Magazín pro ženy, které už vědí, o čem je život
Eliška Rejčka a Jindřich z Lipé: Proslulí milenci panovnických sfér
Wikimedia Commons, koláž fotojet.com
Inspirace / Slavné páry

Eliška Rejčka a Jindřich z Lipé: Proslulí milenci panovnických sfér

datum: 12. 11. 2019 0:01 autor: Luboš Y. Koláček
V roli české královny vstupuje Eliška Rejčka do historie hned dvakrát. A protože jí oba zemřelí královští manželé zanechali nejen bohaté vdovské věno ve zlatě, ale také zásadní nemovitosti, může se rozmařilá královna-vdova naplno věnovat svému vpravdě bohémskému kreativnímu životu: to ona vytváří dobovou módu a nový vkus v umění, má bohatý a hodně pohoršlivý milostný život...

Eliška také intrikuje v politice a dokonce založí významný klášter. Vedle mnohých milenců se nakonec stává jejím klíčovým životním druhem pan Jindřich z Lipé, po léta první velmož země, osobní přítel českého krále Jana Lucemburského. Ostatně i Jan byl prý milencem sličné Rejčky.

Dvanáctiletá nevěsta  

Princezna Eliška (Elżbieta Ryksa – Richenza) se narodila 1. září 1288 v Poznani. A byla ještě malou holčičkou, když se česká a polská aristokracie rozhodla spojit. Elišku proto provdali za českého krále Václava II. Měl tak vzniknout silný středoevropský stát, který by účinně vzdoroval rozpínavým Habsburkům.

Princeznička přitom od svých sedmi let žila ve vyhnanství a málem přišla o život, když političní odpůrci přijeli do odlehlého polského statku zavraždit jejího otce, snad aby se nemohl stát polským králem. Pak se jim ale hodila do krámu, a tak dík vysoké politice ve dvanácti letech vstupuje do manželství s Přemyslovcem Václavem II. Mimochodem: vyhlášeným děvkařem, který si té „malé holky“ na slavné svatbě dvou mocných království, která se konala roku 1300, skoro nevšímal.

Dostane školu života

Král získal své Polsko a tuhletu svoji novou ženu (my už víme, že v těch dobách byla kterákoliv evropská princezna oficiálně či „ze zákona“ zralá na svatbu a plození dětí už v 11 letech!), českou a polskou královnu, poslal „na vychování“ na hrad Mělník. Tady je svěřena do rukou královy tety Griffiny, moudré a vzdělané ženy, znalé všech triků šlechtického ženství. A tak se původně zklamaná mladinká královnička brzy výtečně baví a přitom vzdělává: stává se z ní skvělá společnice a výborná politička i ekonomka, která si po celý další život bude umět prosadit své.

Král Elišku záhy oplodní

Když se nespoutaný erotik Václav po dalších třech letech, které strávil v náručích nesčetným milenek (manželka Guta mu zemřela poté, co porodila téměř dvacet dětí) rozpomněl na svoji mladinkou ženu, nechal ji povolat ke dvoru – a hned ji také úspěšně oplodnil. Patnáctiletá Eliška (po korunovaci Alžběta) tak nyní čekala dítě se svým o sedmnáct let starším královským manželem. Jenomže ten stačí zemřít na souchotě dříve, než se dítě narodí: až šest dnů po králově smrti.

Pohrobek bez šance

Pohrobkem však bude holčička Anežka, která nemůže mít ambice na vladařské následnictví. A navíc: Rejčku bytostně nenávidí veškeré oficiální potomstvo (mnohé z dětí nepřežilo, levobočci s milenkami se nepočítají), celkem tedy „pozůstalých“ pět dětí z předchozího manželství Václava s Gutou Habsburskou. A nejvíce Rejčku nesnáší Eliška Přemyslovna, která je zhruba stejně stará jako její teď oficiální nevlastní „matka“ Eliška Rejčka. Bojovaly pak spolu po zbytek života, ale nepředbíhejme...

Zavražděný král a intriky

Po otcově smrti nastupuje na český trůn bohémsky laděný mladičký opilec Václav III. A nyní tedy sedmnáctiletá vdova, cizinka v zemi, kde je královnou-vdovou, upadá do hluboké nemilosti. Vyženou ji z královského hradu. Vzhledem k bohatému „důchodu“ po manželovi by zůstala v relativním klidu v ústraní, obklopena bohatství a svým oblíbeným uměním, kdyby nebyl krátce na to, dne 4. srpna 1306, úkladně zavražděn její nevlastní syn Václav III. Český trůn je nyní opět prázdný a nejvýznamnější a hlavně zaprodaná politická klika mezi českou šlechtou se ho rozhodne obsadit Rudolfem Habsburským.

Zaprodaná královna obětí nenávisti

Co na tom, že na chvíli se ujme moci Jindřich Korutanský, manžel nejstarší přemyslovské princezny Anny, sestry Eliška Přemyslovny. Jindřich je vyhnán ze země pro údajnou „neschopnost vládnout“, načež si dík politickým klikám Rudolf bere za ženu královnu-vdovu Elišku Rejčku (dokonce se do ní hluboce zamiluje!) a stává se tak právoplatným českým králem. Zkorumpovaná šlechta za svou pomoc o jeho zvolení dostane bohaté hrady a jiné statky, jen princezna Eliška Přemyslovna zuří, propadá hysterickým záchvatům a křičí: „Zase ta Rejčka!“

Byl král zavražděn, anebo usouložen?

Mladičký Rudolf I. zvaný „Kaše“ se ukáže jako neobyčejně spořivý, dřívější bohaté dvorské radovánky jsou sníženy na minimum, on sám si vystačí s jáhlovou kaší, nedá vydělat bohatým a vlivným dvorským dodavatelům, navázaným na vlivné šlechtice. Nikdo ho najednou nechce. A tak „král Kaše“ také zanedlouho umírá. Oficiálně na úplavici, za vojenského tažení. Jenomže tato choroba bývá epidemií – a ve vojenském táboře onemocněl jenom král. Byl tedy zjevně otráven!

Dokonce se ale tvrdilo, že ho zabila jeho vášnivá erotická manželka Rejčka – sexem! Tak či onak se opět stává vdovou. A zase dostala po zamilovaném manželovi velké dědictví a vysokou vdovskou rentu, ale také řadu měst, která jí nesou bohatsví. Vybere si bohatý Hradec (Králové = „Královnin“), kde vede rozmařilý život v takovém lesku, který zahambuje i samotný královský dvůr. 

Eliška Přemyslovna ji nenávidí, král miluje

Mezitím na český trůn, který si důsledně vybojoval, v roce 1310 nastoupil mladičký syn aktuálního císaře Jan Lucemburský, jehož politici v čele s tatínkem oženili právě s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou, která tak nenávidí Rejčku.

A jak teprve bude řádit, až se dozví, že její manžel a král se na čas stává Rejččiným milencem. Ale to jsou prý jen takové klepy, leč Eliška šílí: „Zase ta Rejčka!“ A Rejčka, které teď říkají „Hradecká královna“, má nyní všechno: je krásná, chytrá, bohatá, žádaná a nezávislá. Navíc se do ní zamiluje první velmož země Jindřich z Lipé (narozený 1270), který má už léta větší moc a renomé, než samotní čeští králové. Jejich spojení povede k fascinujícm věcem. 

Milenci nad jiné

Velmož Jindřich z Lipé (mimochodem ženatý), který dopomohl Janu Lucemburskému na trůn, a má tudíž na královském dvoře výsadní postavení, se vůbec netají svou láskou ke královně-vdově.

A je to láska veliká, která jim vydrží do konce života, stejně jako zásadní politické a ekonomické spojenectví tohoto po všech stránkách výjimečného páru. I po té erotické, samozřejmě, protože i Jindřich z Lipé je vyhlášeným milovníkem a otcem řady synů, manželských i nemanželských.

Kdo jim však velmi nepřeje? Eliška Přemyslovna, která přesvědčí svého manžela Jana, že Jindřich z Lipé ho chce připravit o trůn, král ho dá zavřít a dokonce uvažuje o popravě. Pak ale přijde orodovat Rejčka, král podlehne jejím půvabům – a Jindřich je na svobodě. Přemyslovna šílí!

Padnou si do noty

Král Jan si se „zachráněným“ přítelem opět padne do noty a dohodnou se, že si navzájem nepolezou do zelí. Za to mu slibuje beztrestnost a své nikdy nekončící přátelství. A tak se stane, že do té doby mocichtivý český velmož Jindřich z Lipé prodá králi veškerá svá panství v Čechách a stěhuje se na Moravu, kde spolu s Rejčkou, svou vysněnou láskou, kvůli níž se vzdal kariéry vladaře, zakoupí nová. Usídlí se spolu v Brně, přímo v jeho centru, v bohatém paláci známém dnes jako Špalíček.

Prvním mužem na Moravě

Zde v moravské metropoli ho král Jan Lucemburský ustanoví všemocným hejtmanem. Sám pak s oblibou zajíždí na jejich bohatý šlechtický dvůr, který svým leskem opět zastiňuje ten královský v Praze. Zlé jazyky dokonce tvrdí, že Jan je stále příležitosným milencem Rejčky, a to s plným vědomím svého přítele Jindřicha. Hysterická královna Eliška Přemyslovna dál šílí – a časem na svou zášť (a trochu i na souchotě) zemře.

Ti dva zamilovaní, Jindřich z Lipé a Eliška Rejčka, spolu pak žijí – jako v té pohádce – šťastně až do smrti. Tedy: starší Jindřich zemře o něco dříve (1329), načež se Eliška uzavře do sebe, žije jako jeptiška, založí gotický chrám Panny Marie na starém Brně, známý zde dodnes jako „Eliška“ – a od své smrti dne 19. října 1335 je zde pohřbena. Údajně po boku své životní lásky, Jindřicha z Lipé.


Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!

Další články z rubriky

Záviš a Kunhuta: Skandální vztah české královny a rebela

Záviš a Kunhuta: Skandální vztah české královny a rebela

Autor: Luboš Y. Koláček, Datum: 19. 11. 2019 0:05
Královna Alžběta (93) a princ Filip (98): Příběh lásky

Královna Alžběta (93) a princ Filip (98): Příběh lásky

Autor: Markéta Vavřinová, Datum: 7. 11. 2019 0:05
60 kostlivců ze skříní slavných

60 kostlivců ze skříní slavných

Autor: -red-, Datum: 23. 10. 2019 10:00
Tip šéfredaktorky

60 kostlivců ze skříní slavných

23. 10. 2019 10:00 autor -red-