří. S láskou si zařídili dům v Beverly Hills, kam se oba rádi vraceli. Tam také Sidney Poitier 6. ledna 2022 zemřel.