Čas jen pro mě

Vesnice Bolšoje Maslennikovo leží asi 250 kilometrů severovýchodně od Moskvy v Jaroslavské oblasti. Dnes je vylidněná, podle posledního sčítání tam byl přihlášen pouze jeden obyvatel, a domy slouží Moskvanům jako „dáči“, tedy pro rekreaci. Tam se přistěhovalcům z Běloruska, Jeleně a Vladimirovi Těreškovovým, 6. března 1937 narodila dcera Valentina.

Těžké dětství

Matka pracovala v textilní továrně, otec byl traktorista. V roce 1939 byl povolán do armády a o rok později prohlášen za nezvěstného v sovětsko-finské válce. V oficiálním životopise první sovětské kosmonautky byl jeho konec „upraven“ a uvádělo se, že padl v boji proti nacistům za druhé světové války. Doma kromě Valentiny zůstala ještě starší sestra Ludmila a mladší bratr Vladimir. Matka měla co dělat, aby rodinu uživila. Přiložit ruku k dílu a pomáhat doma musely i dcery.

Valentina proto začala chodit později do školy – až v osmi letech. Absolvovala pouhých sedm tříd a nastoupila do továrny na výrobu pneumatik v Jaroslavli. Poslední dva roky školy tak studovala ve večerních kurzech pro dělnickou mládež. Pak pokračovala „korespondenčně“ ve studiu technické školy.

Určitě se jí nedá upřít snaha získat vzdělání, ale na besedách, které po letu do vesmíru absolvovala, se často projevily nedostatečné znalosti a vědomosti a celkově jí chyběl rozhled.

Nadšená komsomolka

Valentina, která si prošla těžkým dětstvím a zažila chudobu, se zcela logicky stala nadšenou komsomolkou a propagátorkou sovětského režimu. Angažovaná dívka to postupem času „dotáhla“ na profesionální funkcionářku – tajemnici Komsomolu v textilce v Jaroslavli.

Mladá žena měla dva velké koníčky: hudbu a parašutismus. Dobře hrála na dombru (původem středoasijský strunný hudební nástroj) a často s ní vystupovala na komsomolských akcích.

Bylo jí 22 let, když se jí splnilo velké přání a byla přijata do jaroslavského parašutistického klubu. První seskok uskutečnila v roce 1959, následovaly další na pevninu i do nedaleké řeky Volhy.

„Sovětský“ sen

Zatímco se zapálená komsomolka Valentina věnovala parašutismu, závod o vesmír se stal pomyslnou bitvou mezi tehdejším SSSR a USA. Po triumfálním letu Jurije Gagarina (11. dubna 1961) nejvyšší sovětské vedení plánovalo další zásadní krok – let ženy do kosmu! Budoucí kosmonautka musela splňovat tehdejší image Sovětského svazu. Ideálně „prostá“ žena, dívka z lidu. Z technických důvodů (omezený prostor v kabině rakety) nesměla být ani moc velká, do 170 centimetrů, a vážit maximálně 70 kilogramů.

Po vhodně adeptce se začalo pátrat právě mezi parašutiskami. Byla jednou z mnoha, které byly pod záminkou zkoušek do národního družstva parašutistů pozvány do Moskvy. Vybráno bylo pět dívek, které se až po zkouškách dozvěděly, že jedna z nich má šanci stát se první kosmonautkou!

Všechny se podrobily základnímu leteckému výcviku a velice zjednodušenému, ale vyčerpávajícímu kosmonautickému tréninku. Ten Těreškovová absolvovala bez problémů, dokonce i Jurij Gagarin oceňoval její energii a vůli. K rozhodnutí vybrat nakonec Těreškovovou kromě výsledků samozřejmě přispěla i její politická angažovanost a dělnický původ. Prostě „obyčejná“ sovětská dívka poletí ke hvězdám!

Těžce na cvičišti, lehce na bojišti?

Tak to bohužel v tomto případě úplně neplatilo. Vostok 6 s Valentinou Těreškovovou na palubě odstaroval 16. června 1963. Valentinu zcela ovládly stres a hysterie už po nástupu do kosmické lodi. Zcela paralyzovaná strachem dokonce přestala komunikovat s řídícím střediskem! Trpěla silnou migrénou a žaludečními problémy. Vědecké experimenty, které kosmonauti běžně prováděli během letu, nezvládala. Stěžovala si na nepohodlí (byla připoutána na sedačce v kabině), nechutenství a nevolnost, velkou část své mise doslova prozvracela.

Fotka první kosmonautky Valentiny Těreškovové, která obletěla svět. (zdroj Flickr)

Druhý den letu se rozplakala a prosila o dřívější ukončení. Slavný konstruktér sovětských raket Sergej Koroljov prý byl tehdy velice rozčílený nad její nedisciplinovaností. Nakonec se ji řídícímu středisku společně s Gagarinem podařilo uklidnit a třetí den pak proběhl i rozhovor s generálním tajemníkem komunistické strany Nikitou Chruščovem a Valentina se pustila i do plnění úkolů.

Rána do hlavy a pistole na pastevce

Konec vesmírné mise se také zrovna moc nepovedl. 19. června 1963 při plánovaném přístání Valentina opět propadla hysterii a přestala komunkovat. V řídícím středisku měli strach, že kdyby selhala technika a sestup byl jen na Valentině, nezvládla by to. Nakonec se podle plánu katapultovala. V panice ale nedokázala zaujmout správnou polohu těla a následná rána do přilby ji zranila.

Dopadla v Altajském kraji mezi vyděšené pastevce, na které nejprve namířila pistoli. Během asi tříhodinového čekání na vyzvednutí se s nimi spřátelila. Dokonce je podarovala zbylou kosmonautickou stravou a na oplátku se od nich nechala pohostit. Měla hlad, protože na palubě téměř nejedla.

To bylo samozřejmě hrubé porušení kázně, protože lékaři potřebovali například vyšetřit její střevní mikroflóru.

Druhý den pak milou Valentinu znovu přivezli na místo přistání a naaranžovaly se záběry přistání pro média.

Manželství bez lásky?

Necelý půl rok po svém letu se neočekávaně provdala. Tím šťastným se stal kolega kosmonaut Andrijan Nikolajev. Jestli to bylo z lásky, či je něco pravda na spekulacích, že šlo o donucený sňatek, už se asi nikdy nedozvíme. Údajně chtěli sovětští vědci zjistit, jestli pobyt obou rodičů v kosmu bude mít nějaký vliv na těhotenství a dítě. Jediná dcera Jelena se narodila v roce 1964 a je úspěšnou lékařkou.

Svatba Valentiny Těreškovové a Andrijana Nikolajeva v roce 1963. (zdroj Wikimedia Commons)

Manželství podle různých svědectví moc šťastné nebylo, Nikolajev byl údajně despota. Po rozvodu v roce 1980 si vzala vojenského chirurga Julia Sapošnikova, se kterým zůstala až do jeho smrti v roce 1999.

Absolvovala Vojenskou akademii a dosáhla hodnosti generálmajora. Pyšnit se může celou řadou sovětských a mezinárodních vyznamenání. Valentina se stala celebritou, a to doma i ve světě. Objížděla besedy, účastnila se různých akcí. Při těchto setkáních popírala, že by měla při letu nějaké problémy.

Až do důchodu pracovala jako instruktorka kosmonautů, hodně se také angažovala v politice. V současné době je nadšenou zastánkyní Vladimira Putina a poslankyní Státní dumy.

Valentina Těreškovová dnes. (zdroj Wikimedia Commons)

Koluje řada měně či více podložených fám o její aroganci a povýšeném chování i o opileckých výstupech. Je prý nesnesitelná a hádavá, nezůstali jí žádní přátelé. Takový je příběh dělnice z malého města, která se shodou náhod stala první kosmonautkou světa…