Čas jen pro mě

Nepovedený potrat

Její první kniha Cizinci ve vlaku (1950) popisuje náhodné setkání architekta Guye a záhadného Bruna při cestě vlakem. Příběh „dokonalé“ dvojité vraždy převedl na filmové plátno sám mistr hororu Alfred Hitchcock.

Narodila se 19. ledna 1921 v Texasu jako Mary Patricia Plangman. Rodiče se rozvedli už pět měsíců před jejím narozením a dívka se později dozvěděla, že otec matku nutil k potratu a ona se pokusila těhotenství ukončit pitím terpentýnu!

Matka se později provdala za hereckého kolegu Stanleyho Highsmithe, který si její dceru osvojil.

Patricii střídavě vychovávali rodiče a babička, která žila v New Yorku. O pobytu u babičky se později vyjádřila, že to bylo „peklo“. S matkou měla celý život napjaté vztahy a nerozuměly si. A nevlastního otce se pokoušela popichovat proti matce.

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Maria Callas (†53): Porodila Onasissovi mrtvého syna

Uzavřená samotářka

O společnost vrstevníků dívenka nijak nestála. Brzy se naučila číst a doma i u babičky se pomalu prokousávala rozsáhlými domácími knihovnami. Rozhodně si však nečetla milostné romány. Ze všeho nejvíc ji zaujaly knihy o duševních poruchách! Nadchla ji publikace známého psychiatra Karla Meningera Lidská mysl, kde autor popisuje skutečné případy svých pacientů.

„Rozhodla jsem se žít sama. Moje představivost funguje mnohem lépe, když nemusím mluvit s lidmi.“

Ve společnosti s hlemýždi

Již od mládí se pokoušela psát a po ukončení univerzity, kde studovala prózu a scenáristiku, nemohla sehnat místo, a to i přes výborná doporučení. Spisovatel Truman Capote jí nakonec zařídil možnost strávit několik měsíců v umělecké kolonii Yaddo. Tam napsala svůj první román Cizinci ve vlaku (1950).

Asi nejznámější jsou příběhy o okouzlujícím zločinci Tomu Ripleyovi, který zavraždí chlapce z bohaté rodiny a ukradne mu jeho identitu. Většina jejích „detektivek“ popírá principy detektivních románů a věnuje se psychologii zločinu. U nás vyšly mj. Skleněná cela, Smrt v labyrintu nebo Výkupné za psa.

Podivínská dáma se z Ameriky odstěhovala do anglického Suffolku, kde chovala kočky a hlemýždě. Proslulá je její návštěva jednoho večírku v Londýně, kam přišla s velkou kabelou, v níž měla hlávkový salát a asi sto šneků. Ti prý jí dělali doprovod!

 Co by vás ještě mohlo zajímat

Frida Kahlo (†47): Mexická čarodějka

Pohrdala ženami

Podle životopisců byla Patricia těžká alkoholička, která nikdy neměla delší partnerský vztah. Lesbickou orientací se netajila, přitom ale pohrdala ženami. Když se zamilovala do muže, spisovatele Marca Brandela, usoudila, že se z homosexuality vyléčí, aby si ho mohla vzít. Docházela proto na psychoanalýzu, aby se podle svých slov „sexuálně napravila“. Po několika sezeních pochopila, že to samozřejmě není možné, léčbu ukončila a s Marcem se rozešla.

Během pokusu „vyléčit se“ z homosexuality napsala svůj druhý román Cena soli (známý pod filmovým jménem Carol), částečně autobiografický příběh o osudové lásce dvou žen.

Zásadní pro ni byl dvouletý vztah se spisovatelkou Marijane Meaker. Potkaly se v polovině v padesátých letech v lesbickém baru v Greenwich Village. Na konci 80. let, téměř po třiceti letech od jejich partnerství, si začaly dopisovat. Jednoho dne se Patricia objevila před dveřmi. Marijane byla zděšená: „Přišla opilá, byla zahořklá, nemohla jsem uvěřit, že se tak změnila.“

V roce 1982 se Patricia přestěhovala do Švýcarska, kde zakoupila rozsáhlé venkovské sídlo. Zemřela opuštěná v locarnské nemocnici 4. února 1995.

Její nakladatel Otto Penzler později prohlásil: „Byla to krutá, drsná a nikým nemilovaná žena. Napsala ale geniální knihy.“

Zdroje informací:nytimes.com, independent.co.uk a vanityfair.com