O společnost vrstevníků dívenka nijak nestála. Brzy se naučila číst a doma i u babičky se pomalu prokousávala rozsáhlými domácími knihovnami. Rozhodně si však nečetla milostné romány. Ze všeho nejvíc ji zaujaly knihy o duševních poruchách! Nadchla ji publikace známého psychiatra Karla Meningera Lidská mysl, kde autor popisuje skutečné případy svých pacientů.
„Rozhodla jsem se žít sama. Moje představivost funguje mnohem lépe, když nemusím mluvit s lidmi.“
Již od mládí se pokoušela psát a po ukončení univerzity, kde studovala prózu a scenáristiku, nemohla sehnat místo, a to i přes výborná doporučení. Spisovatel Truman Capote jí nakonec zařídil možnost strávit několik měsíců v umělecké kolonii Yaddo. Tam napsala svůj první román Cizinci ve vlaku (1950).
Asi nejznámější jsou příběhy o okouzlujícím zločinci Tomu Ripleyovi, který zavraždí chlapce z bohaté rodiny a ukradne mu jeho identitu. Většina jejích „detektivek“ popírá principy detektivních románů a věnuje se psychologii zločinu. U nás vyšly mj. Skleněná cela, Smrt v labyrintu nebo Výkupné za psa.
Podivínská dáma se z Ameriky odstěhovala do anglického Suffolku, kde chovala kočky a hlemýždě. Proslulá je její návštěva jednoho večírku v Londýně, kam přišla s velkou kabelou, v níž měla hlávkový salát a asi sto šneků. Ti prý jí dělali doprovod!
Podle životopisců byla Patricia těžká alkoholička, která nikdy neměla delší partnerský vztah. Lesbickou orientací se netajila, přitom ale pohrdala ženami. Když se zamilovala do muže, spisovatele Marca Brandela, usoudila, že se z homosexuality vyléčí, aby si ho mohla vzít. Docházela proto na psychoanalýzu, aby se podle svých slov „sexuálně napravila“. Po několika sezeních pochopila, že to samozřejmě není možné, léčbu ukončila a s Marcem se rozešla.
Během pokusu „vyléčit se“ z homosexuality napsala svůj druhý román Cena soli (známý pod filmovým jménem Carol), částečně autobiografický příběh o osudové lásce dvou žen.
Zásadní pro ni byl dvouletý vztah se spisovatelkou Marijane Meaker. Potkaly se v polovině v padesátých letech v lesbickém baru v Greenwich Village. Na konci 80. let, téměř po třiceti letech od jejich partnerství, si začaly dopisovat. Jednoho dne se Patricia objevila před dveřmi. Marijane byla zděšená: „Přišla opilá, byla zahořklá, nemohla jsem uvěřit, že se tak změnila.“
V roce 1982 se Patricia přestěhovala do Švýcarska, kde zakoupila rozsáhlé venkovské sídlo. Zemřela opuštěná v locarnské nemocnici 4. února 1995.
Její nakladatel Otto Penzler později prohlásil: „Byla to krutá, drsná a nikým nemilovaná žena. Napsala ale geniální knihy.“
Zdroje informací:nytimes.com, independent.co.uk a vanityfair.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
I britská královna byla někdy „jen“ obyčejná žena a matka. Snachu Dianu přivítala do rodiny s…
Muž, jehož nápady jsou jako z jiného světa, generální ředitel společnosti Tesla Elon Musk (53) se…
Jsou zosobněním amerického snu. Potomci chudých irských přistěhovalců, kteří se dostali mezi…
Byl poslední listopadový den roku 1881. Na univerzitě ve švýcarském Bernu probíhaly promoce. Diplom…
Před více než sto lety byli lidé zvyklí jezdit na kolech s dřevěnými koly, často s ocelovými ráfky,…
Génius módního průmyslu Karl Lagerfeld celý život soupeřil s Yvesem Saint Laurentem a jejich…
Odvážný muž, výborný navigátor a bojovník s korupcí, ale také dobyvatel a kolonizátor. To všechno…
Keltové věřili, že v noci 31. října se hranice mezi světem živých a světem lidí stírá, a proto…