Čas jen pro mě

O slavného otce přišla už v dětství

Ada se narodila v Londýně 10. prosince 1815 jako jediné dítě spisovatele George Gordona Byrona a jeho manželky, matematičky a zakladatelky první průmyslové školy v Anglii, Anne Isabelly. Po rozchodu rodičů žila Ada s matkou, otce do jeho smrti v roce 1824 už nikdy neviděla.

Ada utrpěla to, co by se dnes pravděpodobně dalo popsat jako traumatické dětství. Ze strachu, že po otci zdědila nevyzpytatelnou povahu a divoký temperament, poslala ji matka na studia logiky a matematiky. To byly pro ženy té doby dost neobvyklé obory. Nebylo ani běžné, aby se zajímaly o průmyslovou revoluci a vědecko-technické projekty.

Mimořádný zápal pro přírodní vědy byl ještě znásoben v pubertě. Navzdory rok trvající komplikované léčbě spalniček, kdy byla upoutána na lůžko, si zvládala prohlubovat znalosti napříč exaktními vědami.

„Nevěřím, že můj otec byl (zda vůbec mohl být) takovým básníkem, jakým já budu analytikem (a metafyzikem), pro mě jsou tyto dvě oblasti nerozlučně spojeny.“

Setkání s inspirátory

Během svého mládí byla Ada představena Skotce Mary Somerville, která byla známá jako „královna vědy 19. století“ a byla první ženou, jež byla přijata do Královské astronomické společnosti. Mary podporovala Adin zájem o matematiku a technologický rozvoj. 

Mary Somerville (†92): „Královna“ vědy 19. století

Díky ní se sedmnáctiletá Ada doslechla o Charlesi Babbageovi, který přemýšlel o novém výpočetním stroji. Fascinována touto myšlenkou si s ním začala dopisovat. Mimochodem, byl to právě Babbage, který jí začal přezdívat „čarodějka čísel“.

Zatímco tento strojní inženýr pracoval na konceptu digitálního programovatelného počítače, který měl zvládat složité výpočty a vytvářet algoritmy, Ada v něm spatřovala větší potenciál. S radostí proto přijala nabídku na překlad článku italského matematika Luigiho Menabrea o analytickém stroji z francouzštiny do angličtiny.

Nejenže vědecký text přeložila, dokonce ztrojnásobila jeho délku a přidala dlouhé pasáže obsahující nové výpočty a inovace. Adiny poznámky, které byly publikovány v roce 1843, jsou považovány za první komplexní komentář k tomu, co by se dnes dalo označit za počítačové programování. Obdivovatelem této práce byl například chemik a fyzik Michael Faraday nebo spisovatel Charles Dickens.

Charles Dickens (†58): Nekonvenční život autora knihy Kronika Pickwickova klubu

Nezasloužený úspěch?

Na jedné straně měla Lovelace spoustu příznivců, na druhé čelila kritice ze stran mnoha osobností vědeckého světa. I odborníci přes výpočetní techniku a programování si dovolili Adiným poznatkům oponovat.

Například historik Allan G. Bromley ve svém článku z roku 1990 (Difference and Analytical Engines) uvádí, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Ada vůbec nějaký program pro analytický stroj vytvořila. Její korespondence s Babbagem ukazuje, že k tomu neměla dostatečné znalosti.

Hedy Lamarr: Nahá hvězda filmového snímku Extáze, bez níž by nefungoval mobil a internet 

Podporující manžel

V devatenácti letech se dívka provdala za vědce Williama Kinga, který se tři roky po svatbě stal hrabětem z Lovelace. Od té doby byla Ada titulována jako hraběnka z Lovelace. Ze svazku vzešly tři děti – dva synové a dcera.

Podle všeho bylo jejich manželství relativně šťastné, King dokonce povzbuzoval manželčino nadšení pro vědu.

Margaret Sanger (†86): „Každé dítě by mělo být chtěné,“ říkala propagátorka antikoncepce

Neřesti jí ničily život

Ada nebyla jen autorkou nových matematických poznatků. Své logické myšlení se pokusila využít i v hazardních hrách. Bohužel neúspěšně - skončila s obrovskými dluhy. Nebyly to jen finanční potíže, které jí braly vítr z plachet.

Problém měla i s drogami, konkrétně byla náruživou konzumentkou opia. Tuto látku užívala, aby zmírnila bolesti, kterými trpěla během svého zápolení s rakovinou dělohy. Léčba bohužel úspěšná nebyla.

Lovelace vážné nemoci podlehla ve věku pouhých třiceti šesti let dne 27. listopadu 1852. Byla pohřbena vedle svého otce v areálu kostela svaté Máří Magdaleny v Hucknallu v Anglii.

Marie Skłodowska-Curie (†66): Žena, která rozbila atom

Adin odkaz žije dodnes

Ve světě technologií je její jméno stále často skloňované. Když Alan Turing, který prolomil kód Enigmy, tvořil koncept prvního počítače, byly to právě Adiny poznámky, do nichž nahlížel.

Ministerstvo obrany Spojených států amerických navíc v 80. letech po Adě pojmenovalo jazyk počítačového softwaru. Je vidět, že její odkaz žije dodnes. Není divu, že se Ada stala ikonou. Její talent pro matematiku byl skutečnou inspirací pro další generace žen - vědkyň.