Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Harald V. (82) a Sonja (82): Trvalo dlouhých devět let, než norský královský pár dostal svolení k sňatku
Wikimedia Commons
Inspirace / Slavné páry

Harald V. (82) a Sonja (82): Trvalo dlouhých devět let, než norský královský pár dostal svolení k sňatku

datum: 16. 7. 2019 0:05 autor: Luboš Y. Koláček
Devět let trval vztah plný lásky mezi norským korunním princem Haraldem, dnešním norským králem, bratrancem královny Alžběty II., a místní „Popelkou“ Sonjou Haraldsenovou, půvabnou dívku z prostého rodu. Vzali se roku 1968 v katedrále Oslo a mají spolu dvě děti: princeznu Märtu Louise a korunního prince Haakona Magnuse. A dnes už také pět vnoučat. Evidentně je to šťastný svazek, který s potěšením kvitují i poddaní. Královnu milují. Je přece jednou z nich. Loni v srpnu oslavil královský pár zlatou svatbu.

Veřejností nebyl zapomenut ani fakt, že si Harald musel kdysi svůj sňatek tvrdě vybojovat, protože Sonja byla neurozeného původu. I tím si ale mladý pár získal od samotného prvopočátku přízeň norské veřejnosti. Nikdy svého rozhodnutí nelitovali.

Z krejčové módní designérkou

Sonja se narodila 4. července 1937. Navštěvovala školu se zaměřením na oblečení, nadšeně šije a brzy je z ní šikovná krejčová. Rodiče ji poslali do švýcarského Lausane, kde navíc studovala módní design, tedy vedle účetnictví, ale diplom nakonec získala v Norsku.

Tatínek Sonje zemřel, když jí bylo 22 let, což dívku velmi citově zasáhlo. Tehdy se ji kamarádi pokoušeli rozveselit pozváním na nejrůznější večírky. Tu a tam zašla. Na jednom z nich poznala muže svých snů: vysokého, statného mladíka stejného věku, s kterým si padli navzájem do oka. Začal se rozvíjet hluboký vztah, zatím s vyloučením veřejnosti. Pak si ale Harald pozval Sonju na svoji promoci – a média zbystřila. Vyšly první společné fotografie, začalo se spekulovat o „nerovném vztahu“.

Pod tlakem médií, rodiny i veřejnosti

Někdy to bylo až nechutné: titulní stránky novin se plnily články o naprosté nepřípustnosti, že by člen královské rodiny vůbec jen uvažoval o tom, že by si snad chtěl vzít dívku z „obyčejného“ lidu. Rozliční norští obyvatelé se nad takovým „zneuctěním majestátu“ pohoršovali, podporováni politiky, právníky a vlastně i názorem Haraldových královských rodičů. Král Olaf opakovaně synovi „promlouval do duše“, média pracovala na plné obrátky. Dokonce se objevily konspirační teorie o tom, že vztah Haralda a Sonji je pouze vějičkou pro veřejnost, neboť královská rodina zatím v skrytu připravuje velkou svatbu svého prince s řeckou princeznou Sofií.

A tehdy se Harald doopravdy naštval a svému otci řekl, že pokud si nebude moci vzít Sonju, zůstane navždy svobodný. A to by mohl být velký problém, protože Harald byl jediným možným dědicem trůnu. Norské zákony totiž nedovolovaly korunovaci jeho – byť starších – dvou sester.

Porazil státnickou zkostnatělost

Se Sonjou chodil král Harald tak dlouho, než se mu podařilo vyhrát vleklou právní bitvu, aby si ji mohl vzít za manželku. Nakonec se norští politici v čele s králem Olafem smířili s faktem, že nemají jinou možnost, než korunnímu princi povolit svatbu s dívkou z lidu. Král Olaf se poradil s nejvyššími představiteli své země včetně premiéra a našli společnou řeč, s níž král veřejně vystoupil dne 19. března 1968: „S potěšením oznamuji … že jsem dnes dal svému synovi, korunnímu princi Haraldovi, souhlas vzít si za ženu Sonju Haraldsenovou, dceru Karla Haraldsena a Dagny Haraldsenové.“

Své zasnoubení oznámil pár veřejnosti ještě téhož dne, nevěsta dostala prsten s rubínem a diamantem – po jeho matce. Slavná svatba se pak konala nedlouho na to, dne 29. srpna 1968 v katedrále hlavního města.

To vám byla svatba!

Na obřad i oslavu tehdy dorazily pomazané a korunované hlavy celé Evropy, stejně jako celá řada další šlechty. Namátkou tedy třeba švédský král Gustaf VI. Adolf, dánský král Frederick IX. s královnou Ingrid, nizozemský princ Claus, belgický král Baudouin, vévoda a vévodkyně z Lucemburku a další... a další.

Nevěstu Sonju k oltáři doprovodil její tchán, neboť její vlastní otec, jak již víme, byl už tehdy po smrti. A jak vám byla krásná! Na sobě měla jednoduché bílé šaty s dlouhými rukávy, pošité decentními perlami. Ceremonii vedl tehdy oslovský biskup Fridtov Birkeli před oltářem ze 17. století, kde si klečící dvojice vyměnila prsteny a řekla si své definitivní „Ano“.

Projeli pěkný kus světa

S maželkou Sonjou měl Harald od počátku bohatý program nejen na území Norska, ale také v zahraničí. Zcestovali spolu hezkou řádku zemí světa: jezdili po Africe, Indii, Dálném Východě, Latinské Americe a také po Spojených státech amerických.

Podle oficiálního králova životopisce Tora Bomanna-Larsena, který o královské rodině vydal už sedm knih, jsou hlavními důvody královy popularity, vedle faktu, že si zamiloval a vzal ženu z norského lidu, zejména osobnostní rysy pana krále: především jeho lidovost a skromnost. A ještě něco: „Král svými činy a jednáním podporuje i budouci pozitivní vztah lidí k monarchii a je pevným bodem v jinak turbulentní době.“

Ze slavného rodu

Norský král Harald V. (Kong Harald Vs fødselsdag) se narodil 21. února 1937 na rodičovském statku ve Skaugumu poblíž Osla, v zámečku, kdy nyní sídlí norský korunní princ a jeho žena. Také Harald byl velice dlouho korunním princem, neboť na norský trůn – po svém otci, oblíbeném králi Olafovi či Olavovi V. - nastoupil až po tatínkově smrti roku 1991.

Stal se tak, po téměř 600 letech, prvním norským králem narozeným na území Norska. Háček je v tom, že po staletí vládli Norsku králové z Dánska anebo ze Švédska. A to i přesto, že novodobá královská dynastie je stále ještě dánského původu s tím, že sám Olav Pátý se narodil ještě v Dánsku. Haraldovou maminkou byla princezna Märtha. Měl dvě starší setry, Ranghild (1930) a také Astrid (1932).

Tak pěkně mu to dětství začalo...

Princ Harald zažil klidné dětství, jenomže pak dne 9. dubna 1940 Němci napadli Norsko, takže se i s matkou odstěhovali do Spojených států. Domů se vrátili zase až roku 1945, po skončení druhé světové války. Harald posléze vystudoval Univerzitu v Oslu, Vysokou důstojnickou školu pro kavalérii, Vojenskou akademii, ale pak také společenské vědy, historii a ekonomiku na Balliol College v Oxfordu.

Mladý princ Harald si zamiloval plachtění a byl v něm tak dobrý, že dokonce několikrát reprezentoval Norsko na olympijských hrách. Dnes se věnuje jachtingu spíše rekreačně, miluje pohyb ve volné přírodě, rád rybaří či loví zvěř, lyžuje a plave. Je každopádně horlivým podporovatelem norských sportů, a to nejen jako patron, ale i v roli diváka.

Korunním princem se Harald stal 21. září 1957 v souvislosti s korunovací jeho otce na krále Olava V., tedy ve svých dvaceti letech, kdy už dostal za úkol dozírat na státní radu. Měl také funkci „vladař v nepřítomnosti“, kteroužto funkci vykonával v době, kdy tatínek dlel mimo království. Jinak pracoval v aparátu monarchie a zúčastňoval se slavnostních akcí; během svých návštěv zahraničí zastupoval a podporoval norské zájmy. Nejvýznamnější byla nesporně roku 1960 jeho oficiální cesta do USA. Na královský trůn Harald V. usedl 17. ledna 1991.

Nejcennější dar, alespoň dle jejích slov, dostala od Haralda královna Sonja těsně před výročím zlaté svatby (2018). Král jí daroval renovovaný dům, ve kterém strávila dětství.

„Ten pocit, když jsem do něj vstoupila, je stejný, jako před padesáti lety,“ pronesla dojatě. Objekt nyní bude sloužit jako muzeum, mapující její život.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Bhútánský král Džigme a jeho půvabná žena Džetsun

Bhútánský král Džigme a jeho půvabná žena Džetsun

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 13. 8. 2019 0:03
Mila Kunis a Ashton Kutcher: Od nenávisti k lásce

Mila Kunis a Ashton Kutcher: Od nenávisti k lásce

Autor: Nikola Staňková, Datum: 1. 8. 2019 0:02
Charles a Camilla: Láska, která musela počkat

Charles a Camilla: Láska, která musela počkat

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 29. 7. 2019 0:05
Tip šéfredaktorky

Máme první narozeniny! Dárek dostanete vy!

16. 8. 2019 10:00 autor Markéta Vavřinová