Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Karel Čapek si svou o dvanáct let mladší osudovou ženu Olgu vzal až po létech společného soužití – a tajně
Wikimedia Commons, koláž fotojet.com
Inspirace / Slavné páry

Karel Čapek si svou o dvanáct let mladší osudovou ženu Olgu vzal až po létech společného soužití – a tajně

datum: 7. 1. 2020 0:05 autor: Luboš Y. Koláček
Utajená svatba po patnácti letech intenzivního soužití nakonec oficiálně spojila slavného a zcela výjimečného českého spisovatele a dramatika Karla Čapka (1890-1938) s jeho osudovou ženou, Čapkovou erotickou i duchovní múzou Olgou Scheinpflugovou, herečkou, dramatičkou a spisovatelkou. Manželství, o kterém oficiálně nevěděl ani Čapkův rodný bratr a životní i umělecký souputník Josef Čapek, trvalo potom až do Karlovy předčasné smrti o téměř čtyři roky později.

Olga se narodila 13. dubna roku 1902 ve Slaném, ve svém milovaném městě, kde ostatně prožila větší část svého života. Maminka Božena jí umřela v osmi letech, což malou Olgu nesmírně poznamenalo: psychicky a vůbec zdravotně. Od matčiny smrti měla problémy se srdcem. A do toho přichází nenáviděná první světová válka, kdy si Olinka vytváří vlastní svět fantazie ve svých básních a zatím pouze na pomyslném jevišti, pro něhož „píše“ první hry. Holčičce také pomohly velice silné vazby s rodným bratrem a sestrou, s nimiž bude mít hluboký vztah po zbytek života.

Divadlo ji fascinuje

O divadlo a literaturu se tedy Olga zajímá od útlého dětství a tuhle svoji lásku pak rozvíjí zejména v rámci studia gymnázia: „Proto jsi básníkem, šťastný člověče,“ napsala tehdy, „aby ses pokusil ze všeho hořkého a zlého vyčarovat nějakou smutnou krásu.“ Praktický tatínek jí sice umožnil soukromá studia herectví u Marie Hübnerové, dobové herečky Národního divadla, vymínil si však, že dcera musí kromě toho udělat kurz těsnopisu a psaní na stroji, nehledě na dokonalé zvládnutí němčiny a francouzštiny. Což splnila do puntíku.

První angažmá a setkání se svéráznou životní láskou

Angažmá ve vysněném Švandově divadle získává Olga ve svých osmnácti letech, reálná scéna života jí navíc přivádí do cesty Karla Čapka. Ten je totiž nadšen jejími hereckými výkony – no, a jistě též dívčiným půvabem a také výrazným intelektem, jak se brzy osobně přesvědčí. Zná se s Olžiným tatínkem z redakce Národních listů, jenomže zamilovaný Karel se přes svoji relativně plachou povahu nenechá zastupovat žádným prostředníkem: jednoho dnes si prostě na Olgu počká po představení před Švandovým divadlem – a seznámí se s ní.

Oba jsou neobyčejně vzdělaní, inteligentní a kreativní, takže si mají okamžitě o čem povídat. Přístě na ni čeká zase..., a pak zas a zas... To už je Karel Čapek zamilovaný až po uši. Svědčí o tom jeho milostná korespondence, jež později vyšla knižně jako „Dopisy Olze“. (Neplést si s dopisy Václava Havla z vězení manželce Olze! Vyšly totiž pod stejným názvem...)

„Jen aby si domů nepřivedl nějakou cikánku nebo herečku!“

„I nešťastná láska je krásná...,“ píše Čapek „své“ Olze, která však zpočátku jeho city neopětuje. On je totiž pan Karel Čapek o dvanáct let starší a také není úplně zdráv: má zejména srostlé krční obratle a tudíž problém s pohybem hlavy. Navíc ani jedna z rodin jejich vztahu nepřeje: Olze tatínek rozmlouvá vztah se sice slavným, ale „starým“ nápadníkem, o kterém je známo, že „má už léta vážný vztah s nějakou šlechtičnou“.

To Čapkovic rodině zase vadí, že by si snad jejich milovaný synek mohl přívést domů „nějakou cikánku nebo nedej bože herečku“, řečeno slovy dominantní staré paní Čapkové. K tomu se přidala Karlova sestra a dokonce i Josef je na rozpacích, koho že si to milovaný bratr „Ječmínek“ (takzvaný) našel...

Olga měla řadu milenců a Karel zase jednu studentku

Jedním z důvodů, proč Karel dlouhodobě odmítal sňatek s jakoukoliv ženou, byl jeho již zmíněný zdravotní stav, kdy mu lékaři vyloženě „nedoporučují“ se ženit: „Není vhodné zakládat rodinu a brát na sebe tuto zodpovědnost při vašem zdraví, pane Čapku, s vašimi dlouhodobými problémy s páteří...“. Však i půvabná a nesmírně přitažlivá herečka Olga měla po léta jejich společného setkávání od již zmíněného roku 1920 celou řadu – Karlem tolerovaných – milenců. Čapek zase miloval, ale zřejmě pouze platonicky, už roku 1920 půvabnou studentku Věru Hrůzovou. Ani tady ale ke sňatku nedošlo. I Karel Čapek měl evidentně široké srdce, kam se paralelně vešlo více milovaných bytostí. A nakonec si s Olgou takříkajíc zůstali...

Hrála v řadě jeho divadelních her

Dá se říci, že v tu dobu již významný dramatik Karel Čapek psal celou řadu rolí své milované herecké múze Olze takříkajíc „na tělo“. Tak si třeba roku 1922 Olga zahrála hlavní roli Kristýnky ve hře Věc Makropulos. Tu ostatně Čapek nejen napsal, ale také režíroval. O šest let později hraje Olga roli Mimi v kuse Loupežník. Obě představení v prestižním Vinohradském divadle. Zahrála si nakonec i Anettu ve hře Bílá nemoc v pražském Stavovském divadle.

A pak ještě jednou, roku 1968 titulní roli v Čapkově hře Matka, opět na prknech Vinohradského divadla. Ta se jí však stala osudnou... Leč nepředbíhejme. O scénáři této hry se povídá, že Karel Čapek sice přivedl hru „na prkna, jež znamenají svět“, leč námět byl Olgy, původní verze scénáře se jí vůbec nelíbila... - a tak ho přepsala téměř do finální podoby. Čapek už mu dal jen závěrečnou literární podobu. Hra měla obrovský úspěch!

Utajený sňatek a brzká smrt

Ona tajná, doslova nanejvýš utajená svatba Karla s Olgou se uskutečnila 26. srpna 1935, po níž si novomanželka ponechala dívčí jméno Scheinpflugová, a to po zbytek života. Pravdou je, že se ho chtěla nějakou dobu zbavit, protože znělo příliš německy, leč Čapkovou být rozhodně nechtěla, byť manželkou Karla byla téměř čtyři roky. Pak ale uštvaný a zoufalý Karel, který jako aktivní novinář a světoznámý spisovatel marně bojoval proti masivnímu nástupu fašismu v Evropě, umírá na přechozený zápal plic.

„Karel umřel včas“

Karel Čapek umírá 25. prosince 1938 vyčerpaný a zoufalý z bezmoci před Hitlerovým nástupem k moci v Evropě, uštvaný proněmecky orientovanými spoluobčany, kteří do něj doslova „šili“, tedy zhusta agresivně útočili, veřejně i skrytě: čelil tisícům anonymních dopisů a byl třeba i na cestě z redakce domů přepaden a inzultován. Na představeních jeho her nacisté ostentativně pískali.

Karel Čapek zemřel krátce před okupací Československa německou hitlerovskou armádou, v jejichž seznamech byl na prvním místě. Když ho přišlo gestapo zatknout, Olga jim dramaticky sdělila, že byl zavražděn: měla na mysli nacismus obecně. To Josef Čapek, kterého si německá policie odvedla, pak zemřel v koncentračním táboře.

Přežila manžela o třicet let  

Po Karlově smrti se citlivá Olga, nyní již nesporně zamilovaná do toho „správného a jediného člověka svého života“, nervově zhroutila a musela být odvezena do sanatoria v Dobříši. Manžela pak nicméně přežila o plných třicet let, nikdy se už nevdala a po zbytek života pečovala o Karlovu památku. No, pravdou je, že ač se tato živočisná dáma sice už nikdy nevdala, žila pak ještě léta s milencem JUDr. Františkem Krčmou. A byl to právě tento pán, který inicioval vydání Olžiných dopisů. Zejména o její známou autobiografii „Byla jsem na světě“ se právě Krčma výrazně zasloužil.

Šli po ní nacisté i komunisti

Za německého válečného Protektorátu měli gestapáci Olgu opakovaně na výsleších, jejich společný dům – vila, kde žila s Karlem Čapkem – byl opakovaně prohledáván nacistickou policií. Bezvýsledně. Přesto byla až do konce války „důvodně podezřelá“ z uchovávání či „přechovávání“ korespondence svého muže Karla s Edvardem Benešem, který tou dobou jako stínový československý prezident pobýval v exilové Anglii.

Pod nátlakem nacistů pak také Olga Scheinpflugová musela roku 1940 odejít ze souboru Národního divadla, kde ji v tu dobu nahradila její česká kolegyně Lída Baarová, proslulá milenka Hitlerova ministra propagandy Josepha Goebbelse. A v roce 1944 pak Olze zakázali jakékoliv herectví vůbec. Hrát směla zase až po válce, leč ani komunisté ji už nepustili k žádným větším rolím.

Smrt kardiačky – málem na jevišti

Kromě menších divadelních rolí si stárnoucí nekompromisní Olga, která příliš okatě vyznávala manželovu masarykovskou demokracii (Karel Čapek napsal třeba slavné „Hovory s TGM“, tedy s prvním československým prezidentem Tomášem Garykem Masarykem), si zahrála i v několika socialistických filmech a seriálech, například „Eliška a její rod“ v uvolněných šedesátých letech.

A v čem jí osobně byla ona již zmíněná Matka osudnou? Olga měla vždy kardiologické problémy, které se s věkem zhoršovaly. V divadle na Vinohradech nazkoušela hlavní roli v Matce, která měla premiéru 1. září 1967 – a pak se s úspěchem hrála řadu měsíců. Olžino nemocné srdce pak ale nezvládlo neukázněnost dětí v hledišti na velikonočním představení roku 1968: představení sice dohrála, leč přímo z divadla ji odvezli do nemocnice, kde také 13. dubna 1968 ve svých 65 letech zemřela.

 

 


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Colin Firth a Livia Giuggioli: Manželka Colinovi nasadila parohy

Colin Firth a Livia Giuggioli: Manželka Colinovi nasadila parohy

Autor: Hana Lorencová, Datum: 27. 12. 2019 0:05
Keely a Pierce Brosnanovi: Manželství bez skandálů

Keely a Pierce Brosnanovi: Manželství bez skandálů

Autor: Hana Lorencová, Datum: 17. 12. 2019 0:05
Záviš a Kunhuta: Skandální vztah české královny a rebela

Záviš a Kunhuta: Skandální vztah české královny a rebela

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 19. 11. 2019 0:05
Tip šéfredaktorky

5 tipů, jak posílit imunitu

10. 2. 2020 15:00 autor -an-