Čas jen pro mě

Katharine Hepburn se proslavila jako herečka, která získala rekordní počet nominací na Oscara – celekem 12! Čtyřikrát si odnesla tuto cenu v kategorii nejlepší herečka. Mezi snímky, kde zazářila, patřily například Malé ženy, Obchodník s deštěm, Hádej, kdo přijde na večeři nebo Lev v zimě.

Pozoruhodná rodina

Narodila se 12. května 1907 v Connecticutu. Liberálně smýšlející rodina s celkem šesti dětmi patřila mezi politické aktivisty. Matka Katharine Martha byla známá volební aktivistka a feministka bojující za právo žen na potrat i na antikoncepci (spolupracovala například s Margaret Sanger). Otec Thomas pracoval jako urolog a snažil se o osvětu v oblasti prevence pohlavně přenosných nemocí.

„Líbí se mi myšlenka zůstat sama sebou.“

Malá Katharine se s matkou často účastnila demonstrací. Už v mládí si podle svých slov uvědomila, jaké měla štěstí být „produktem dvou velmi pozoruhodných rodičů“, kteří dceru ve všem podporovali. Svou výchovu považovala za „nesmírně šťastnou“ a po celý život měla k celé početné rodině velmi blízko.

Velká tragédie

Šťastný život Hepburnových narušila obrovská tragédie – nejstarší syn Tom spáchal v roce 1921 v necelých 15 letech sebevraždu. Byla to právě tehdy čtrnáctiletá Katharine, která ho našla viset u stropu pokoje. Ze šoku se vzpamatovávala několik let a dlouhou dobu slavila bratrovy narozeniny 8. listopadu jako své vlastní. Dokonce přestala docházet do školy a vzdělávala se doma soukromě.

„Život je těžký,“ řekla. „Koneckonců, tě jednou zabije.“

Chce být herečkou!

V roce 1924 získala stipendium na prestižní uměleckou školu Bryn Mawr College. Přestože studium na této univerzitě bylo spíš splněním přání matce, která tam kdysi také docházela, nakonec zjistila, že ji to naplňuje. Pro některé spolužáky a vyučující byla moc sebevědomá. Bojovala s nemoderním systémem výuky a dokonce byla podmíněně vyloučena za kouření na pokoji.

Právě tam si uvědomila, že ji přitahuje herectví. Účast ve školním divadelním souboru byla podmíněna dobrými studijními výsledky. A tak ji láska k divadlu donutila zlepšit si známky! Studium historie a filozofie ukončila v červnu 1928.

„Pokud žijete dostatečně dlouho, stanete se předmětem úcty stejně jako stará budova.“

Den po promoci odcestovala do Baltimoru, aby se setkala s tehdy známým divadelním a později filmovým producentem Edwinem Knopfem, v jehož divadelní společnosti dostala příležitost ztvárnit menší role. Byla však kritizována za nepříjemný pronikavý hlas. Cílevědomá dívka tedy odjela studovat hlasový projev do New Yorku.

Nevzdávala se a pokusila se získat angažmá na Broadwayi. To se jí sice podařilo, ale úspěchy nebyly podle jejích představ.

Ukvapená svatba

Rozhodla se pro radikální řez – přijala nabídku k sňatku od o osm let staršího podnikatele Ludlowa Smitha, za kterého se prosinci 1928 provdala. Manželská idylka ale netrvala dlouho. Katharine to táhlo k divadlu a po několika rolích doma v Connecticutu se vypravila znovu na newyorskou Broadway. Tam si ji všimli i hollywoodští producenti.

Už nic jí nestálo v cestě za snem! Její manželství bylo začátkem 30. let v troskách, protože Katharine dávala přednost kariéře a pár se odcizil. Přesto do konce života oceňovala velkorysou finanční podporu, kterou jí Ludlow poskytoval v začátcích kariéry. Rozvedli se v roce 1934. Zůstali však přáteli až do jeho smrti v roce 1979.

Byla na holky?

Ještě v době, kdy byla vdaná, si začala románek se svým filmovým agentem Lelandem Haywardem – také ženatým. Hayward se s ní chtěl oženit. Katharine po čtyřech letech vztahu couvla. A sblížila se s podnikatelem Howardem Hughesem. I toho po dvou letech opustila, když začal mluvit o svatbě.

Často na veřejnost prosakovaly zprávy, že Katharine je „tak trochu na holky“. Sama to nikdy nepotvrdila, ale ani nevyvrátila.

Utajovaný vztah

Nejdůležitějším mužem hereččina života byl nepochybně kolega Spencer Tracy (†67), kterého potkala v roce 1942 při natáčení filmu Nejdřív stvořil ženu. Spojilo je devět filmů a sedmadvacet let života. I když trochu utajovaného. Nikde se spolu neukazovali a nikam spolu nechodili.

Přestože šlo o veřejné tajemství, Spencer byl oficiálně ženatý a s manželkou Louise vychovával dvě děti. Když se mu zhoršil zdravotní stav, Katharine si dala pauzu od natáčení a starala se o něj až do jeho smrti v červnu 1967. Pohřbu svého dlouholetého milence a partnera se s ohledem na jeho rodinu neúčastnila. Vztah s Tracym oficiálně potvrdila až po smrti jeho manželky Louise v roce 1983.

„Byla bych hrozná matka, protože jsem v podstatě velmi sobecká bytost.“

Hepburn se rozhodla, že nikdy nebude mít děti. Byla přesvědčená, že mateřství je činnost na plný úvazek, a to nebyla ochotná. Měla však neustále kolem sebe spoustu synovců a neteří a jejich dětí, které milovala a oni ji.

Poslední léta

Naposledy se objevila na filmovém plátně v roce 1994 ve snímku A co když je to láska? To jí bylo už 87 let! Pak přišly vážné zdravotní potíže. Onemocněla Parkinsonovou chorobou, měla problémy s pohybem a trápily ji zápaly plic.

V posledních letech se u ní projevovaly i známky demence, v květnu 2003 jí byl diagnostikován zhoubný nádor v krku. Smrt pro ni byla vysvobozením. Umřela 29. června 2003, měsíc po svých 96. narozeninách, v rodném Connecticutu, v kruhu své početné rodiny.

„Nemám strach ze smrti. Musí to být nádherné, jako dlouhý spánek.“ 

Americký prezident George Bush ml. tehdy prohlásil, že „…bude připomínána jako jeden z národních uměleckých pokladů“.