O společnost vrstevníků dívenka nijak nestála. Brzy se naučila číst a doma i u babičky se pomalu prokousávala rozsáhlými domácími knihovnami. Rozhodně si však nečetla milostné romány. Ze všeho nejvíc ji zaujaly knihy o duševních poruchách! Nadchla ji publikace známého psychiatra Karla Meningera Lidská mysl, kde autor popisuje skutečné případy svých pacientů.
„Rozhodla jsem se žít sama. Moje představivost funguje mnohem lépe, když nemusím mluvit s lidmi.“
Již od mládí se pokoušela psát a po ukončení univerzity, kde studovala prózu a scenáristiku, nemohla sehnat místo, a to i přes výborná doporučení. Spisovatel Truman Capote jí nakonec zařídil možnost strávit několik měsíců v umělecké kolonii Yaddo. Tam napsala svůj první román Cizinci ve vlaku (1950).
Asi nejznámější jsou příběhy o okouzlujícím zločinci Tomu Ripleyovi, který zavraždí chlapce z bohaté rodiny a ukradne mu jeho identitu. Většina jejích „detektivek“ popírá principy detektivních románů a věnuje se psychologii zločinu. U nás vyšly mj. Skleněná cela, Smrt v labyrintu nebo Výkupné za psa.
Podivínská dáma se z Ameriky odstěhovala do anglického Suffolku, kde chovala kočky a hlemýždě. Proslulá je její návštěva jednoho večírku v Londýně, kam přišla s velkou kabelou, v níž měla hlávkový salát a asi sto šneků. Ti prý jí dělali doprovod!
Podle životopisců byla Patricia těžká alkoholička, která nikdy neměla delší partnerský vztah. Lesbickou orientací se netajila, přitom ale pohrdala ženami. Když se zamilovala do muže, spisovatele Marca Brandela, usoudila, že se z homosexuality vyléčí, aby si ho mohla vzít. Docházela proto na psychoanalýzu, aby se podle svých slov „sexuálně napravila“. Po několika sezeních pochopila, že to samozřejmě není možné, léčbu ukončila a s Marcem se rozešla.
Během pokusu „vyléčit se“ z homosexuality napsala svůj druhý román Cena soli (známý pod filmovým jménem Carol), částečně autobiografický příběh o osudové lásce dvou žen.
Zásadní pro ni byl dvouletý vztah se spisovatelkou Marijane Meaker. Potkaly se v polovině v padesátých letech v lesbickém baru v Greenwich Village. Na konci 80. let, téměř po třiceti letech od jejich partnerství, si začaly dopisovat. Jednoho dne se Patricia objevila před dveřmi. Marijane byla zděšená: „Přišla opilá, byla zahořklá, nemohla jsem uvěřit, že se tak změnila.“
V roce 1982 se Patricia přestěhovala do Švýcarska, kde zakoupila rozsáhlé venkovské sídlo. Zemřela opuštěná v locarnské nemocnici 4. února 1995.
Její nakladatel Otto Penzler později prohlásil: „Byla to krutá, drsná a nikým nemilovaná žena. Napsala ale geniální knihy.“
Zdroje informací:nytimes.com, independent.co.uk a vanityfair.com
Zaujal vás tento článek? Pokud chcete mít jistotu, že vám žádný další neunikne, sledujte nás na Facebooku!
S neuvěřitelnou přesností popsal mnoho vědeckých objevů a vynálezů, které se uskutečnily až po jeho…
Milostný románek mezi herci Humphreym Bogartem a Lauren Bacallovou zůstal v historii zapsán jako…
Ještě před tím, než titulní stránky britských bulvárů ovládla princezna Diana, přidělávala královně…
Její jméno většině lidí nic neříká. Přitom krásná blondýnka Truda Grosslichtová patřila mezi…
Její život byl plný rozporů. Na jedné straně západní univerzitní vzdělání, na druhé síla východních…
Jako Afroameričan zažil na vlastní kůži rasovou segregaci. A to i coby lékař jeden ze zakladatelů…
Jen málo seriálových postav udělalo na diváky takový dojem jako Chandler Bing z kultovního seriálu…
„Když jsem začala psát příběh Alžběty (Elišky) Pomořanské, čtvrté manželky Karla IV., stála jsem…